Simon Stiell vystoupil s úvodním projevem na summitu v Turecku, jehož účastníci jednají o urychlení přechodu k elektrifikaci.
Globální cenová krize fosilních paliv šíří inflaci „jako rakovinu“ po celém světě. Prohlásil to Simon Stiell, šéf OSN pro otázky klimatu, během zahajovacího plenárního zasedání významné klimatické konference OSN COP31 v Turecku.
Stiell se připojil k představitelům hostitelského Turecka a Austrálie, která jednání vede. Společně prosazují rozvoj obnovitelných zdrojů energie a nový cíl v oblasti elektrifikace. Tyto kroky představují jako pozitivní alternativu pro planetu, která je stále silně závislá na ropě, uhlí a zemním plynu.
V pondělí se delegáti z téměř 200 zemí sešli na zahajovacím plenárním zasedání, které provázela přísná bezpečnostní opatření. Ještě před začátkem jednání zhlédli působivý krátký film zachycující požáry, povodně a silné bouře. Jeho poselství znělo: „Je na čase znovu navázat spojení s planetou, od níž jsme se odcizili.“
Turecko očekává, že se dvoutýdenní konference zúčastní přibližně 100 000 lidí, včetně členů národních delegací a nejméně 95 hlav států. Na středu a čtvrtek je naplánován summit světových lídrů. Na klimatická jednání však zároveň roste tlak, aby přinesla konkrétní výsledky. Nespokojenost s dosavadním tempem pokroku totiž stále sílí.
Aktivisté včetně člověka v kostýmu dinosaura se v pondělí, v den zahájení klimatické konference OSN v Antalyi, zúčastnili demonstrace nazvané „fosilie dne“. Fotografie: Murad Sezer / Reuters
Jednání začínají v době, kdy se nad tropickou oblastí Tichého oceánu formuje mimořádně silný jev El Niño. Stalo se tak jen několik měsíců poté, co zhroucení ledovce způsobilo v Nepálu a Tibetu ničivé záplavy. Velká voda smetla celé vesnice, připravila o život nejméně 1 459 lidí a tisíce dalších zůstaly pohřešovány. Klimatologové letos potvrdili, že globální oteplování dosáhne nejméně 1,8 °C. To znamená překročení hranice 1,5 °C, kterou se státy zavázaly nepřekročit při jednáních v Paříži v roce 2015.
Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima, minulý týden v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že navzdory své stále trvající důvěře ve vyjednávací proces považuje současný vývoj za mimořádně znepokojivý.
„Skutečnost, že se globální oteplování zrychluje, že během tří až pěti let nevyhnutelně překročíme hranici 1,5 °C a že se rychle přibližujeme k bodům zvratu… To vše se přitom odehrává v rámci Pařížské dohody. Nelze to označit jinak než za globální selhání,“ prohlásil.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém prohlášení vyzval světové představitele, aby začali jednat skutečně vážně. Podle něj musí rychleji snižovat emise, urychlit spravedlivý přechod od fosilních paliv a zajistit potřebné finanční prostředky i ochranu zemím, které jsou vůči dopadům klimatické změny nejzranitelnější.
Stiell rovněž zdůraznil naléhavost současné situace. „Naléhavost této chvíle nás musí hnát vpřed. Globální oteplování už Zemi stojí příliš mnoho,“ uvedl. Dodal, že největší následky nesou zranitelné komunity a jejich frustrace z nedostatku spravedlivého přístupu k řešení klimatické krize je stále zřetelnější.
Konflikt amerického prezidenta Donalda Trumpa s Íránem a narušení důležité trasy pro přepravu ropy přes Hormuzský průliv vedly k celosvětovému růstu cen pohonných hmot o 50 %. Vyšší náklady následně podpořily inflaci a zpomalily hospodářský růst.
Stiell delegátům řekl, že tento „chaos způsobený cenami fosilních paliv“ vyvolal „globální šokovou vlnu, která tvrdě zasáhla domácnosti a šíří inflaci jako rakovinu“.
Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který konferenci předsedá, ve svém úvodním projevu nastínil směr, kterým by se měla jednání ubírat. Připustil, že stanovený cíl omezit globální oteplování na 1,5 °C bude překročen. Zároveň však zdůraznil, že situaci je stále možné zvrátit.
„Stále se můžeme vrátit zpět… pokud budeme spolupracovat a jednat s naléhavostí, solidaritou a odhodláním,“ uvedl.
Chris Bowen vystoupil na zahajovacím ceremoniálu klimatické konference COP31. Fotografie: Murad Sezer / Reuters
Na závěr svého projevu Bowen zaťal pěsti a vyzval delegáty, aby budoucím generacím dokázali, že současná generace dokáže této výzvě čelit a společně se postavit historickému okamžiku.
Země, které na konferenci COP31 prosazují ambicióznější klimatická opatření, zdůraznily, že svět se nesmí vzdát cíle udržet nárůst globální teploty na 1,5 °C. Zároveň vyzvaly k urychlenému zajištění finanční pomoci oblastem, které jsou nejvíce ohroženy důsledky klimatických změn. Takzvaná Koalice vysokých ambicí oznámila, že má 20 členských států, které chtějí v Antalyi prosadit významný pokrok.
„Tento limit je ve vážném ohrožení, jeho překročení by se však nikdy nemělo stát omluvou pro nečinnost. Záleží na každém zlomku stupně,“ uvedl Jess Gasper, představitel Marshallových ostrovů odpovědný za oblast životního prostředí.
„Musíme co nejvíce omezit překročení této hranice a co nejrychleji se vrátit k bezpečné teplotní úrovni.“
Gasper také upozornil, že získání mezinárodního financování na výstavbu jediné ochranné mořské zdi trvalo osm let. Stavba má pomoci chránit Marshallovy ostrovy, tichomořský ostrovní stát, který patří mezi oblasti nejvážněji ohrožené stoupající hladinou oceánů.
„Tento příklad ukazuje, proč jsou finanční prostředky na přizpůsobení se klimatickým změnám nezbytné,“ řekl. „Odmítám přijmout, že musíme čelit nucenému vysídlování jen proto, že svět není ochoten jednat.“
Jednání začala bez sporů o program konference, což řada účastníků považovala za příznivý signál. Mezi delegáty panovalo přesvědčení, že závěrečné rozhodnutí summitu COP31 by mohlo obsahovat odkaz na nový dobrovolný cíl v oblasti elektrifikace, který prosazují hostitelské Turecko a Austrálie jako země vedoucí vyjednávání.
Simon Stiell upozornil, že největší důsledky globálního oteplování nesou zranitelné komunity. Fotografie: Murad Sezer / Reuters
Bowen uvedl, že během rozhovorů se zástupci zemí z celého světa zaznamenal „obrovské odhodlání“ prosazovat elektrifikaci.
Cílem je podle něj zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie ze současných 20 % na jednu třetinu během příštích deseti let.
Výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol uvedl, že o této iniciativě jednal s představiteli řady vlád a zaznamenal mezi nimi značný zájem.
„Hovořil jsem s mnoha vládami a vidím, že řada zemí má velký zájem zapojit se do tohoto historického rozhodnutí, které by mohlo být v Antalyi přijato,“ řekl.
V rozhovoru pro dodal: „Vstupujeme do éry elektřiny a tento cíl v oblasti elektrifikace by mohl celý proces ještě více urychlit.“
Na klimatickém summitu v roce 2023 se státy dohodly, že do roku 2030 ztrojnásobí kapacitu obnovitelných zdrojů energie. Podle Birola by přijetí dalšího cíle zaměřeného na elektrifikaci do roku 2035 vyslalo „jasný signál trhům“. Zároveň by mohlo vytvořit příležitosti k rozšíření výroby elektřiny z obnovitelných i jaderných zdrojů.