Po celé Číně rostou obavy, že umělá inteligence ohrozí pracovní místa v době nejistého trhu práce.
V rušných ulicích čínského Wu-chanu, kde se mezi osobními automobily, mopedy a nákladními vozy stále častěji objevují také autonomní vozidla, začíná umělá inteligence výrazně měnit podobu každodenní dopravy. Největší pozornost vzbuzují samořídící taxi, která mají představovat budoucnost městské přepravy, ale zároveň vyvolávají obavy mezi lidmi, jejichž živobytí je na klasické taxislužbě závislé.
V březnu letošního roku několik vozidel z flotily autonomních taxi Apollo Go náhle přestalo fungovat přímo v ulicích Wu-chanu. Technická porucha způsobila, že někteří cestující zůstali ve vozech uvězněni několik hodin. Společnost Baidu, která službu provozuje a patří mezi největší čínské technologické firmy, následně část vozidel stáhla z provozu, aby mohla situaci vyšetřit.
Pro některé tradiční řidiče taxi však tato událost znamenala dočasné zlepšení situace. Pětačtyřicetiletý řidič Yao Xinnong například zaznamenal po návratu části zákazníků zvýšení svých příjmů. Od zavedení autonomních taxi ve Wu-chanu v roce 2022 se jeho výdělek podle jeho slov snížil přibližně o 40 procent.
„Upřímně řečeno, nemám je rád. Jejich dopad na naši práci byl obrovský,“ uvedl Yao s odkazem na samořídící vozidla společnosti Baidu.
Případ z Wu-chanu ukazuje širší problém, který se v Číně stále více diskutuje. Země patří mezi světové lídry v zavádění umělé inteligence a automatizovaných technologií. Vláda podporuje rozvoj AI, robotiky i autonomních systémů s cílem posílit ekonomiku a technologickou konkurenceschopnost. Tento rychlý rozvoj však přichází v době, kdy mnoho obyvatel čelí nejistotě na pracovním trhu.
Největší obavy mají lidé pracující v takzvané gigové ekonomice, tedy v zaměstnáních založených na krátkodobých zakázkách nebo práci přes digitální platformy. Pro mnoho Číňanů se tato forma práce stala řešením v době, kdy některá tradiční odvětví, například nemovitosti nebo vzdělávání, procházejí útlumem. Nyní ale i tyto pozice začíná ohrožovat automatizace.
Čínský prezident Si Ťin-pching uvedl, že umělá inteligence by měla být důležitým nástrojem podporujícím společnou prosperitu a bezpečnost. Mnoho pracovníků však upozorňuje, že zatímco technologické firmy a ekonomika mohou z AI těžit, běžní zaměstnanci často čelí riziku ztráty zaměstnání.
Podle některých odhadů se počet lidí pracujících v flexibilních formách zaměstnání v Číně výrazně zvýšil. Zatímco v roce 2019 šlo přibližně o 160 milionů pracovníků, v současnosti by jejich počet mohl dosahovat až 320 milionů, tedy téměř poloviny celé pracovní síly země.
Řidiči taxi patří mezi skupiny, které rozšiřování autonomních technologií pociťují nejvýrazněji. Mnoho lidí se k této práci obrátilo poté, co přišli o zaměstnání v jiných oborech. Zavádění robotických taxi pro ně proto představuje přímou hrozbu.
Jedna z řidiček ve Wu-chanu uvedla, že pokud by stát skutečně zohledňoval potřeby obyčejných pracovníků, k tak rychlému zavedení autonomních taxi by podle ní nedošlo.
„Technologický pokrok je důležitý, ale pokud bude pokračovat tímto způsobem, obyčejní lidé budou mít stále méně možností, jak se uživit,“ řekla.
Napětí mezi řidiči a technologickými společnostmi vyústilo v roce 2024 také v protesty proti rozšiřování služby Apollo Go ve Wu-chanu. Přesný rozsah demonstrací není známý, protože informace o nich byly rychle odstraněny z veřejného prostoru. Několik řidičů sice uvedlo, že o protestech slyšelo, ale popřelo svou účast.
Jedna místní taxislužba tehdy veřejně kritizovala rozhodnutí úřadů umožnit rozšíření autonomních vozidel. Ve svém prohlášení varovala, že rychlá automatizace může vést k tomu, že technologické společnosti získají větší kontrolu nad trhem a lidé s nižšími příjmy přijdou o zdroj obživy.
Postupně začala podobné obavy vyjadřovat také čínská vláda. Státní média upozornila, že umělá inteligence přináší nové problémy v oblasti pracovních práv a může zásadně změnit tradiční vztahy mezi zaměstnanci a firmami.
Peking nyní zdůrazňuje potřebu řešit dopady technologických změn na zaměstnanost. Podle analytiků se přístup vlády částečně posunul – zatímco dříve se soustředila především na podporu rychlého rozvoje AI, nyní více mluví také o ochraně pracovníků a jejich přizpůsobení novým podmínkám.
Technologická analytička Selina Xu uvedla, že po úspěchu čínských projektů umělé inteligence, například modelu DeepSeek, vzrostlo v zemi nadšení pro další rozvoj této technologie. Současně však vláda začala více zdůrazňovat, že AI by měla sloužit také k podpoře zaměstnanosti a neměla by pouze nahrazovat lidskou práci.
Problémy se netýkají pouze řidičů. Umělá inteligence začíná zasahovat také do dalších profesí, například ve filmovém průmyslu. Někteří zaměstnanci byli propuštěni poté, co firmy začaly využívat AI nástroje místo lidských pracovníků.
Jedním z nich je kameraman Tian Zemin z Pekingu, který pracoval ve filmové branži téměř dvě desetiletí. Po rozšíření generativní umělé inteligence však přišel o velkou část pracovních příležitostí.
Tian uvedl, že roky budoval svou kariéru, aby nakonec zjistil, že část jeho práce dokáže nahradit software. Podle něj se schopnosti umělé inteligence během krátké doby výrazně zlepšily. Zatímco dříve vytvářela nekvalitní a nepřesvědčivé obrazy, dnes dokáže vytvářet realistické digitální postavy a materiály použitelné například ve filmové tvorbě.
„Téměř jsme neměli čas reagovat,“ uvedl.
Někteří odborníci tvrdí, že Čína může mít díky silné úloze státu lepší možnosti řídit dopady automatizace než například Spojené státy. Vláda by mohla zavádět opatření, která by firmy motivovala k zachování pracovních míst nebo k rekvalifikaci zaměstnanců.
Mnoho pracovníků však obává, že změny přicházejí příliš rychle a že ochranná opatření nemusí dorazit včas. Lidé proto hledají způsoby, jak se přizpůsobit nové realitě a najít oblasti, kde budou jejich schopnosti stále potřebné.
Rozvoj umělé inteligence tak v Číně ukazuje dvě stránky stejné změny. Na jedné straně přináší technologický pokrok, nové možnosti a ekonomické příležitosti. Na druhé straně vyvolává nejistotu mezi miliony lidí, kteří se obávají, zda pro ně bude v budoucnosti na trhu práce stále místo.