Vláda se zaměří na posouzení výhod nové generace jaderné energetiky.
Dánsko přehodnocuje čtyři desetiletí starý zákaz jaderné energie – výrazný obrat v energetické politice země, která je dlouhodobě orientována na obnovitelné zdroje.
Dánská vláda oznámila, že začne zkoumat možné výhody nových typů jaderných technologií, zejména tzv. malých modulárních reaktorů. Tento krok přichází poté, co země v roce 1985 zakázala výstavbu klasických jaderných elektráren, jak uvedl ministr energetiky Lars Aagaard.
Dánsko je dnes považováno za jednoho z evropských lídrů v oblasti obnovitelných zdrojů. Většina elektřiny zde pochází z větru, solární energie a biopaliv – více než 80 % podle Mezinárodní energetické agentury. Země je také domovem společnosti Ørsted, největšího světového provozovatele větrných elektráren na moři.
Přesto Aagaard nevylučuje, že by Dánsko mohlo v budoucnu do jaderné energetiky investovat. V rozhovoru pro deník Politiken řekl, že nové technologie sice vypadají slibně, ale je potřeba posoudit jejich skutečný dopad na dánskou společnost, než jim vláda dá zelenou.
Dánské zvažování jaderné energie přichází ve chvíli, kdy po celé Evropě sílí zájem o modernizaci stávajících reaktorů i vývoj nových. V řadě zemí dochází k přehodnocení postojů – částečně kvůli rostoucí potřebě nízkouhlíkové elektřiny v kontextu dekarbonizace průmyslu, dopravy i vytápění.
Například bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen označil zákaz jaderné energie za „absurdní“ a vyzval k jeho zrušení. Podle něj je potřeba mít stabilní zdroj elektřiny nezávislý na počasí – a jaderná energie tuto roli může plnit.
Malé modulární reaktory, které lze vyrábět v továrnách a sestavovat přímo na místě, slibují nižší náklady i rychlejší výstavbu než tradiční reaktory. O jejich využití se zajímají i technologické firmy, včetně Googlu, které hledají spolehlivé zdroje energie pro svá datová centra.
Změna postoje k jádru se netýká jen Dánska. Ve Španělsku se zvažuje odklad plánovaného odstavení sedmi jaderných reaktorů kvůli nedávnému rozsáhlému výpadku elektřiny. V Německu, kde byly jaderné elektrárny vypnuty v roce 2022, znovu ožívá debata o jejich možném znovuspuštění, především kvůli energetické nejistotě po omezení dovozu ruského plynu.
Naopak Spojené království, Francie a Belgie se rozhodly prodloužit životnost stávajících reaktorů. Francie navíc plánuje výstavbu dalších šesti a nedávno připojila k síti nový reaktor Flamanville 3 – první nový za 25 let. Velká Británie buduje elektrárnu Hinkley Point C a zvažuje vývoj vlastních malých reaktorů, stejně jako investici do projektu Sizewell C.
V Dánsku mezitím čelí společnost Ørsted ekonomickým tlakům – kvůli inflaci, problémům v dodavatelském řetězci a rostoucím úrokovým sazbám byla nucena propouštět a omezovat své projekty. Nedávno například zrušila jeden ze svých největších plánovaných větrných parků u britského pobřeží s odůvodněním, že kvůli nákladům už není projekt finančně udržitelný.