Mnohé země překvapilo, že první návrh dostaly už více než čtyři dny před koncem jednání.

Návrh dokumentu, který by mohl představovat závěrečný výstup klimatického summitu OSN COP31, má podle australského předsedy jednání přimět jednotlivé státy, aby jasně vyjádřily, se kterými body souhlasí a v čem naopak mezi nimi přetrvávají neshody.
Mnohé země překvapilo, že první verze návrhu možného závěrečného rozhodnutí byla zveřejněna už v pondělí odpoledne, tedy více než čtyři dny před plánovaným koncem dvoutýdenního jednání. Osmnáctistránkový dokument obsahuje několik bodů, které mohou vyvolat značné spory. Patří mezi ně například výzva k „okamžitému odklonu od fosilních paliv“.
Australský ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen uvedl: „Jde o upřímnou snahu zjistit, co jsou jednotlivé strany ochotné podpořit a co nikoli. V návrhu jsou i body, na kterých se zatím neshodneme. Kdybychom se však zaměřili pouze na otázky, v nichž panuje široká shoda, výsledný dokument by byl velmi omezený.“
Návrh obsahuje celkem 144 samostatných bodů a do plánovaného ukončení jednání v pátek večer pravděpodobně ještě projde několika úpravami. Mimo jiné vyzývá k „okamžitému odklonu od fosilních paliv“ a k omezení překročení teplotního limitu 1,5 °C stanoveného Pařížskou dohodou.
Dokument v současné podobě zachycuje rozdílné postoje vlád, od malých ostrovních států přes ropné velmoci až po rozvíjející se ekonomiky. Aby mohl být přijat, musí s ním souhlasit téměř 200 zemí, které se klimatického summitu OSN účastní.
„Musíme začít s obsáhlým dokumentem, zaměřit se na dosažení shody v některých složitých otázkách a v následujících dnech jeho formulace postupně zpřesňovat,“ řekl Bowen v rozhovoru pro deník The Guardian.
Alden Meyer z analytického centra E3G označil zveřejnění návrhu v této fázi jednání za riskantní krok. Podle něj by však bylo stejně nebezpečné čekat až na konec týdne. „Rozhodli se jít cestou ‚všeho najednou‘, přestože vědí, že řada ze 144 odstavců tento týden pravděpodobně nepřežije,“ uvedl. „Otázkou zůstává, kde podle předsednictví leží ideální kompromis v jednotlivých sporných bodech.“
Část návrhu věnovaná fosilním palivům navazuje na závazek, který všechny země přijaly na konferenci COP28 v Dubaji. Tehdy se dohodly na postupném odklonu od fosilních paliv, aniž by však stanovily konkrétní časový harmonogram nebo plán jeho uskutečnění. Nyní se očekává, že proti přesnějším formulacím vystoupí zejména státy produkující ropu, které od té doby zaujaly v této otázce ještě neústupnější postoj.
Návrh se zabývá také možností překročení teplotního limitu 1,5 °C stanoveného Pařížskou dohodou. Zároveň stanovuje cíl, aby do roku 2035 pocházelo 35 procent celosvětové konečné spotřeby energie z elektřiny. Jde o jednu z hlavních priorit hostitelské země summitu, Turecka.
Mohamed Adow, ředitel think-tanku Power Shift Africa, přirovnal návrh k „zarostlé zahradě“. „Najdeme v ní sice spoustu nadějných zelených výhonků, ale také mnoho plevele, který je potřeba vytrhat,“ uvedl.
Ocenil především to, že dokument konkrétněji rozpracovává dřívější závazek ztrojnásobit finanční podporu chudším zemím, aby se mohly lépe přizpůsobit dopadům extrémního počasí. „Pokud tato formulace zůstane i v konečné verzi, bude to znamenat, že státy začínají brát vážně potřeby těch nejzranitelnějších,“ řekl.
Takzvané zastřešující rozhodnutí (cover decision) je jednou z částí očekávaných výsledků klimatických konferencí COP. Některé země, zejména Rusko, Saúdská Arábie, další arabské státy a jejich spojenci, však proti jeho přijetí vznesly námitky. Zastřešující rozhodnutí byla součástí většiny z předchozích 30 klimatických konferencí a obvykle obsahovala usnesení, která nebylo možné snadno zařadit do jiných formálních vyjednávacích oblastí.
V dalších vyjednávacích okruzích COP31 nadále přetrvávají zásadní rozpory mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Chudší státy jsou nespokojené zejména proto, že na současném summitu pravděpodobně nezískají příslib nových finančních prostředků.
„Plány na ochranu klimatu bez zajištěného financování nikam nevedou,“ uvedl Siphesihle Mvundla z jihoafrické neziskové organizace groundWork, která se zaměřuje na environmentální spravedlnost. „Země globálního Jihu vynakládají na splácení dluhů 225krát více peněz, než kolik od těch samých států dostávají na klimatické financování. Přitom právě tyto země vůči nim mají takzvaný klimatický dluh.“
Některé části návrhu budou pravděpodobně předmětem intenzivního vyjednávání a kompromisů. Kritiku aktivistů například vyvolala zmínka o „odstraňování oxidu uhličitého“ (carbon dioxide removal), kterou považují za falešné řešení klimatické krize. Je však nepravděpodobné, že by státy produkující fosilní paliva souhlasily s jakýmkoli závěrečným dokumentem, který by tuto možnost vůbec nezmiňoval.
Bowen zároveň odmítl názor, že by země vyvážející fosilní paliva měly nést větší odpovědnost za řešení klimatické krize než státy, které je dovážejí a spotřebovávají.
„Na světě existují dva typy zemí – vývozci fosilních paliv a jejich dovozci – a všichni jsme v tom společně. Nesouhlasím s představou, že by veškerá odpovědnost měla spočívat na bedrech vývozců fosilních paliv,“ řekl. „Všichni jsme součástí tohoto procesu a zaměřovat se pouze na jednu skupinu, nikoli na druhou, není realistické.“
Australský ministr odmítl také požadavky aktivistů a některých států, aby Austrálie, která patří k největším světovým producentům uhlí, postupně ukončila vývoz fosilních paliv. Uvedl však, že jeho země má plán na dosažení čistých nulových emisí skleníkových plynů a připravuje se na budoucnost, v níž budou stejný cíl sledovat i další státy.
„Přijímám logiku, že všechny země budou muset snižovat emise, což znamená také omezovat využívání fosilních paliv. To bude mít nepochybně dopad na australský vývoz,“ uvedl Bowen. „Právě proto naši ekonomiku na tuto změnu připravujeme.“



