Bez mobilu a šťastnější: místa a zážitky, které pomáhají uniknout digitální závislosti.
Na začátku každého setkání organizace Offline Project přichází stejný moment – účastníci musí odevzdat své telefony. Ať už jde o společnou procházku, kreativní dílnu nebo společnou večeři, všechna zařízení končí v uzamčené schránce. Zakladatel projektu Pelé Zachariah vysvětluje, že nejde jen o praktické odložení telefonu, ale hlavně o psychologický okamžik, kdy si lidé sami uvědomí, že několik hodin nebudou mít zařízení po ruce.
Mnoho nových návštěvníků zpočátku zažívá nepříjemné pocity. Někteří přiznávají, že první minuty bez telefonu jsou zvláštní a že si až tehdy uvědomí, jak silně jsou na svém zařízení závislí. Po skončení akce ale často říkají, že si odpočinek bez neustálých upozornění užili a chtěli by podobný systém zavést i doma.
Zachariah chápe, že úplné odloučení od telefonu není pro mnoho lidí jednoduché. Moderní společnost je na chytré telefony natolik zvyklá, že jejich fyzická nepřítomnost může působit nepřirozeně. Přesto podle něj lidé po podobných chvílích klidu stále více touží, protože jim umožňují být skutečně přítomní a věnovat pozornost lidem i aktivitám kolem sebe.
Jedním z pravidelných účastníků je 31letý Jarred Larose z Essexu. Pracuje ve vlastní firmě a běžně tráví velkou část dne před obrazovkami – používá telefon, tablet i počítač. Přiznává, že často bezmyšlenkovitě otevírá sociální sítě a až po dlouhé době si uvědomí, kolik času na nich strávil. Jeho průměrná denní doba u obrazovek dosahuje přibližně sedmi a půl hodiny.
Právě proto ho zaujal koncept Offline Project. Na jedné z prvních akcí se například zúčastnil večera malování, kde lidé společně tvořili obrazy, povídali si a poznávali nové lidi. Podle něj bylo mnohem jednodušší naučit se novou dovednost v kolektivu než o samotě doma. Absence telefonu podle něj přirozeně podporovala komunikaci a lepší soustředění.
Podobné projekty vznikají v době, kdy lidé stále více pociťují únavu z neustálého připojení. Britové tráví podle průzkumů několik hodin denně online a telefony postupně nahrazují televizi jako hlavní zdroj digitální zábavy. Roste proto zájem o aktivity, které lidem umožňují na chvíli uniknout od obrazovek.
Trend se neomezuje jen na komunitní setkání. Někteří hudebníci začali na svých koncertech zakazovat používání telefonů, protože chtějí, aby diváci prožili vystoupení naplno místo natáčení videí. Podobná pravidla se objevují také na komediálních vystoupeních nebo klubových večerech, kde jsou telefony zakryty speciálními nálepkami nebo uloženy do pouzder, aby lidé nefotili a nenahrávali.
Organizátoři těchto akcí tvrdí, že telefony mění způsob, jakým lidé prožívají společenské situace. Například v nočních klubech podle nich zařízení narušují pocit svobody a spontánnosti, protože návštěvníci často myslí více na pořizování obsahu než na samotný zážitek.
Někteří lidé se rozhodli jít ještě dál a chytré telefony úplně opustili. Jedním z nich je Cody Ramone z Derby, který se po letech používání klasického tlačítkového telefonu během pandemie znovu vrátil ke smartphonu. Neustálé notifikace a tlak být stále online ho ale přiměly vrátit se zpět k jednoduchému telefonu.
Tuto změnu popisuje jako velmi pozitivní. Díky tomu má více času na čtení, kreativní činnosti a osobní setkávání. Tvrdí, že větší množství nudy mu paradoxně pomohlo – právě chvíle, kdy neměl okamžitou digitální zábavu, ho přiměly zkoušet nové věci a vracet se ke starým zájmům.
Odborníci vysvětlují, že problém spočívá ve způsobu, jakým digitální obsah působí na lidský mozek. Psycholožka Anna Lembke ze Stanfordovy univerzity upozorňuje, že sociální sítě, videa a neustálý přísun nových informací aktivují centra odměny podobně jako jiné návykové látky. Neustálé hledání dalšího podnětu může vést k tomu, že lidé ztrácejí schopnost užívat si obyčejné věci, například rozhovor s přáteli, čtení knihy nebo pobyt v přírodě.
Čím více času lidé tráví na telefonech, tím více mohou potřebovat silnější podněty, aby získali stejný pocit uspokojení. Současně se podle odborníků zvyšuje riziko osamělosti a nespokojenosti, protože lidé tráví více času sami se svými obrazovkami místo skutečných vztahů.
Řešením podle některých odborníků není technologie úplně odmítnout, ale vytvořit si pravidelné chvíle bez ní. Důležitou součástí zdravějšího vztahu k digitálním zařízením je možnost být občas zcela offline a setkávat se s ostatními bez rušivých vlivů.
Ve Velké Británii proto vzniká stále více míst, kde jsou telefony nežádoucí. Patří mezi ně například digitálně detoxikační kluby, kde návštěvníci ukládají zařízení do speciálních schránek a věnují se rozhovorům, tvoření nebo odpočinku.
Jedním z podobných projektů je Offline Club, který vznikl v Amsterdamu a postupně se rozšířil do dalších zemí včetně Velké Británie. Setkání začínají uložením telefonů do takzvaného „telefonního hotelu“. První část programu probíhá v tichosti, kdy si každý může číst, psát nebo tvořit, později se účastníci seznamují a povídají si.
Další iniciativy nabízejí například klidová setkání pro ženy, kreativní workshopy nebo společné aktivity bez obrazovek. V Bathu vznikl Digitální detoxikační klub, kde lidé odkládají telefony do speciálního „technologického motelu“ a mohou se věnovat deskovým hrám, psaní deníku nebo rukodělným činnostem.
Zájem roste také o kurzy, při kterých lidé pracují rukama a nemají potřebu kontrolovat telefon. Organizace pořádají například kurzy keramiky, pletení košíků nebo práce s přírodními materiály v lesích a na venkově.
Tyto aktivity ukazují, že mnoho lidí začíná hledat rovnováhu mezi digitálním světem a skutečným životem. Nejde už jen o odmítání technologií, ale o snahu znovu získat čas, soustředění a schopnost být naplno přítomný v okamžiku.