Velcí výrobci zvyšují produkci chemikálií kvůli rostoucí poptávce datových center.
Výrobci látek PFAS plánují výrazně zvýšit jejich produkci, aby dokázali pokrýt rostoucí poptávku ze strany rychle se rozvíjejícího odvětví umělé inteligence. Aktivisté před tímto trendem varují a hovoří o možné „přílivové vlně“ takzvaných věčných chemikálií.
Přestože jsou PFAS spojovány s vážnými zdravotními riziky včetně rakoviny, průzkum zaměřený na deset největších producentů těchto látek ukázal, že většina z nich počítá s rozšířením výroby.
Řada společností své investiční plány vysvětluje právě prudkým rozvojem umělé inteligence. PFAS totiž nacházejí uplatnění nejen při výrobě polovodičů, ale také v moderních chladicích technologiích, které mají odvádět teplo z datových center nové generace.
Kritici však upozorňují, že tyto chemické látky se v životním prostředí prakticky nerozkládají a mohou představovat dlouhodobou hrozbu pro lidské zdraví i planetu. Podle aktivistů může další růst produkce zároveň zkomplikovat první snahy o omezení používání PFAS v Evropě, Spojeném království a některých částech Spojených států.
„Plány těchto společností na rozšíření výroby ukazují, že pokud vlády a regulační úřady nebudou požadovat rychlé ukončení používání těchto látek, čeká nás nová přílivová vlna věčných chemikálií,“ uvedla Anne-Sofie Bäckarová, výkonná ředitelka organizace ChemSec, švédského kontrolního orgánu zaměřeného na chemické látky, který průzkum provedl.
Analýza ChemSec ukázala, že téměř všech deset největších výrobců PFAS plánuje rozšířit výrobní kapacity ve svých závodech v Evropě, Asii i Severní Americe.
Jedním z hlavních důvodů rostoucí poptávky je podle organizace právě rozmach umělé inteligence. PFAS se využívají například v systémech „ekologického“ chlazení datových center a zároveň při celé řadě kroků potřebných k výrobě polovodičů.
Japonská společnost Daikin například oznámila, že kvůli rostoucí poptávce vytvoří specializované „centrum pro datová centra“. Firma zároveň uvedla, že chce posílit své postavení na trhu prostřednictvím vyššího prodeje současných fluorových produktů a vývoje a uvádění nových výrobků.
Francouzská nadnárodní společnost Arkema zase rozšiřuje portfolio chladiv. V americkém Kentucky buduje nový výrobní provoz za 60 milionů dolarů, tedy přibližně 44 milionů liber. Podle společnosti jí tato investice umožní reagovat na rychle rostoucí potřebu chladicích systémů v datových centrech.
Také americký producent PFAS Chemours navyšuje své výrobní kapacity. Firma uvedla, že chce reagovat na rostoucí poptávku po řešeních pro „pokročilá datová centra a hardware pro AI“. Její „inovativní technologie kapalinového chlazení“ mají podle společnosti pomoci datovým centrům snižovat náklady na spotřebu energie a vody, potřebný prostor, údržbu i samotné investice do infrastruktury.
Chemours však čelí kritice kvůli tomu, jak přistupuje k otázce toxicity PFAS a jejich vlivu na klima. Společnosti bylo nedávno nařízeno zaplatit 450 milionů dolarů v rámci urovnání soudního sporu souvisejícího s vypouštěním těchto látek.
Mezi další výrobce, kteří plánují zvýšit produkci, patří japonská nadnárodní společnost AGC, čínský konglomerát Dongyue, indický chemický gigant Gujarat Fluorochemicals, ruský výrobce PFAS HaloPolymer, mexická společnost Orbia Fluor & Energy Materials, americký producent fluorovaných plynů Solstice a belgická nadnárodní firma Syensqo.
Výrobci zároveň očekávají další růst poptávky po PFAS v souvislosti s výrobou povrchových úprav a pojiv používaných u lithium-iontových baterií. Ty se uplatňují například v elektromobilech, noteboocích nebo mobilních telefonech.
Bir Kapoor, generální ředitel společnosti Gujarat Fluorochemicals, nedávno označil baterie za jedno z několika „perspektivních odvětví“, která mají podle něj výrazný potenciál dalšího růstu. Vedle baterií mezi ně zařadil také datová centra, polovodiče a zelený vodík. „Je zde obrovská příležitost k růstu,“ prohlásil.
Výraznější výjimkou mezi velkými výrobci jsou švýcarská společnost Archroma, která začala propagovat alternativy neobsahující PFAS, a německý chemický gigant BASF. Ten oznámil, že chce výrobu PFAS ukončit do roku 2028.
PFAS se přitom stále častěji dostávají také do diskuse o dopadech rozvoje datových center na životní prostředí. Jednou z nových technologií je takzvané dvoufázové ponorné chlazení, které je prezentováno jako způsob, jak snížit spotřebu vody a energie.
Při tomto způsobu chlazení jsou servery ponořeny do kapaliny obsahující PFAS s nízkým bodem varu. Jakmile se elektronické zařízení zahřeje, kapalina začne vřít a teplo odvádí ve formě páry. Ta následně stoupá vzhůru ke kondenzační cívce, která je v horní části nádrže ochlazována vodou. Pára zde zkondenzuje zpět na kapalinu a vrací se do systému, kde může být znovu použita.
PFAS mají zásadní význam také při výrobě polovodičů, tedy v odvětví, které rovněž rychle roste kvůli obrovské poptávce po technologiích spojených s umělou inteligencí.
Nedávná zpráva analytiků Danske Bank určená investorům upozornila, že ve výrobě mikročipů nejsou PFAS jen okrajovými přísadami. Podle analytiků jde o důležité součásti výrobního procesu, které se používají až v tisících různých krocích při výrobě čipů na nanometrové úrovni.
Analytici současně varovali, že PFAS mohou představovat „skryté riziko rozmachu umělé inteligence“. Do budoucna podle nich hrozí také rostoucí náklady v řádu miliard dolarů spojené s čištěním kontaminovaných oblastí a soudními spory.
PFAS, tedy per- a polyfluoralkylové látky, jsou mimořádně odolné především díky velmi silným vazbám mezi uhlíkem a fluorem. Díky tomu dobře odolávají vysokým teplotám, vodě i korozi.
Právě tyto vlastnosti z nich činí užitečné materiály pro množství průmyslových procesů a spotřebních výrobků. Zároveň však znamenají, že se PFAS v přírodě prakticky nerozkládají. Chemikálie proto dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí, cirkulují v globálních ekosystémech a postupně se hromadí ve vzduchu, vodě i půdě. Následně mohou pronikat také do potravního řetězce.
Přestože se PFAS používají méně než sto let, vědci již upozorňují, že jejich koncentrace v životním prostředí dosáhla úrovně, která podle některých hodnocení překročila jednu z takzvaných planetárních mezí.
Předpokládá se, že tyto chemické látky se již nacházejí v krvi téměř každého člověka. Vědecké studie jejich působení spojují mimo jiné s rakovinou, onemocněními jater a ledvin, zvýšenou hladinou cholesterolu a vrozenými vadami.
Organizace ChemSec se proto rozhodla oslovit generální ředitele všech evropských společností ze svého žebříčku deseti největších výrobců PFAS. Každému z nich zaslala sadu pro odběr krve z prstu a vyzvala je, aby si nechali změřit koncentraci PFAS ve vlastní krvi a následně výsledky zveřejnili.
„Lidé, kteří tyto společnosti vedou, si musí uvědomit, že toxiny, které jejich firmy vyrábějí, ohrožují také je samotné. Tyto látky byly nalezeny v krvi více než 99 % lidí na celém světě,“ uvedla Bäckarová.