Švédská aktivistka Greta Thunbergová podpořila studenty, kteří požadují investice do školství, více učitelů a opravy chátrajících škol.
Více než 160 000 žáků, studentů a odborářů vyšlo do ulic měst po celé Francii. Protesty proti stavu středoškolského vzdělávání pokračovaly již třetím týdnem a řada demonstrantů zároveň kritizovala postup policie, kterou obviňovali z nepřiměřených zásahů.
Na konci úterních pochodů v Nantes a v okolí pařížské čtvrti Montparnasse použila pořádková policie slzný plyn. Většina demonstrací však proběhla pokojně, například v Lyonu, Lille nebo Marseille. Účastníci protestů upozorňovali především na nedostatek učitelů, přeplněné třídy a špatný technický stav školních budov, které podle nich naléhavě potřebují opravy a vyšší veřejné investice.
K rannímu protestu před lyceem Paula Éluarda na pařížském předměstí Saint-Denis se připojila také švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová.
„Mladí lidé nejsou do této debaty zapojováni,“ prohlásila Thunbergová, která se proslavila již v dospívání organizováním školních stávek. Jejich prostřednictvím upozorňovala na klimatickou krizi a požadovala, aby politici přijali opatření k jejímu řešení.
V době, kdy právníci v talárech vytvořili lidský řetěz na ochranu žáků v reakci na obvinění z policejní brutality, Thunbergová upozornila na nedostatečné financování vzdělávání. „Kradou nám budoucnost a – jak jsme zde viděli – školám se nedostává potřebných investic,“ uvedla.
Studenti, kteří se shromáždili před školou, řekli, že přítomnost Thunbergové vnímali jako povzbuzení k tomu, aby v pokojných demonstracích pokračovali.
Protestní hnutí získalo podporu odborových organizací, některých učitelů i politiků radikální levice. Demonstrace zároveň dostaly francouzskou vládu pod značný tlak. Ta se musí vypořádat s požadavky na naléhavé investice do veřejného školství, současně však čelí nutnosti omezit rychle rostoucí rozpočtový schodek a státní zadlužení.
Francouzské ministerstvo vnitra oznámilo, že se úterních protestních akcí po celé zemi zúčastnilo celkem 161 500 lidí. Pro srovnání, podobné pochody přilákaly předchozí úterý více než 260 000 účastníků, zatímco ve čtvrtek se do nich zapojilo přibližně 75 000 lidí.
„Nechtějí nás slyšet, a tak jdeme za nimi,“ uvedla na sociálních sítích studentská unie UE. Mnoho jejích členů se zároveň účastní demonstrací na podporu ostatních studentů. Úterní protesty narušily provoz přibližně 90 % francouzských vysokých škol. Blokády se znovu objevily také na středních školách v Paříži, Marseille a dalších městech.
Francouzské úřady doufají, že intenzita demonstrací postupně poklesne během dvoutýdenních školních prázdnin, které mají začít o nadcházejícím víkendu. Některé z předchozích protestů totiž přerostly v násilné střety mezi demonstranty a pořádkovou policií.
Louis Létoublon ze studentské organizace Les Lycéens! upozornil, že protestní hnutí vzniklo především v sociálně znevýhodněných oblastech na pařížských předměstích. Mnoho tamních rodin si nemůže dovolit odjet na dovolenou, a proto podle něj nadcházející podzimní školní prázdniny nespokojenost mladých lidí nijak výrazně nezmírní.
„V blokádách budeme pokračovat. Neustoupíme,“ prohlásila agentuře AFP Naouel, studentka střední školy v Brestu.
Šestnáctiletý Mariolino z Nantes vyjádřil podobný názor. „Ti, kdo si myslí, že hněv s příchodem prázdnin zmizí, to prostě nechápou,“ řekl.
Francie se mezitím připravuje na další celostátní protesty, které jsou naplánovány na sobotu. K demonstracím by se mohli připojit také lidé nespokojení s rostoucími cenami pohonných hmot a energií nebo s celkovým zvyšováním životních nákladů.
Úterního pochodu v Paříži se zúčastnil rovněž Jérôme Rodrigues, jedna z výrazných tváří protestního hnutí žlutých vest, které se ve Francii rozšířilo v letech 2018 a 2019. V souvislosti s plánovanými sobotními demonstracemi se objevily spekulace, že by se toto hnutí mohlo znovu vrátit do ulic.
„Panuje velký hněv,“ řekl novinářům Rodrigues. Podle něj mají lidé pocit, že vláda jejich obavy ignoruje a místo skutečných řešení jim nabízí pouze „drobky“. Týká se to jak rostoucích cen pohonných hmot, tak požadavků na vyšší financování školství.
Sophie Binetová, předsedkyně levicově orientovaných odborů CGT, uvedla, že mladí lidé jsou odhodláni ve svém úsilí pokračovat. „Naše mládež je odhodlaná… Dokud se na požadavky nedostane odpovědi, mobilizace bude pokračovat,“ prohlásila.
Francouzský ministr školství Édouard Geffray oznámil nasazení 3 000 zastupujících učitelů do škol, které se potýkají s nejvážnějším nedostatkem personálu. V úterý zároveň uvedl, že z celkového počtu 3 700 francouzských středních škol, označovaných jako lycea, zůstalo zcela uzavřeno 214 zařízení.
Francouzská média však informovala, že rušení nebo omezení výuky alespoň v některých třídách se týkalo podstatně většího počtu škol. Některá lycea, která navštěvují převážně studenti ve věku od 15 do 18 let, přešla na distanční výuku buď úplně, nebo alespoň částečně.
Prezident Emmanuel Macron v pondělí vyzval všechny zúčastněné k umírněnosti. Zdůraznil, že řešení podobných problémů „vyžaduje čas, konzultace, diskusi a respekt“. Vládní údaje současně ukázaly, že během protestů bylo zadrženo více než 6 800 lidí, přičemž většinu z nich tvořili nezletilí.
Podle francouzského ministerstva spravedlnosti čelí trestnímu stíhání přibližně 1 500 osob. Úřady zároveň vyšetřují 24 případů údajné policejní brutality vůči demonstrantům. Zranění podle dostupných údajů utrpělo více než 200 teenagerů, 100 zaměstnanců škol a 700 policistů.
Jeden z mladých demonstrantů přišel o ruku poté, co jej zasáhl policejní omračující granát. Tento případ přiměl vládu k zákazu používání těchto granátů při protestech. Další demonstrant přišel o zrak v jednom oku a třetí utrpěl rozsáhlá poranění chrupu poté, co byl z bezprostřední blízkosti zasažen granátem se slzným plynem.
Organizace na ochranu lidských práv i samotní studenti obvinili policii z nepřiměřeného použití síly a z násilného postupu vůči demonstrantům.
Ministr vnitra Laurent Nuñez však zásahy bezpečnostních složek hájil. „Pokud demonstrace probíhají pokojně, policie nezasahuje,“ prohlásil.
Do protestů se zapojují také političtí představitelé, kteří se snaží využít rostoucí nespokojenosti veřejnosti. Situace je pro politickou scénu obzvlášť citlivá, protože Francii čekají za šest měsíců klíčové prezidentské volby, v nichž se rozhodne o nástupci Emmanuela Macrona.
Představitelka krajní pravice Marine Le Penová upozornila na škody, které demonstranti způsobili na školních budovách. Zároveň vyzvala rodiče, aby se podíleli na úhradě nákladů spojených s jejich opravami.
Její politický oponent z radikální levice Jean-Luc Mélenchon naopak demonstranty označil za „neuvěřitelné“ a ostře kritizoval policejní brutalitu. Protesty tak vedle sporů o financování školství a stav vzdělávacího systému otevřely také širší debatu o postupu bezpečnostních složek, sociálních nerovnostech a odpovědnosti francouzské vlády vůči mladé generaci.