Balkánská země se chystá zavést společnou evropskou měnu jako 21. v pořadí a politici si od toho slibují ekonomické oživení.
Bulharsko se chystá zavést euro letos v lednu, a to v době zesílených vnitropolitických otřesů i rostoucích obav, že veřejnou debatu o nové měně ovlivňují dezinformační kampaně napojené na Rusko.
Země s přibližně 6,5 milionu obyvatel má 1. ledna vstoupit do eurozóny jako její 21. člen. Představitelé Evropské unie i bulharské vlády očekávají, že přijetí eura pomůže posílit hospodářství nejchudšího státu EU a upevní jeho orientaci na Západ.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že společná měna přinese Bulharsku větší objem obchodu, více investic a lepší pracovní příležitosti s vyššími příjmy. Evropský komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis během návštěvy Sofie zdůraznil, že hlubší integrace je zásadní zejména v kontextu války na Ukrajině, geopolitického napětí a globální ekonomické nejistoty. Podle něj mohou menší státy obstát pouze jako součást silných evropských struktur.
Bulharská společnost však zůstává v otázce eura rozdělená. Průzkum ministerstva financí ukázal mírnou většinu podporující přijetí měny, zatímco téměř polovina obyvatel je proti. Napětí se projevilo i v parlamentu, kde krajně pravicová a proruská strana Obrození protestovala proti schválení vstupu do eurozóny.
Ekonom Petar Ganev z Institutu tržní ekonomiky upozornil, že spor o euro odráží hlubší politickou polarizaci země, která je poznamenána dlouhodobou nestabilitou, opakovanými volbami a korupčními skandály. Nedávná rezignace vlády po masových protestech podle něj dále oslabila důvěru veřejnosti ve státní instituce.
Ačkoli se neočekává, že by politické krize přijetí eura zablokovaly, mnoho Bulharů se obává zdražování během přechodného období. Nízké mzdy a důchody zvyšují citlivost obyvatel, zejména na venkově a mezi seniory, přestože EU tvrdí, že zavedení eura samo o sobě inflaci nezpůsobuje.
Někteří lidé mají obavy i z kulturního rozměru změny. Podle mladé inženýrky Eleny Vasilevové znamená opuštění leva, používaného od 19. století, ztrátu části národní identity.
Odpůrci eura, včetně představitelů strany Obrození, varují před ekonomickými problémy a přirovnávají situaci k řecké dluhové krizi. Jejich lídři přitom čelili kritice za šíření neověřených tvrzení, například o znehodnocení úspor po zavedení eura.
Vyšetřování zároveň poukázala na koordinované kampaně na sociálních sítích, které mají vazby na Rusko a jejichž cílem je podkopat podporu společné měny. Dombrovskis k tomu uvedl, že Moskva dlouhodobě vede proti Evropě hybridní válku zahrnující dezinformace i vměšování do politických procesů.
Navzdory protestům zůstává část veřejnosti optimistická. Někteří Bulhaři věří, že euro přinese dlouhodobé ekonomické výhody a stabilitu. Přechodné období, kdy bude možné platit oběma měnami, sice vyvolává nervozitu, ale očekává se, že si lidé na novou měnu rychle zvyknou.
Podle Ganeva bude konečný výsledek záviset především na samotném Bulharsku a na tom, jak se mu podaří nové měnové uspořádání zvládnout.