Evropští představitelé nemají jednotný pohled na to, nakolik se přizpůsobit Trumpovu razantnímu stylu a jeho zahraničněpolitickému směřování.
Američtí demokraté chtějí o víkendu na bezpečnostní konferenci v Mnichově přesvědčovat evropské lídry, aby se jasně vymezili vůči Donaldu Trumpovi. Evropa je přitom rozpolcená v otázce, jak si udržet přízeň nepředvídatelného amerického prezidenta.
Do Mnichova míří i výrazní Trumpovi kritici, například guvernér Kalifornie Gavin Newsom, kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortez, senátor Ruben Gallego či guvernérka Gretchen Whitmer. Newsom Evropany varoval, že podlézání Trumpovi je na mezinárodní scéně oslabuje. Gallego zase obvinil prezidenta, že poškozuje globální pověst i ekonomickou sílu USA a že jeho kroky postrádají racionalitu.
Oficiální americkou delegaci však povede ministr zahraničí Marco Rubio. Evropané doufají v uklidňující tón, ale sami se neshodnou, jak k Trumpovi přistupovat. Emmanuel Macron prosazuje tvrdší a sebevědomější diplomacii vůči tomu, co organizátoři označují za Trumpovu „demoliční politiku“. Naopak šéf NATO Mark Rutte zdůrazňuje, že bez dobrých vztahů s Washingtonem se Evropa neobejde.
Napětí ještě zesílilo po projevu viceprezidenta J. D. Vance, který otevřel debatu o tom, zda USA a Evropa stále sdílejí stejné hodnoty. Trump mezitím opakovaně kritizoval EU, zlehčoval ruského prezidenta Vladimir Putin a vyhledával spojenectví s vládami, které jsou k podpoře Ukrajiny zdrženlivé.
Část západních politiků se domnívá, že éra liberálního řádu založeného na pravidlech končí a nahrazuje ji svět mocenských dohod. Kanadský premiér Mark Carney v Davosu prohlásil, že návrat ke starému systému nelze očekávat a že je třeba budovat nový, odolnější model spolupráce.
Mnichovská konference, kde vystoupí i německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, se tak ponese ve znamení hledání nové rovnováhy. Evropa zvyšuje výdaje na obranu a zvažuje větší strategickou samostatnost, zároveň si ale uvědomuje, že bez americké podpory – zejména ve vztahu k Ukrajině – se zatím neobejde.
Budoucnost transatlantických vztahů tak zůstává nejistá. A jak naznačují někteří evropští lídři, čekání na případný návrat demokratů do Bílého domu samo o sobě Ukrajinu ani evropskou bezpečnost nezachrání.