Informace o úmrtí Romana Starovojta se objevila veřejně krátce poté, co byl odvolán prezidentem Putinem, avšak přesné časové okolnosti zatím nebyly oficiálně potvrzeny.
Roman Starovojt, někdejší ruský ministr dopravy, byl nalezen mrtvý ve svém automobilu na předměstí Moskvy. Podle vyjádření ruského vyšetřovacího výboru vše nasvědčuje tomu, že šlo o sebevraždu střelnou zbraní.
Jeho smrt byla oznámena jen několik hodin poté, co prezident Vladimir Putin podepsal dekret o jeho odvolání z ministerské funkce. Dokument byl datován na 7. července v 9:15 ráno, avšak důvody odvolání v něm uvedeny nebyly.
Některá ruská média, včetně Forbesu, ale uvedla, že Starovojt mohl zemřít už v pátek večer, tedy před oficiálním oznámením jeho odvolání. Přesný čas jeho smrti zatím nebyl oficiálně potvrzen. Podle poslance Andreje Kartapolova k úmrtí došlo „už před delší dobou“.
Starovojt byl dlouholetým představitelem Putinovy vlády – mezi lety 2018 a 2024 zastával post guvernéra Kurské oblasti. V této funkci měl na starost i obranná opatření podél hranic s Ukrajinou po vypuknutí války.
Jeho nástupce ve vedení Kurské oblasti byl zatčen kvůli podezření z rozsáhlé korupce – podle vyšetřovatelů zmizela více než miliarda rublů z fondů určených na obranu regionu před možnou ukrajinskou invazí.
Podle deníku Kommersant proti Starovojtovi vypovídali někteří bývalí regionální úředníci v rámci stejného vyšetřování. To naznačuje, že i on mohl čelit hrozbě zatčení nebo prověrky. V Rusku není neobvyklé, že po odvolání z vysoké funkce čelí představitelé trestnímu stíhání, neboť ztrácí ochranu politického postavení.
Kurská oblast zažila v loňském roce částečnou okupaci ukrajinskými silami během protiofenzívy, což pro Kreml znamenalo výrazné ponížení. Ruské úřady se snažily minimalizovat dopad války na své občany a držet konflikt mimo své území.
U Starovojtova těla byla nalezena pistole Makarov, kterou podle informací dostal jako ocenění v roce 2003 za zásluhy o veřejnou bezpečnost v době, kdy byl guvernérem.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl, že by za Starovojtovým odvoláním stála ztráta důvěry, ale důvody pro jeho odvolání odmítl komentovat.
Téhož dne zemřel také Andrej Kornejčuk, vysoce postavený představitel federální silniční agentury, který podle dostupných informací prodělal infarkt přímo na pracovišti. Vztah mezi oběma úmrtími však zatím nebyl prokázán.
Odvolání Starovojta přišlo v době, kdy Rusko zažilo chaos v dopravě způsobený masivními útoky ukrajinských dronů. Během víkendu muselo být zrušeno téměř 500 letů a dalších 1500 bylo zpožděno. Útoky zasáhly řadu dopravních uzlů, včetně letišť Šeremetěvo v Moskvě a Pulkovo v Petrohradu.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během víkendu sestřelilo přes 150 ukrajinských bezpilotních letounů, zatímco Ukrajina oznámila navýšení výroby dronů ve spolupráci se západními partnery. Média útoky označila za příčinu „dopravního kolapsu“ v zemi.