Ed Miliband znovu podpoří práva Palestinců a řešení dvou států navzdory kritice USA a Izraele
Ed Miliband v úterý oznámí rozsáhlou změnu britské politiky vůči Izraeli. Nový britský ministr zahraničí chce, aby vláda aktivněji podporovala palestinskou stranu a podnikala konkrétní kroky na ochranu možnosti vzniku palestinského státu.
Součástí plánovaného obratu bude zákaz obchodování ve Spojeném království se zbožím a některými službami pocházejícími z nelegálních izraelských osad. Opatření již vyvolalo ostrou kritiku ze strany Izraele i Spojených států.
Miliband zároveň představitelům občanské společnosti sdělil, že hodlá znovu jednoznačně potvrdit britskou podporu dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Vyzve také k ochraně práv Palestinců a k dodržování mezinárodního práva.
Premiér Andy Burnham v pondělí večer telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací BBC rozhovor zdůraznil význam řešení konfliktu prostřednictvím existence dvou států, další podrobnosti však zveřejněny nebyly.
Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v úterý varoval, že Spojené státy by mohly na britské kroky reagovat vlastními protiopatřeními. V rozhovoru pro BBC Radio 4 obvinil labouristickou vládu z toho, že ji podle něj ovládá „nenávist k Židům“, a prohlásil, že britské rozhodnutí by mohlo poškodit podnikatele ze Spojeného království působící v některých amerických státech.
Huckabee uvedl, že zatím není jasné, jaká konkrétní opatření by Washington případně přijal. Upozornil však na Floridu, kde platí zákony umožňující omezit obchodní spolupráci s firmami, které bojkotují Izrael.
Ministr práce a důchodů Pat McFadden v úterý vysvětlil, že hlavním důvodem plánovaných opatření je snaha zachovat možnost dvoustátního řešení. Podle něj Británie spolu s dalšími zeměmi nechce dopustit, aby rozšiřování osad a další změny situace přímo na místě znemožnily vznik životaschopného palestinského státu.
McFadden upozornil zejména na plánovanou výstavbu v oblasti E1 východně od Jeruzaléma. Ta by podle něj mohla fakticky přerušit spojení mezi severní a jižní částí Západního břehu Jordánu. Zároveň zdůraznil, že Izrael zůstává pro Británii významným obchodním partnerem a že nová opatření nemají představovat všeobecný bojkot izraelského zboží.
Od Milibanda se očekává výraznější kritika humanitární situace Palestinců v Gaze, než jakou v minulosti používali někteří jeho předchůdci. Jeho plán však pravděpodobně nenaplní všechny požadavky palestinských organizací. Přesto může představovat významný posun od dosavadní převážně slovní podpory dvoustátního řešení k praktickým krokům proti rozšiřování izraelských osad na Západním břehu Jordánu.
Právě rozšiřování osad je dlouhodobě považováno za jednu z hlavních překážek vzniku samostatného palestinského státu.
Izrael už předem pohrozil odvetou za Milibandova dřívější tvrzení, že izraelská armáda omezuje přísun humanitární pomoci do Gazy. Izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrich podle zpráv na plánovaná opatření reagoval výzvou k okamžitému vyhoštění britského velvyslance.
Burnham v pondělí kromě Trumpa hovořil také s významnými spojenci v Perském zálivu, včetně Kataru, aby je informoval o připravovaných krocích britské vlády.
Milibandův plán přichází v době, kdy průzkumy veřejného mínění ukazují poměrně silnou podporu britské veřejnosti pro zákaz obchodu se zbožím pocházejícím z izraelských osad. Podle průzkumu společnosti Opinium, který zveřejnila Evropská rada pro zahraniční vztahy, podporuje zákaz 46 % dospělých Britů, zatímco proti je 18 %. Pokud se nezapočítají lidé bez jasného názoru, podpora zákazu se blíží třem čtvrtinám.
Miliband zároveň hodlá zopakovat svou kritiku izraelských opatření týkajících se humanitární pomoci pro Gazu. Podle něj izraelské obranné síly pod záminkou bezpečnostních opatření uplatňují vůči pomoci přicházející do oblasti zbytečná omezení, která přispívají k velmi vážné humanitární situaci. Izraelské ministerstvo zahraničí však jeho tvrzení o zadržování pomoci odmítlo.
Britský ministr zahraničí se také chystá své kroky výrazněji spojit s dodržováním mezinárodního práva. Odkazovat může mimo jiné na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu a Mezinárodního soudního dvora, které se v poslední době staly terčem kritiky ze strany Spojených států.
Připravovaný balíček opatření pravděpodobně nebude zahrnovat sankce přímo kvůli omezením humanitární pomoci do Gazy. Britská vláda také podle dostupných informací nebude současnou situaci v Gaze označovat za genocidu. Londýn si však ponechává možnost připojit se k zemím, jako je Jihoafrická republika, v řízení před Mezinárodním soudním dvorem a tvrdit, že Izrael porušuje předchozí rozhodnutí soudu.
Rozhodnutí přitvrdit v oblasti obchodu zároveň znamená, že britská vláda upustila od obav, že příliš konfrontační politika by mohla posílit pozici izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před volbami plánovanými na 27. října.
Britské zdroje zároveň uvedly, že někteří izraelští vojenští představitelé varovali Netanjahua před problémy s obranou nových osad a předsunutých stanovišť na severu Západního břehu. Podle nich některým z těchto míst chybí základní bezpečnostní infrastruktura a vznikla spíše z politických než vojenských důvodů.
Navzdory kritice britského postoje Washington sám vyvíjí na izraelskou vládu tlak kvůli osadám. Spojené státy dokonce vyzvaly k odstranění některých osad, které podle nich vznikly bez potřebných povolení. Izrael už v minulosti některé takové objekty zboural, ty však byly často krátce nato znovu vybudovány.
Plánovaný britský zákaz obchodu s produkty z osad představuje výraznou změnu oproti dosavadnímu postoji ministerstva zahraničí, které dlouho tvrdilo, že jeho praktické zavedení by bylo příliš složité. Opatření je zároveň v souladu s poradním stanoviskem Mezinárodního soudního dvora z roku 2024, podle nějž státy nesmějí pomáhat ani podporovat izraelskou okupaci palestinských území.
Britská vláda sice na stanovisko soudu nikdy formálně neodpověděla, ministři vlády Keira Starmera však uvedli, že britská politika je s jeho závěry v zásadě slučitelná.
Nová opatření mohou vyžadovat schválení samostatného zákona, který by zakázal obchod se zbožím z izraelských osad. Zákaz by se navíc nemusel týkat pouze fyzických výrobků, ale také některých služeb, například financování či reklamy spojené s nelegálními osadami.
Britské ministerstvo zahraničí v minulosti tvrdilo, že je obtížné spolehlivě rozlišovat mezi výrobky pocházejícími z izraelských osad a ostatním zbožím z Izraele. Spojené království oficiálně považuje izraelské civilní osady vybudované na územích obsazených během války v roce 1967 za nelegální podle mezinárodního práva.
Obchod mezi Spojeným královstvím a Izraelem dosáhl v roce 2025 hodnoty přibližně šesti miliard liber. Rozsah případných ekonomických dopadů nových opatření bude záviset také na tom, jak tvrdě na ně Izrael odpoví.
Výrobky pocházející z izraelských osad na územích okupovaných od roku 1967 již od roku 2005 nemají při vstupu na britský trh nárok na preferenční celní zacházení. Londýn rovněž vydal doporučení týkající se zavádějícího označování zboží a vyzval firmy, aby s izraelskými osadami neobchodovaly ani se nezapojovaly do jejich hospodářských a finančních aktivit. Nová opatření by takové investice nově postavila mimo zákon.
K rozhodnutí přitvrdit přispěl také izraelský projekt osídlení oblasti E1 východně od Jeruzaléma. Ten by podle kritiků mohl od listopadu prakticky rozdělit okupovaný Západní břeh na dvě části. Britskou vládu zároveň znepokojuje rostoucí násilí izraelských osadníků vůči Palestincům a skutečnost, že Trumpova Mírová rada ani po šesti měsících nedokázala dosáhnout hlavních cílů týkajících se odzbrojení Hamásu a stažení izraelských sil z Gazy.
Labouristická vláda navíc čelí domácímu politickému tlaku ze strany Zelených, kteří požadují tvrdší postoj k otázce Palestiny. Předseda strany Zack Polanski má podle očekávání kandidovat v doplňovacích volbách v obvodu Holborn a St. Pancras, které vyvolala Starmerova rezignace na poslanecký mandát. Nová politika Labouristické strany by mohla jejímu kandidátovi pomoci čelit rostoucí konkurenci ze strany Zelených.
Napětí kolem britského postoje může mít dopad také na spor o Falklandské ostrovy. Yair Netanyahu, syn izraelského premiéra, minulý týden naznačil, že Falklandy patří Argentině, nikoli Británii. Přestože nejde o člena izraelské vlády, jeho výrok přichází v době, kdy Donald Trump naznačuje, že Washington by mohl přehodnotit svůj dosavadní postoj k britské suverenitě nad ostrovy.
Trump minulý čtvrtek prohlásil, že by v případě argentinského útoku na Falklandy Británii nepodpořil. V rozhovoru pro GB News zároveň připomněl, že Británie podle něj v minulosti nebránila Spojeným státům v jejich rozhodnutí zahájit v únoru válku proti Íránu.