Schválení představuje první úspěch pro Javiera Mileiho, který nastavil agendu pro radikální ekonomickou deregulaci, ale zatím neprosadil žádný zákon.
Policie v Buenos Aires reagovala na násilné protesty použitím vodních děl a slzného plynu poté, co argentinský Senát těsně schválil první sadu tvrdých úsporných opatření navržených prezidentem Javierem Mileim. Výsledek hlasování přišel poté, co demonstranti tlakem na senátory protestovali proti Mileiho plánu škrtů a ekonomické deregulace, kdy házeli na policii klacky, kameny a molotovovy koktejly a převraceli auta.
Zdravotníci poskytli pomoc desítkám zraněných demonstrantů na ulicích a policie informovala o zranění 20 policistů při střetech. Nejméně pět opozičních poslanců uvedlo, že byli hospitalizováni poté, co je postihl policejní pepř. Po více než 11 hodinách vášnivé debaty senátoři ve středu večer schválili návrh zákona poměrem hlasů 37 ku 36, čímž libertariánskému vůdci poskytli počáteční legislativní vítězství v jeho úsilí naplnit svůj ambiciózní program. Další legislativní proces zahrnuje hlasování o jednotlivých článcích návrhu zákona, které se očekává během noci.
Pokud budou návrhy zákonů Senátem schváleny s úpravami, musí je ještě schválit dolní komora před tím, než bude Milei moci oficiálně přijmout svůj první zákon od nástupu do úřadu v prosinci. Prezident byl také pozván k účasti na summitu lídrů G7, který začíná ve čtvrtek v Itálii na pozvání krajně pravicového premiéra Giorgia Meloniho.
Pravicový ekonom, jenž převzal moc na základě slibů řešit nejhorší ekonomickou krizi v Argentině za poslední dvě desetiletí, čelí výzvám. Roční inflace se blíží k 300 % a recese se prohlubuje. Jeho politická strana, s relativní nováčky v Kongresu, drží pouze marginální menšinu křesel, což mu komplikuje uzavírání dohod s opozicí. Senátoři nyní hlasují o dvou klíčových zákonech: o daňové reformě, která snižuje daně z příjmu, a o rozsáhlém zákonu o státní reformě obsahujícím 238 článků, který po týdnech vyjednávání prošel dolní komorou Kongresu koncem dubna.
Původně označovaný jako „souhrnný návrh zákona“ kvůli více než 600 článkům, zředěná verze stále přenáší rozsáhlé legislativní pravomoci na prezidenta v oblastech jako je energetika, důchody a bezpečnost. Obrovský rozsah návrhu a silný odpor proti němu brání jeho pokroku. „Máme nejslabšího prezidenta, kterého jsme kdy viděli, který se pokouší prosadit nejrozsáhlejší zákon, který jsme kdy viděli,“ uvedla Ana Iparraguirre, analytička strategické firmy GBAO se sídlem v Argentině. „To je základní paradox.“
Na rozdíl od předchozích argentinských vůdců od návratu demokracie v roce 1983 Javier Milei během svých prvních šesti měsíců v úřadu nebyl schopen prosadit jediný zákon. Místo toho se tento populistický outsider spoléhal na výkonné pravomoci k omezení státních výdajů a k odstranění ekonomických restrikcí. „Momentálně je pro Mileiho téměř klíčové ukázat, že je schopen získat souhlas Kongresu, spíše než to, co konkrétně prosazuje,“ uvedl Lucas Romero, ředitel poradenské společnosti Synopsis.
Návrh zákona čelí odporu levicově orientovaného peronistického hnutí, které má v Argentině dominantní pozici v posledních dvou desetiletích a ovlivňuje silné odbory v zemi.
„Pokud tento zákon projde, ztratíme mnoho našich pracovních a důchodových práv,“ řekla 54letá učitelka Miriam Rajovitcherová, která protestovala spolu se svými kolegy, argentinskými středními vrstvami, tvrdícími, že jejich životy byly od té doby zasaženy. Milei snížil rozpočty pro školství a devalvoval měnu, což vedlo k rapidní inflaci. „Mám to teď mnohem těžší.“ Shromáždění se stalo napjatým, když stovky policejních důstojníků srazily své štíty proti rozzuřeným demonstrantům, kteří se snažili proniknout bariérou.
Policie použila proti masivním davům pepřový sprej, vodní děla a slzný plyn, zatímco demonstranti zapálili dvě převrácená auta a házeli molotovovy koktejly. „Vláda dnes vyhlašuje válku argentinskému lidu,“ prohlásila před Kongresem peronistická poslankyně Cecilia Moreauová. Předsednictvo označilo demonstranty za „teroristy“ a obvinilo je z „pokusu o státní převrat“, když narušili zasedání Kongresu.
Skupina peronistů kontroluje 33 z 72 křesel v Senátu, zatímco strana Freedom Advances Mileia má pouhých sedm. Před středečním hlasováním analytici upozornili, že zahraniční investoři a Mezinárodní měnový fond, který Argentině dluží neuvěřitelných 44 miliard dolarů, pečlivě sledují, zda Milei dokáže dosáhnout konsensu se svými politickými protivníky a splnit své cíle. „Pro Mileiho administrativu je to klíčový okamžik,“ uvedl Marcelo J García, americký ředitel společnosti Horizon Engage specializující se na geopolitická rizika. „Pokud toto neuspěje, hrozí nám politická krize.“