Zpráva upozorňuje na příležitost zahájit oficiální jednání s loajalistickými i republikánskými skupinami.
Podle nové zprávy by britská a irská vláda měly zahájit jednání s polovojenskými skupinami v Severním Irsku o jejich postupném rozpuštění.
Dokument upozorňuje na existující „okno příležitosti“ k vytvoření formálního mechanismu, který by loajalistickým i republikánským skupinám umožnil přejít k ukončení jejich činnosti. Takový proces by však musel být podmíněn splněním konkrétních požadavků.
Nezávislou zprávu o možnostech přechodu polovojenských skupin k rozpuštění si nechaly vypracovat obě vlády. Dokument zveřejněný v úterý zároveň zdůrazňuje, že skupiny by za svou účast v tomto procesu neměly dostávat finanční odměny.
Autorkou zprávy je Fleur Ravensbergenová, nizozemská odbornice na řešení konfliktů. Při jejím představení v Belfastu uvedla: „Dospěla jsem k závěru, že formální proces přechodu polovojenských skupin má smysl a těší se dostatečné podpoře.“
Ravensbergenová dodala, že během ročního průzkumu zaznamenala mezi členy těchto skupin „značnou ochotu se zapojit“.
Zároveň však upozornila, že podpora pro používání pojmu „rozpuštění“ jako konečného cíle celého procesu byla omezená. Podle ní se ovšem výhrady netýkaly ani tak samotného cíle, kterého by mělo být dosaženo, jako spíše formulace, jíž se tento proces popisuje.
Od podpisu Velkopáteční dohody v roce 1998 se očekávalo, že polovojenské skupiny v Severním Irsku ukončí svou činnost. Některé z nich však přetrvaly a postupně se proměnily ve výnosné kriminální organizace zapojené do obchodu s drogami, vydírání a zastrašování.
Podle Ravensbergenové je důležitější dosáhnout dohody o samotném procesu přechodu než vést spory o terminologii používanou k popisu rozpuštění. Odbornice působí jako odborná asistentka v oblasti řešení konfliktů a správy věcí veřejných na Amsterdamské univerzitě.
„Domnívám se, že rizika spojená s přetrváváním polovojenských struktur, pokračujícím směřováním do neznáma a neřízenou fragmentací převažují nad riziky spojenými s pokusem o strukturovaný a časově ohraničený proces přechodu,“ uvedla.
Zároveň zdůraznila, že nečinnost není neutrální volbou. Její konzultace podle ní ukázaly, že existuje příležitost k dalšímu pokroku, tato možnost však může postupem času slábnout.
Britský ministr pro Severní Irsko Chris Bryant Ravensbergenové poděkoval a uvedl, že vláda je odhodlána skoncovat s polovojenskými strukturami.
„Ačkoli se tyto skupiny mohou vydávat za ochránce svých komunit, ve skutečnosti se převážně věnují trestné činnosti, včetně obchodu s drogami, vydírání a zastrašování. Tím poškozují právě ty komunity, které údajně – a zcela zvráceně – chrání. Jejich přetrvávající vliv je skvrnou na našem společném svědomí,“ prohlásil Bryant.
Dodal, že britská vláda zprávu posoudí a před přijetím stanoviska k navrhovanému mechanismu přechodu bude další postup konzultovat s úřady v Dublinu.
Podle Bryanta dokument zároveň jasně ukazuje, že zavedení jakéhokoli procesu bude narážet na překážky a bude vyžadovat podporu napříč politickým spektrem v Severním Irsku.
Naomi Longová, ministryně spravedlnosti Severního Irska a členka strany Alliance, již loni kritizovala jmenování Ravensbergenové do role prostřednice. Podle Longové hrozilo, že jednání s polovojenskými skupinami a zločineckými gangy těmto organizacím dodá zdání legitimity.
„Představa, že se polovojenské skupiny mohou transformovat v subjekty dodržující zákony, už dávno ztratila jakoukoli věrohodnost. Nelze s nimi nadále jednat tak, jako by to s reformou myslely vážně – ten okamžik už dávno pominul,“ uvedla Longová.
Zpráva neuvádí jména konkrétních osob ani organizací, protože konzultace probíhaly důvěrně.
Dokument konstatuje, že povaha, rozsah i dopady působení polovojenských skupin se výrazně liší podle jednotlivých organizací, komunit a geografických oblastí. Zároveň však zdůrazňuje, že přetrvávající struktury těchto skupin nadále způsobují škody v některých místních komunitách.
Ravensbergenová uvedla, že případný mechanismus přechodu by musel zahrnovat důvěryhodné sledování a ověřování dosaženého pokroku a také důsledné vymáhání práva.
Odmítla se vyjádřit k nedávnému střetu mezi Oranžským řádem a nacionalistickými obyvateli na ulici Garvaghy Road v Portadownu. Podle ní tato událost přesahuje rámec její zprávy.
Objevují se však spekulace, že obnovené napětí kolem pochodu v Drumcree by mohlo přispět k náboru nových členů do polovojenských skupin.