Javier Milei pohrozil sankcemi ropným společnostem působícím na Falklandách, zatímco Donald Trump údajně zvažuje změnu dosavadního postoje USA ke sporu o britskou suverenitu nad ostrovy.
Argentinská vláda v pondělí oznámila, že hodlá podat trestní oznámení na izraelskou energetickou společnost Navitas Petroleum a její představitele kvůli jejich aktivitám na Falklandských ostrovech. Argentina tvrdí, že firmy působící v oblasti porušují její zákony, protože využívají licence udělené Spojeným královstvím k průzkumu a těžbě ropy a dalších uhlovodíků.
Jde o další krok v rámci zostřujícího se sporu mezi Argentinou a Británií o suverenitu nad Falklandami. Prezident Javier Milei už v pátek uvedl, že Argentina uvalí sankce na ropné společnosti zapojené do těžby v oblasti, kterou Spojené království spravuje jako své zámořské území. Buenos Aires tak současně zintenzivňuje své dlouhodobé nároky na ostrovy.
Argentinský prezident oznámil, že ministr zahraničí Pablo Quirno podá trestní oznámení proti několika dceřiným společnostem a obchodním partnerům Navitas působícím v oblasti. Právní kroky se mají týkat také jejich ředitelů a dalších osob, které se na aktivitách společností podílely.
Navitas Petroleum se k oznámení argentinské vlády bezprostředně nevyjádřila.
Podle Buenos Aires společnosti porušují argentinskou legislativu tím, že vlastní licence k průzkumu a těžbě uhlovodíků vydané britskými úřady pro oblast severní falklandské pánve. Argentina přitom považuje taková povolení za neoprávněná, protože Falklandské ostrovy považuje za součást svého území.
Milei minulý týden konkrétně zmínil projekt Sea Lion, který se stal jedním z hlavních bodů současného sporu. Prezident tehdy oznámil opatření namířená proti firmám zapojeným do těžby ropy a zemního plynu na Falklandách. Případné sankce by se podle něj mohly vztahovat nejen na samotné společnosti, ale také na jejich akcionáře, členy vedení a dodavatele.
Ropné pole Sea Lion provozuje Navitas Petroleum, společnost obchodovaná na telavivské burze, která v projektu vlastní 65procentní podíl. Zbývajících 35 % drží britská společnost Rockhopper Exploration. Projekt se nachází přibližně 220 kilometrů severně od Falklandských ostrovů a jeho spuštění těžby je plánováno na rok 2028.
Předsedou Navitas Petroleum je Gideon Tadmor, významná osobnost izraelského energetického sektoru. Podle údajů LSEG vlastní přibližně devět procent akcií společnosti.
Milei minulý týden v televizním projevu prohlásil, že ve světě podle něj vane „vítr změny“, který je příznivý pro argentinské nároky na Falklandské ostrovy. Reagoval tím mimo jiné na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž naznačil, že zvažuje přehodnocení dosavadního postoje Spojených států ke sporu o britskou suverenitu nad ostrovy v jižním Atlantiku.
Spojené státy oficiálně zaujímají k otázce suverenity nad Falklandami neutrální postoj. Británie si na ostrovy činí nárok od konce 17. století a s výjimkou krátkých přerušení je spravuje od roku 1833. Washington však v praxi uznává britskou správu nad územím, které se v roce 1982 stalo dějištěm války mezi Británií a Argentinou.
Trump byl minulý týden dotázán, zda skutečně přehodnocuje americkou politiku vůči Falklandám. Odpověděl, že pravidelně přezkoumává všechny své postoje a že tento případ není výjimkou.
Milei označil Trumpova slova za významný signál a uvedl, že případná změna amerického postoje podle něj není bezvýznamná. Podle argentinského prezidenta Spojené státy o možné změně uvažují také proto, že Argentina je podle něj spolehlivým partnerem, který sdílí západní hodnoty a může být pro Washington v příštích desetiletích strategicky důležitým spojencem.
Milei zároveň varoval, že společnostem, které podle něj těží ropu „za zády argentinské vlády“, může být zakázáno působit v Argentině. Jeho vláda tak dává najevo, že je připravena využít právní i ekonomické nástroje k prosazování argentinských nároků.
Britští ministři jeho výroky okamžitě odmítli. Zdůraznili, že Falklandské ostrovy zůstanou britské tak dlouho, dokud si to budou přát jejich obyvatelé.
Spekulace o možném přehodnocení amerického postoje k Falklandám se objevují už několik měsíců. V dubnu například unikl e-mail amerického ministerstva obrany, který naznačoval možnost přezkoumání britských nároků. Podle uniklého dokumentu mohlo jít o reakci na nedostatečnou podporu britské strany některým krokům Trumpovy administrativy.
Americký prezident je zároveň dlouhodobě kritický vůči výši výdajů evropských zemí NATO na obranu. Případná změna amerického postoje k Falklandám by proto představovala pro Spojené království výraznou diplomatickou i symbolickou ránu a mohla by zpochybnit dlouhodobou podporu, kterou Washington Londýnu v této otázce poskytoval.
Když Argentina v roce 1982 Falklandské ostrovy napadla, britská vláda Margaret Thatcherové vyslala přes Atlantik vojenské síly, které nakonec ostrovy znovu získaly pod britskou kontrolu. Londýn tehdy získal také pevnou diplomatickou podporu prezidenta Ronalda Reagana. Spojené státy se postavily na stranu Británie navzdory tomu, že Washington měl zároveň vztahy s tehdejší argentinskou vojenskou juntou.