Araghči tvrdí, že Írán je nezlomný, Pezeškiján ale přiznává, že země čelí řadě problémů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghči označil hrozbu nových amerických ekonomických sankcí za „zoufalý“ krok. Jeho vyjádření přišlo ve chvíli, kdy Washington připravuje další opatření zaměřená na oslabení íránské ekonomiky. Prezident Masúd Pezeškiján zároveň připustil, že obyvatelé země se potýkají s vážnými hospodářskými problémy.
Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil další kampaň zaměřenou na zvýšení ekonomického tlaku na Írán. Podle něj má jít o jednu z nejtvrdších ekonomických operací, jaké kdy byly proti některé zemi vedeny. Americký ministr financí Scott Bessent by měl v pondělí představit nové sankce, které Washington označuje za nejpřísnější v historii.
Araghči však tvrdí, že Teherán se amerického tlaku neobává. Podle něj skutečnost, že Spojené státy po vojenských operacích znovu sahají k ekonomickým opatřením, ukazuje na jejich zoufalství. Dodal, že předchozí pokusy o oslabení Íránu prostřednictvím blokád či vojenských akcí podle něj selhaly a stejně dopadne i nové kolo sankcí.
Íránský ministr zároveň vyzval Washington, aby s Teheránem jednal s respektem a usiloval o řešení založené na spravedlnosti a vzájemné úctě.
Prezident Pezeškiján ale ve svém televizním projevu připustil, že Írán čelí značným vnitřním problémům. Podle něj se Spojené státy pod Trumpovým vedením snaží zemi vystavit rozsáhlému ekonomickému, vojenskému a bezpečnostnímu tlaku. Íránská vláda se podle prezidenta snaží řešit především inflaci, rostoucí životní náklady a nezaměstnanost a zajistit obyvatelům důstojné podmínky pro život.
Ekonomické potíže v posledních letech přispěly také k několika vlnám protestů. Íránci opakovaně demonstrovali proti vysoké inflaci, problémům se směnnými kurzy a klesající kupní síle. Protesty, které začaly především kvůli zhoršující se ekonomické situaci, postupně přerostly v širší odpor vůči íránskému vedení.
Situace se nyní vyostřuje také kvůli hrozbě dalšího amerického ekonomického tlaku. Mohsen Rezáí, nový představitel íránského bezpečnostního aparátu, varoval okolní státy před spoluprací s Washingtonem. Pokud by se podle něj sousední země připojily k americkému tlaku na íránskou ekonomiku, Teherán by je mohl považovat za nepřátele a zaměřit se na jejich zájmy.
Rezáí rovněž pohrozil, že Írán by v případě nových sankcí mohl začít útočit na americké ekonomické a ropné zájmy v regionu. Dosud se podle něj íránské útoky soustředily především na vojenské cíle.
Washington se snaží do svého tažení proti íránské ekonomice zapojit také další státy, zejména Čínu, která patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery Teheránu. Peking však americký postup kritizuje a tvrdí, že další sankce nepovedou k vyřešení konfliktu na Blízkém východě.
Součástí amerického tlaku je také snaha omezit íránský vývoz ropy. Klíčovou roli v tomto ohledu hraje Hormuzský průliv, kterým před konfliktem procházela přibližně pětina světových dodávek ropy. Trump v posledních dnech opakovaně hovořil o možnosti označit průliv za americké území a na sociálních sítích zveřejnil mapu, která jej takto znázorňovala.
Írán mezitím pokračuje v jednáních s Ománem o budoucím režimu průlivu. Podle Rezáího rozhovory pokračují a za využívání vodní cesty by mohly být zavedeny poplatky.
Budoucností alternativních přepravních tras mimo Hormuzský průliv se mají zabývat také Francie a Saúdská Arábie. Francouzský prezident Emmanuel Macron a saúdskoarabský korunní princ Mohammed bin Salmán mají během jednání v Paříži projednat možnosti rozšíření obchodních cest přes ománské přístavy, posílení ropovodů v Saúdské Arábii a vznik nových železničních spojení.
Obě země navíc vytvořily společnou pracovní skupinu zaměřenou na energetické a logistické propojení Blízkého východu s Evropou. Ta má v pondělí na ministerské úrovni řešit především výběr strategických projektů, jejich financování a zapojení francouzských firem.