Americký ministr zahraničí míří do Tel Avivu v době, kdy se objevují náznaky, že průlom možná není tak blízko, jak se dříve předpokládalo.
Americký ministr zahraničí dorazil do Izraele na naléhavé rozhovory zaměřené na dosažení trvalého příměří v konfliktu v Gaze. Tyto rozhovory se konají v době, kdy izraelští a hamásoví představitelé naznačují, že průlom nemusí být tak blízko, jak naznačovali mezinárodní prostředníci.
Antony Blinken přistál v Tel Avivu v neděli jako součást obnoveného úsilí Washingtonu dosáhnout příměří v desetiměsíčním konfliktu, přičemž naléhavost jednání vzrostla po nedávném zavraždění vysokých představitelů Hizballáhu a Hamásu.
Očekává se, že příměří zmírní napětí na Blízkém východě a zabrání Íránu a Hizballáhu v odvetných akcích, které by mohly rozšířit válku v Gaze na celý region. Americký ministr zahraničí bude usilovat o dohodu o příměří a propuštění rukojmích během své desáté návštěvy oblasti od začátku války po útoku Hamasu 7. října, uvedlo ministerstvo zahraničí. Před odjezdem do Egypta se Blinken v pondělí sejde s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a dalšími vysokými představiteli.
Navzdory optimistickým prohlášením USA, Kataru a Egypta po nedávných jednáních v Dauhá minulý týden, Hamás zpochybňuje blízkost dohody a tvrdí, že je to „iluze.“
Izraelští představitelé rovněž zaujímají opatrný přístup. Premiér Netanjahu zdůraznil, že Izrael bude pevně stát na svých bezpečnostních zásadách, zatímco se bude snažit dosáhnout dohody o příměří.
Před měsícem se Hamás a Izrael dohodly na třífázovém plánu, který navrhl prezident Biden a schválila Rada bezpečnosti OSN, zahrnující šestitýdenní příměří, výměnu rukojmích a zvýšenou humanitární pomoc Gaze. Tento plán by mohl být rozšířen na neurčito, zatímco by vyjednavači pokračovali v jednáních o dalších fázích.
Hamás však tvrdí, že nové izraelské požadavky, jako je stálá vojenská přítomnost Izraele podél hranice mezi Gazou a Egyptem, výrazně mění původní návrh. Izrael považuje tato opatření za nezbytná k zabránění opětovnému vyzbrojení Hamásu, zatímco Hamás trvá na úplném stažení izraelských sil z Gazy jako podmínce ukončení války.
Kritici obviňují premiéra Netanjahua z toho, že zdržením dohody usiluje o politický zisk. Izraelská vláda nyní zvažuje, zda některé své požadavky zmírní. Egypt a Izrael mají příští týden jednat o možném stažení z přechodu Rafah, klíčové spojnice mezi Gazou a zbytkem světa.
Navzdory spekulacím o možném příměří pokračuje v Gaze násilí, kdy izraelské nálety přes noc a během neděle zabily 28 lidí, včetně ženy a jejích šesti dětí ve městě Deir al-Balah, jak uvedli záchranáři.
Mohammed Awad Khatab, dědeček dětí, uvedl, že jeho dcera byla učitelkou a její nejmladší dítě mělo pouhých 18 měsíců. Další děti byly ve věku 10 a 5 let, uvedla nemocnice al-Aksá.
„Těch šest dětí se proměnilo v tělesné fragmenty a bylo uloženo do jednoho pytle,“ řekl v nemocnici novinářům. „Co udělaly? Zabily nějaké Židy? … Zajistí to Izraeli bezpečnost?
Mezitím se napětí mezi Izraelem a Hizballáhem vystupňovalo po izraelském náletu na jižní Libanon v sobotu, který zabil 10 lidí, což je jeden z nejsmrtonosnějších útoků na Libanon od začátku přeshraničního ostřelování mezi Hizballáhem a Izraelem 8. října.
Hizballáh a další íránští spojenci v Sýrii, Iráku a Jemenu uvedli, že zastaví útoky na Izrael, jakmile skončí válka v Gaze. Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který dlouho probíhal v utajení, se poprvé veřejně projevil v dubnu, kdy Teherán odpálil více než 300 balistických raket a dronů na Izrael v reakci na zabití několika velitelů Íránských revolučních gard v Damašku.
Tento útok byl předem avizován, což umožnilo izraelským systémům protivzdušné obrany a spojeneckým silám zachytit většinu střel.
Podle izraelských údajů bylo při útoku Hamasu 7. října zabito přibližně 1200 lidí a dalších 250 bylo uneseno jako rukojmí. Izraelská odvetná válka v Gaze si podle ministerstva zdravotnictví v pásmu řízeném Hamasem vyžádala přes 40 000 obětí a téměř všichni z 2,3 milionu obyvatel byli vysídleni ze svých domovů v důsledku hrozivé humanitární krize.