Během poslední dekády se v evropské přírodě objevilo několik tisíc volně žijících vlků. Evropská komise nyní zvažuje snížení ochrany těchto šelem, ale ekologické organizace jsou proti tomuto kroku.
V kontroverzi ohledně regulace populace vlků jsou na jedné straně zemědělci a myslivci, kteří se obávají škod způsobených vlky, a na druhé straně ochránci přírody, kteří podporují ochranu těchto šelem. V pondělí Evropská komise oficiálně vyzvala členské státy, aby do tří týdnů poskytly data o stavu vlčích populací na svých územích a o ekonomických dopadech výskytu vlků. Na základě těchto údajů bude rozhodnuto o dalším postupu.
Podle údajů Evropské komise nyní žije na území členských států asi 15 tisíc vlků, což představuje nárůst o čtvrtinu za posledních deset let. V některých oblastech vlci často napadají hospodářská zvířata a způsobují významné škody. Obrana proti nim je však složitá, protože vlci jsou v EU chráněni a jejich legální odchyt nebo odstřel je povolen pouze v konkrétních výjimečných případech.
Zvláště farmáři by uvítali omezení této ochrany, ale ekologické organizace s tím nesouhlasí a tvrdí, že ochrana vlků by měla být posílena.
I šéfka Evropské komise, Ursula von der Leyenová, se setkala s následky přítomnosti vlků. V roce 2022 byl na její farmě nedaleko Hannoveru vlkem roztrhán oblíbený poník. Tento incident byl připomenut v článku bruselského webu Politico s titulem „Von der Leyenová opět vyhlásila válku vlkům“, který tvrdí, že šéfka EK se staví proti ochraně vlků kvůli útoku na její farmu.
Podporovatelé regulace vlčí populace však budou mít obtížný úkol, protože ministři životního prostředí se na začátku tohoto roku shodli, že Evropská komise by měla spíše posilovat ochranu šelem než ji snižovat. V Česku se vlci nyní běžně vyskytují ve většině pohraničních pohoří a stále častěji se objevují i v hustěji osídlených oblastech.