Teherán byl překvapen nočními nálety kvůli klamavým letům bombardérů B-2 a zavádějícím diplomatickým signálům.
V pátek pozdě v noci odstartovalo osm amerických bombardérů B-2 z letecké základny Whiteman v Missouri a zamířilo západním směrem nad Tichý oceán. Nadšenci sledující letecký provoz na sociálních sítích zaznamenávali jejich let, když se letouny ve vzduchu spojily s tankovacími letadly a navázaly kontakt s řízením letového provozu nad oceánem.
Směr letu k základně USA na Guamu podnítil spekulace, že Donald Trump zvažuje zapojení Spojených států do izraelských úderů na íránská jaderná zařízení. Den předtím naznačil, že rozhodnutí padne během následujících dvou týdnů, a ještě ponechal otevřenou možnost diplomatického řešení. Veřejně se však ohradil proti tvrzení Wall Street Journal, že již dal k útoku zelenou.
Evropští ministři zahraničí (z Británie, Francie a Německa) se v pátek v Ženevě sešli se svým íránským protějškem Abbásem Aragčím, avšak výsledek byl minimální. Trump se k evropské iniciativě postavil odmítavě. „Ne, nepomohly,“ řekl novinářům.
Dnes už víme, že let bombardérů nad Pacifikem byl součástí promyšleného klamného manévru, jehož cílem bylo odvést íránskou pozornost jinam. Také dvoutýdenní diplomatické „okno“, o němž Trump mluvil, patrně sloužilo ke zmatení protivníka.
Pentagon označil osm bombardérů mířících na západ jako „návnadu“. O skutečném záměru vědělo jen velmi úzké okruh vedení ve Washingtonu a na velitelství v Tampě na Floridě. Zatímco veřejnost sledovala jejich cestu přes oceán, jiných sedm B-2 mezitím tajně vzlétlo a zamířilo východně nad Atlantik. Tyto stroje se mezi sebou ani s velením nespojovaly, čímž si zachovaly maximální utajení.
Letadla s dvoučlennými posádkami strávila ve vzduchu celý den, palivo doplňovala ve vzduchu díky tankerům přesunutým předem do Evropy. Tato pečlivě připravená operace, navazující na předchozí izraelský úder z 13. června, vyvolává otázky, kdy přesně Trump a Netanjahu dohodli společný útok a do jaké míry byla diplomacie pouze zástěrkou.
Již v květnu se Trump během návštěvy Dauhá posmíval designu bombardéru B-2, nazval ho „ošklivým letadlem“ a kritizoval stealth technologii. Přesto právě tyto stroje dorazily o půlnoci místního času k východnímu okraji Středozemního moře a zahájily operaci s krycím názvem „Midnight Hammer“. Spolu s nimi letělo přes 120 dalších strojů včetně stíhaček a průzkumných letadel, přičemž piloti během letu téměř vůbec nekomunikovali.
Když letouny překročily libanonské pobřeží, odpálila americká ponorka v Arabském moři salvu střel Tomahawk, aby udeřila synchronizovaně s bombardéry. Střely letěly nízko nad Ománským zálivem a jižním Íránem, zatímco B-2 a doprovodné stíhačky přeletěly Libanon, Sýrii a Irák a v 1:30 vstoupily do Íránu od severozápadu.
Cílem byly tři jaderné objekty: hluboko ukryté zařízení ve Fordow nedaleko města Qom, komplex v Natanzu a zařízení u Isfahánu. Každý bombardér nesl dvě extrémně těžké bomby GBU-57 určené k ničení bunkrů. Letouny měly podporu stíhaček, které nasadily rušičky a ničily protivzdušnou obranu. Podle Pentagonu nebyla zaznamenána žádná íránská odpověď – tamní obrana byla zřejmě zničena předchozími izraelskými útoky.
Bombardování probíhalo mezi 2:10 a 2:35, a bylo to poprvé, co USA použily GBU-57 v ostré akci. Střely Tomahawk byly zaměřeny na Isfahán a dorazily chvíli po leteckém útoku. Letadla se poté vrátila stejnou trasou a opustila íránský vzdušný prostor kolem 3:00. O 15 minut později Trump akci potvrdil na Truth Social slovy „Plný náklad BOMBY shozen na hlavní cíl, Fordow. Všechna letadla se vrací. Skvělá práce, naši američtí bojovníci!“
Ve svém televizním projevu později uvedl, že cíle byly „zcela zničeny“, přičemž během neděle Pentagon tuto informaci upravil na „těžce poškozeny“. Trump vyzval Írán, aby se vzdal svého jaderného programu, což bylo potvrzeno i dalšími představiteli administrativy.
Pokud by Teherán reagoval, USA prý odpoví „silou mnohem větší, než jaké byli svědky dnes v noci“. Írán ale vzkázal, že se nevzdá. Araghchi označil útok za něco, co „ponese věčné důsledky“, a slíbil obranu suverenity. Podle Íránu byly zásoby obohaceného uranu z Fordow odstraněny dávno před útokem a vzniklé škody jsou opravitelné.
V neděli ráno Írán odpálil další rakety na Izrael, přičemž jedna zasáhla severní Tel Aviv. Parlament schválil uzavření Hormuzského průlivu a prezident Pezeškijan varoval, že USA musejí počítat s odvetou. Přestože íránská armáda byla těžce zasažena, režim oznámil, že prozkoumá všechny možnosti – kromě kapitulace.