Mezi osvobozenými jsou laureát Nobelovy ceny Ales Bjaljacki i opoziční lídryně Marija Kalesnikavová po jednáních USA s Alexandrem Lukašenkem.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nechal na svobodu 123 lidí, mezi nimi i laureáta Nobelovy ceny míru Alese Bjaljackého a výraznou představitelku opozice Mariju Kalesnikavovou. K tomuto kroku došlo poté, co Spojené státy zrušily sankce na vývoz běloruského potaše, který patří k hlavním zdrojům příjmů země.
Zpráva byla zveřejněna po dvoudenních jednáních s emisarem amerického prezidenta Donalda Trumpa a představuje další krok v diplomatickém dialogu, který Trumpova administrativa s běloruským režimem zahájila.
Sobotní propuštění, dosud nejrozsáhlejší v rámci těchto rozhovorů, zapadá do snahy Minsku zlepšit vztahy se západními zeměmi. Bělorusko, blízký spojenec Ruska a prezidenta Vladimira Putina, je dlouhodobě izolováno kvůli porušování lidských práv a násilnému potlačování protestů obyvatelstva.
Podle amerických představitelů citovaných agenturou Reuters má postupné zmírňování napětí také za cíl omezit běloruskou závislost na Moskvě, ačkoli běloruská opozice k této strategii přistupuje skepticky.
Oznámení o propuštění, kterého se dočkali známí opoziční aktivisté i obhájci lidských práv, vyvolalo široký ohlas. Bjaljacký, spoludržitel Nobelovy ceny míru z roku 2022, byl uvězněn v roce 2021 poté, co se dlouhodobě zasazoval o práva politických vězňů.
Na svobodu se dostala také Marija Kalesnikavová, jedna z klíčových tváří protestního hnutí po volbách v roce 2020, a Viktor Babaryka, který byl zatčen poté, co se pokusil kandidovat proti Lukašenkovi v prezidentských volbách.
Lidskoprávní organizace upozorňují, že zdravotní stav řady zadržených se během věznění výrazně zhoršil kvůli špatnému zacházení. Sestra Kalesnikavové, Tatjana Chomičová, uvedla, že její sestra vyjádřila vděčnost Spojeným státům za jejich podíl na jejím osvobození.
Podle jejích slov je Kalesnikavová šťastná, že je opět na svobodě, a oceňuje úsilí USA, prezidenta Trumpa i dalších zapojených zemí.
Rodinní příslušníci vězňů se shromáždili před americkým velvyslanectvím ve Vilniusu, odkud mají být někteří propuštění převezeni. Ukrajinské úřady mezitím oznámily, že na území Ukrajiny bylo přesunuto 114 civilistů, včetně Ukrajinců a Bělorusů.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Bělorusko John Coale v Minsku uvedl, že Spojené státy zruší sankce na potaš na základě pokynu prezidenta Trumpa.
Sankce ze strany USA a Evropské unie byly zavedeny po násilném potlačení protestů po sporných volbách v roce 2020, kdy docházelo k hromadným zatýkáním a mučení odpůrců režimu. Další omezení následovala v roce 2022, když Bělorusko umožnilo Rusku využít své území k útoku na Ukrajinu.
Opoziční představitelé ocenili Trumpovo zapojení a uvedli, že propuštění vězňů potvrzuje účinnost sankcí vůči autoritářské vládě. Zároveň vyzvali k zachování sankcí EU, které jsou podle exilové lídryně Světlany Cichanovské klíčové pro demokratické změny a vyvození odpovědnosti.
Lukašenko však odmítá tvrzení, že by v zemi existovali političtí vězni, a označuje zadržované za zločince a nepřátele státu. Zakázaná lidskoprávní organizace Viasna uvádí, že v běloruských věznicích stále zůstává 1 227 politických vězňů.
Podle vyjádření Johna Coalea, zveřejněného státními médii, by Lukašenko mohl sehrát roli při jednáních s Vladimirem Putinem. Trumpova administrativa se zároveň snaží zprostředkovat rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou s cílem ukončit válku.
Coale uvedl, že běloruský prezident má s Putinem dlouhodobé vztahy a může mu v této situaci poskytovat cenné rady, což podle něj může být při hledání řešení konfliktu přínosné.