Mette Frederiksen označila současnou situaci za „nejvážnější“ za poslední roky a oznámila zvýšení obranného rozpočtu na 3 % HDP.
Mette Frederiksen přiznala, že Dánsko i další státy chybovaly, když v minulosti omezily své obranné rozpočty. Při oznámení nového balíčku ve výši 50 miliard dánských korun (5,5 miliardy liber) zdůraznila: „Tohle se už nesmí nikdy opakovat.“
Dánská premiérka se rozhodla v příštích dvou letech navýšit obranné výdaje na 3 % HDP – oproti 2,4 % v roce 2024. Podle ní je nutné „výrazné přezbrojení“, aby se předešlo možnému válečnému konfliktu.
Na tiskové konferenci v paláci Christiansborg ve středu uvedla, že toto zvýšení představuje „nejvyšší úroveň výdajů na obranu za více než padesát let“.
Dánsko se v posledních týdnech ocitlo pod značným tlakem – nejprve kvůli Trumpovu návrhu převzít kontrolu nad Grónskem, které spadá pod dánskou korunu, a následně kvůli varování USA o možném omezení podpory Evropě.
„Museli jsme bedlivě sledovat situaci nejen v Dánsku, ale i v Grónsku a celé Evropě,“ uvedla Mette Frederiksen. „Nacházíme se v nejnebezpečnější době za mnoho let.“
Dánská premiérka popsala svůj pokyn pro šéfa obrany jasně: „Nakupuj, nakupuj, nakupuj.“
Zdůraznila také, že pokud není dostupné špičkové vybavení, je nutné pořídit alespoň to druhé nejlepší. „Teď záleží jen na jediné věci – na rychlosti,“ řekla.
Frederiksen upozornila, že ruský prezident Vladimir Putin intenzivně přezbrojuje. „Neznáme jeho přesné plány, ale víme, že on i Rusko se připravují na další vojenské kroky.“
V reakci na nepravdivé úterní tvrzení amerického prezidenta, že válku s Ruskem vyvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Frederiksen jasně uvedla: „Ukrajina tuto válku nezačala. Ukrajina ji ani nechtěla.“
Doplnila: „Existuje jen jeden agresor.“
Dánsko proto vytvoří „akcelerační fond“ ve výši 50 miliard dánských korun, který bude určen na rychlé investice do vojenských kapacit. Cílem je posílit obranu v krátkodobém horizontu a splnit závazky vůči NATO.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen varoval, že pokud NATO nebude posilovat svou vojenskou sílu stejně rychle jako Rusko, Moskva by mohla během dvou let představovat vážnou hrozbu pro některé členské státy aliance. „Situace vyžaduje okamžitou politickou akci,“ zdůraznil.
Toto oznámení přichází v době zvýšeného napětí v Evropě v reakci na změnu americké zahraniční politiky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal ve středu jednání o Ukrajině, kde evropské země koordinovaly reakci na to, co označil za „existenční hrozbu“ ze strany Ruska.
Švédsko a Polsko se rovněž dohodly na užší spolupráci v oblasti bezpečnosti a civilní ochrany s ohledem na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě.
Ve společném prohlášení polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak a švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin uvedli, že se zaměří na posílení národní odolnosti, podporu Ukrajiny, bezpečnost v pobaltském regionu a boj proti hybridním hrozbám.