Vyjednavači počítají s pokračováním rozhovorů příští týden, dosud se však neobjevily jasné známky shody v tématu jaderného obohacování.
Klíčové jednání mezi Spojenými státy a Íránem o budoucnosti íránského jaderného programu ve čtvrtek nepřineslo žádný průlom. Situace je o to citlivější, že Bílý dům současně zvažuje možnost vojenského zásahu, který by představoval největší americkou operaci na Blízkém východě za poslední roky.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí označil rozhovory za „velmi intenzivní“ a uvedl, že bylo dosaženo určitého pokroku. Omán, který plní roli prostředníka, předpokládá pokračování technických jednání příští týden ve Vídni.
Navzdory optimističtějším tónům ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se obě strany přiblížily ke shodě v klíčových otázkách – tedy v právu Íránu obohacovat uran a v nakládání se zásobami vysoce obohaceného materiálu.
Teherán i ománští zprostředkovatelé se snažili prezentovat rozhovory v pozitivním světle, patrně i proto, aby snížili riziko amerického úderu. USA totiž v regionu soustředily rozsáhlé vojenské síly včetně letadlových lodí a bojových letounů.
Jednání v Ženevě probíhala nepřímo a ve dvou blocích. Americkou delegaci vedl zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff. Podle dostupných informací Washington nebyl spokojen s návrhy, které Írán předložil. Pozorovatelé také upozornili, že druhé kolo rozhovorů bylo překvapivě krátké, což může signalizovat komplikace.
Spory se týkají především požadavku USA na trvalé a ověřitelné záruky, že Írán nebude schopen vyvinout jadernou zbraň. Washington požaduje přísné inspekční mechanismy a dlouhodobé omezení obohacování. Teherán opakovaně tvrdí, že jeho program má výhradně civilní charakter.
Dalším citlivým bodem je osud íránských zásob uranu obohaceného až na 60 %. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvádí, že část zásob – přibližně 400 kilogramů – se blíží úrovni potřebné pro výrobu jaderné zbraně. Diskutuje se o možnosti jejich zředění nebo vývozu do zahraničí, což by však Írán považoval za významný ústupek.
Napětí zvyšují i další témata. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že problémem je rovněž íránský program balistických raket. Teherán ale odmítá jednat o otázkách, které přímo nesouvisejí s jádrem, včetně raket či podpory spojeneckých skupin v regionu.
Americký prezident Donald Trump mezitím čelí domácímu tlaku. Demokraté požadují, aby o případném použití síly rozhodoval Kongres. Podle průzkumu agentury AP většina Američanů nevěří, že by prezident učinil správné rozhodnutí ohledně vojenské akce v zahraničí.
Další vývoj tak bude záviset na tom, zda se příští kolo rozhovorů posune od deklarací k reálným kompromisům – nebo zda převáží sílící hrozba konfrontace.