Frederiksenová sází na podporu voličů díky svému odmítavému postoji k Trumpovým ambicím v arktickém regionu.
Mette Frederiksen oznámila vyhlášení předčasných parlamentních voleb s cílem využít politického posílení, které jí přinesla krize kolem Grónska vyvolaná výroky amerického prezidenta Donald Trump o možném převzetí arktického území.
Frederiksenová, jež stojí v čele vlády od roku 2019, by podle zákona musela volby vyhlásit nejpozději do konce října. Rozhodnutí uspořádat hlasování už 24. března však působí jako snaha vytěžit z rostoucí podpory v průzkumech po nepříznivých komunálních volbách v listopadu, kdy její sociální demokraté poprvé za sto let ztratili vedení v Kodani.
Nedávné průzkumy naznačují, že strana znovu posiluje, což analytici částečně přičítají premiérčině reakci na napětí kolem Grónska. Frederiksenová zároveň představila nové domácí iniciativy, včetně návrhu majetkové daně, jejíž výnos by měl směřovat do financování školství.
Ve čtvrtek vstoupila do parlamentu v dobré náladě, zdravila kolegy a následně oznámila termín voleb. Ve svém projevu označila nadcházející hlasování za zásadní pro budoucnost Dánska i Evropy. Zdůraznila nutnost posílit obranu, upevnit evropskou spolupráci a nově definovat vztahy se Spojenými státy.
Dánsko vede s USA jednání o bezpečnostní situaci v Arktidě. Grónsko, bývalá kolonie, má rozsáhlou autonomii, avšak zahraniční a bezpečnostní politika zůstává v rukou Kodaně. Premiérka uvedla, že nadcházející roky budou vyžadovat větší evropskou samostatnost a soudržnost.
Podle únorového průzkumu agentury Megafon pro TV2 si sociální demokraté polepšili na zhruba 23 % podpory, což by znamenalo výrazné posílení oproti situaci po komunálních volbách. Politolog Peter Thisted Dinesen z Kodaňské univerzity uvedl, že tlak ze strany USA měl na veřejnost sjednocující účinek a posílil obraz premiérky jako krizové lídryně.
Frederiksenová zároveň představila další opatření, například rozšíření potravinového příspěvku Fødevarechecken a úpravy daní z nemovitostí. Navrhovaná majetková daň by podle ní měla přispět ke snížení nerovností a zajistit dodatečné prostředky pro základní školy.
V závěru svého vystoupení poděkovala koaličním partnerům a nevyloučila, že po volbách bude znovu hledat podporu napříč politickým středem. Výsledek březnového hlasování tak rozhodne nejen o jejím setrvání ve funkci, ale i o dalším směřování dánské politiky v napjatém mezinárodním prostředí.