Kontroverzní ustanovení o mlčenlivosti bylo téměř beze změn převzato z návrhů Microsoftu a průmyslových sdružení.
Vyšetřování ukázalo, že společnost Microsoft spolu s dalšími americkými technologickými firmami dokázaly v EU prosadit, aby informace o dopadech jejich datových center na životní prostředí zůstaly skryté. Požadavky na omezení veřejného přístupu k ekologickým datům se přitom téměř beze změn promítly do evropských pravidel.
Evropská komise do návrhu zařadila ustanovení o mlčenlivosti krátce po intenzivním lobbingu ze strany průmyslu v roce 2024. Toto pravidlo výrazně omezuje možnost kontrolovat konkrétní znečištění jednotlivých datových center a výzkumníkům ponechává jen souhrnná data za celé státy.
Rychlý rozvoj umělé inteligence a chatbotů přispěl k masivní výstavbě datových center, která mají vysokou spotřebu energie, často krytou i spalováním fosilních paliv. Právníci upozorňují, že plošná mlčenlivost může být v rozporu s evropskými pravidly transparentnosti i s Aarhuskou úmluvou, která garantuje veřejný přístup k informacím o životním prostředí.
Podle profesora Jerzyho Jendrośky jde o bezprecedentní situaci, která pravděpodobně není s těmito pravidly slučitelná. Interní dokumenty získané organizací Investigate Europe navíc naznačují, že nová pravidla už byla využita k odmítání žádostí médií i veřejnosti o přístup k datům.
V jednom z e-mailů například vysoký úředník Evropské komise připomněl národním orgánům povinnost zachovávat důvěrnost údajů o jednotlivých datových centrech a uvedl, že všechny dosavadní žádosti o jejich zveřejnění byly zamítnuty.
Zatímco USA a Čína vedou globální rozvoj umělé inteligence, i v Evropě roste počet datových center velmi rychle. EU plánuje během několika let jejich kapacitu výrazně navýšit. Už v roce 2023 přitom Komise aktualizovala pravidla energetické účinnosti, aby firmy musely reportovat klíčové údaje, a původně počítala alespoň s publikací agregovaných dat.
Během konzultací v roce 2024 ale technologické firmy prosadily, aby byly všechny individuální informace označeny za důvěrné kvůli obchodním zájmům. Výsledný text pravidel se od jejich návrhů liší jen minimálně a znemožňuje přístup k datům i prostřednictvím zákonů o svobodném přístupu k informacím.
Mezi organizacemi, které tuto změnu podporovaly, byly kromě Microsoftu také sdružení DigitalEurope či Video Games Europe, zastupující firmy jako Google, Amazon, Meta nebo Netflix.
Podle analytika Bena Yourieva z InfluenceMap to odráží posun v přístupu technologického sektoru: zatímco dříve firmy otevřeně podporovaly snižování emisí, nyní dávají přednost rychlému rozšiřování infrastruktury před transparentností a klimatickými cíli.
Microsoft uvedl, že podporuje větší otevřenost, zároveň však chce chránit citlivé obchodní informace. Evropská komise považuje současné nařízení za první krok k vytvoření systému hodnocení datových center, přičemž v budoucnu plánuje zveřejňovat alespoň jejich „skóre udržitelnosti“. Většina detailních dat by však i nadále zůstala neveřejná.
Podle zdrojů z Komise existují obavy, že zveřejňování detailních informací by mohlo firmy odradit od reportování. Už nyní ale povinnost plní jen asi třetina datových center.
Odborníci upozorňují, že nedostatek dat výrazně komplikuje hodnocení dopadů umělé inteligence na životní prostředí. Jak uvedl výzkumník Alex de Vries-Gao, veřejně dostupné informace jsou velmi omezené a získání relevantních údajů je složité.
Další právní experti se shodují, že plošná důvěrnost je problematická. Podle Luca Lavrysena je v rozporu s evropským právem i mezinárodními závazky, zatímco Kristina Irion upozorňuje, že by se mělo vždy individuálně posuzovat, které informace skutečně vyžadují ochranu.