Bývalý představitel ministerstva zahraničí uvedl, že byl svědkem jednání, které podle něj „dosahovalo úrovně spoluviny na válečných zločinech“.
Bývalý britský diplomat prohlásil, že systém kontroly vývozu zbraní ve Spojeném království je narušen, podléhá politickým tlakům a v jeho rámci došlo k jednání, které podle něj překročilo hranici spoluúčasti na válečných zločinech.
Mark Smith, který v srpnu rezignoval na svou pozici na ministerstvu zahraničí, napsal pro Guardian, že úředníci byli instruováni, aby upravovali zprávy o zneužívání britských zbraní spojenci. Pokud tak neučinili, jejich závěry byly následně pozměněny nadřízenými, aby vytvořily dojem, že Spojené království dodržuje právní předpisy.
Smith vyzval současné zaměstnance ministerstva zahraničí, aby odmítli spolupracovat se zkorumpovaným systémem, a zdůraznil: „To, co jsem viděl, nebylo jen morální selhání, ale jednání, které podle mého názoru překročilo hranici spoluviny na válečných zločinech.“
Podle něj má britská veřejnost právo vědět, jak se tato rozhodnutí dělají v zákulisí, a jak systémová selhání umožňují vládě udržovat škodlivé praktiky a zároveň se vyhýbat odpovědnosti.
Dále uvedl, že mu bylo zabráněno vyjádřit své obavy a bylo mu dokonce zakázáno zaznamenávat své připomínky písemně, aby se předešlo jejich zveřejnění prostřednictvím žádostí o svobodný přístup k informacím.
Smith dříve působil jako odborný poradce pro prodej zbraní na Blízkém východě a následně jako druhý tajemník na britském velvyslanectví v Dublinu.
Ve svém článku napsal: „To, jak ministerstvo zahraničí přistupuje k těmto otázkám, je skandální. Úředníci jsou umlčováni, procesy jsou zmanipulované, aby poskytly politicky výhodné výsledky, a ti, kdo se snaží upozornit na problémy, jsou ostrakizováni a ignorováni.“
Ačkoli se velká část jeho kritiky zaměřuje na poslední konzervativní vládu kvůli prodeji zbraní Saúdské Arábii pro použití v Jemenu a vývozu zbraní do Izraele, nešetřil ani labouristy. Přivítal sice zářijový zákaz vývozu zbraní do Izraele, ale obvinil vládu, že od té doby nečinně přihlíží, zatímco Izrael podle něj pokračuje v páchání válečných zločinů.
Spojené království loni v září zakázalo prodej zbraní určených pro použití v Gaze, avšak udělilo výjimku pro součástky programu stíhacích letounů F-35. Tato výjimka je nyní předmětem soudního přezkumu. Britské zákony stanovují, že vláda nesmí vydávat vývozní licence, pokud existuje jasné riziko, že by dané zbraně mohly být využity k vážnému porušení mezinárodního humanitárního práva. Přesto ministerstvo zahraničí nadále tvrdí, že nemůže jednoznačně potvrdit, že izraelské bombardování Gazy porušilo mezinárodní právo.
Jedním z nejzávažnějších obvinění, která Smith vznesl, je tvrzení, že úředníci záměrně zmírňovali důkazy o tom, že britské zbraně byly použity při válečných zločinech. To by znamenalo manipulaci s procesem, který by měl být nestranný a založený na faktech.
Smith ve svém článku uvedl: „Nejvýraznější příklad této manipulace jsem zaznamenal při práci na prodeji zbraní Saúdské Arábii v době její vojenské kampaně v Jemenu. Britská vláda si byla plně vědoma, že saúdské nálety způsobují masové civilní oběti.
Na jednáních s vysokými úředníky, včetně právních poradců a královnina právníka, bylo potvrzeno, že Spojené království překročilo právní hranici, která měla vést k zastavení vývozu zbraní. Místo doporučení ministrům, aby vývoz pozastavili, se však diskuse zaměřila na hledání způsobů, jak se ‚dostat zpět na správnou stranu‘ zákona.
Namísto přijetí odpovědnosti se úředníci uchýlili ke strategii zdržování – uměle prodlužovali lhůty pro podávání zpráv a vyžadovali další, zbytečné informace. Tento přístup ‚čekání na další důkazy‘ vytvořil mezeru, díky níž mohl prodej zbraní pokračovat, zatímco vláda předstírala, že jedná v souladu se zákonem.
Opakovaně jsem vyjadřoval své obavy, ale byly ignorovány. Jeden z mých kolegů, který sdílel mé znepokojení, kvůli této situaci rezignoval. Brzy jsem se k němu přidal.“
Smith uvedl, že britská podpora prodeje zbraní do Izraele v období od října 2023 do září 2024 byla ještě znepokojivější: „Opakované izraelské bombardování Gazy si vyžádalo tisíce civilních obětí a zničilo klíčovou infrastrukturu, což jsou činy, které zjevně odporují mezinárodnímu právu. Přesto britská vláda nadále obhajovala prodej zbraní Izraeli, přičemž využívala stejné chybné postupy a taktiky vyhýbání se odpovědnosti.“
Při své práci na britském velvyslanectví v Irsku – zemi, která silně podporuje palestinský stát – se Smith snažil získat od ministerstva zahraničí odpovědi ohledně právního základu pro pokračující vývoz zbraní do Izraele. Místo toho se však setkal s odporem a ignorací.
„Moje e-maily zůstávaly bez odpovědi. Bylo mi doporučeno, abych své obavy neuváděl písemně. Právníci a vysocí úředníci mě zahlcovali připravenými odpověďmi, nabádali mě, abych se ‚držel oficiální linie‘, a dokonce mi bylo doporučeno, abych vymazal některé e-maily. Bylo zřejmé, že nikdo nechce otevřeně řešit klíčovou otázku: Jak může být pokračující prodej zbraní do Izraele považován za legální?“
Smith popsal, že využil všechny dostupné interní mechanismy k vyjádření svých obav – kontaktoval tým pro whistleblowing, oslovil vysoké úředníky a dokonce se pokusil obrátit přímo na ministra zahraničí. V každém kroku však narazil na zdržování, vyhýbavé odpovědi a neochotu se situací skutečně zabývat. „Ukázalo se, že systém není navržen tak, aby umožnil odpovědnost – jeho hlavním cílem je chránit sám sebe za každou cenu,“ uvedl.
Smithova svědectví by mohla poskytnout zásadní důkazy pro právní případ, který vedou organizace na ochranu lidských práv proti pokračujícímu exportu dílů pro stíhací letouny F-35, jež jsou dodávány Izraeli a mohou být využívány při operacích v Gaze.
Mluvčí ministerstva zahraničí na obvinění reagoval: „Tato tvrzení zkreslují skutečnost. Spojené království má jedny z nejpřísnějších kontrol vývozu zbraní na světě, přičemž všechny licence podléhají důkladnému právnímu posouzení. Po nástupu do úřadu ministr zahraničí nařídil přezkum izraelského dodržování mezinárodního humanitárního práva, což vedlo k rozhodnutí ze 2. září o pozastavení vývozních licencí pro vojenské operace v Gaze.“
Ministerstvo zahraničí zároveň zdůraznilo, že nemůže komentovat jednotlivé případy, ale že má zavedené mechanismy pro řešení vnitřních podnětů a stížností.