Josep Borrell tvrdí, že Evropa má povinnost zasáhnout, ale byla „odsunuta stranou“.
Bývalý vrcholný diplomat bloku zdůraznil, že EU musí reagovat výrazněji na humanitární krizi v Gaze a na porušování mezinárodního práva.
V ostře formulovaném textu Josep Borrell uvedl, že Unie má „povinnost“ zasáhnout a měla by předložit vlastní jednotný plán ukončení konfliktu místo spoléhání se na Spojené státy.
„Evropa si už nemůže dovolit zůstat stranou,“ napsal společně s Kalypso Nicolaïdis, odbornicí na mezinárodní vztahy. Podle nich nejde jen o bezpečnost Evropy, ale i o historickou odpovědnost Evropy zasáhnout proti porušování mezinárodního práva ze strany Izraele. Dodali, že Evropa nemůže být v této tragédii jen pasivním pozorovatelem, který slepě rozdává finance.
Tento názor přichází v době, kdy se členské státy EU stále potýkají s nedostatkem jednoty v rozhodování. Nedávno Borrellova nástupkyně Kaja Kallasová připustila, že Izrael porušil lidská práva v Gaze, ale zároveň zdůraznila, že je otázkou, jaký společný postup se podaří nalézt.
V květnu sedmnáct zemí EU zahájilo revizi obchodní dohody s Izraelem na protest proti jeho blokádě humanitární pomoci do Gazy. Borrell pak Izrael označil za viníka „největší etnické čistky od konce druhé světové války“.
Autoři článku navrhují několik kroků – od využití finančního vlivu EU až po pozastavení izraelské účasti v programech jako Erasmus+. Doporučují také, aby EU využila článek 20 Smlouvy o EU, který umožňuje skupině nejméně devíti členských států jednat společně v některých oblastech zahraniční politiky, pokud není třeba souhlas všech.
Borrell a Nicolaïdis poukazují, že nejednotnost EU oslabila její roli na Blízkém východě a učinila z ní vedlejšího aktéra. Některé země podporují vyšetřování mezinárodním trestním soudem, jiné ho blokují. Navzdory sporům je EU stále největším obchodním partnerem Izraele, což snižuje její vyjednávací sílu.
Výsledkem je, že EU byla v diplomatických snahách zastíněna USA a regionálními hráči jako Egypt a Katar. Borrell se ptá, zda by EU neměla sama převzít roli hlavního zprostředkovatele míru.