Blízké vztahy Jensena Huanga s Donaldem Trumpem dodávají aféře kolem šéfa Nvidie a ženy údajně napojené na Peking mimořádnou závažnost.
Záběry z loňského roku zachycující Jensena Huanga a Alice Huangovou v tchajpejské restauraci, na nichž si žena pokládá ruku na jeho záda a líbá ho na tvář, by na první pohled nemusely působit nijak neobvykle.
Nedělní přiznání generálního ředitele společnosti Nvidia, že s paní Huangovou udržoval milostný poměr, však těmto fotografiím a záznamům dodalo zcela nový význam.
Podle dostupných informací totiž jeho milenka, která s ním není v příbuzenském vztahu, nebyla pouze vysoce postavenou zaměstnankyní jednoho z odběratelů produktů společnosti Nvidia. Údajně měla být také čínskou špionkou.
Společnost Nvidia nyní zahájila nezávislé vyšetřování zpráv, podle nichž se její šéf, který stojí v čele jedné z klíčových firem globálního rozmachu umělé inteligence, mohl stát terčem operace zahraniční zpravodajské služby.
„Ačkoli správní rada nemá důvod se domnívat, že by došlo k ohrožení národní bezpečnosti nebo obchodních tajemství společnosti Nvidia, v rámci vyšetřování prověříme veškeré dostupné informace,“ uvedla rada.
Jensen Huang a Donald Trump si podávají ruce a usmívají se při společném vystoupení na akci Investing in America, která se konala 30. dubna 2025 ve Washingtonu. Foto: Leah Millis / Reuters
Třiašedesátiletý Huang, který se díky své typické kožené bundě stal jednou z nejvýraznějších tváří současného rozmachu umělé inteligence, přiznal, že pro jeho jednání „neexistuje žádná omluva“.
Kromě poškození jeho osobní pověsti se nyní nabízí zásadní otázka: jak velké škody mohla celá aféra způsobit společnosti Nvidia a národní bezpečnosti Spojených států?
Případ začal vycházet najevo už v loňském roce, kdy deník The New York Times a agentura Bloomberg upozornily na singapurského odběratele výkonných čipů společnosti Nvidia. Tyto polovodiče se staly pomyslnými „lopatami“ v současné zlaté horečce kolem umělé inteligence. Objevily se totiž podezření, že společnost Megaspeed obchází americká omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci do Číny tím, že část dodávek od Nvidie přesměrovává k hlavnímu americkému konkurentovi v oblasti AI. Společnosti Nvidia i Megaspeed tato obvinění odmítly.
Minulý měsíc následovala další překvapivá zpráva deníku The New York Times. Podle ní navázal Jensen Huang „blízký vztah“ s Alice Huangovou, vysoce postavenou zaměstnankyní společnosti Megaspeed. Američtí představitelé se přitom domnívali, že žena působí jako zpravodajský kontakt pro Čínu. Donald Trump byl o těchto podezřeních informován, rozhodl se však na jejich základě nijak nezasáhnout. Nyní se ukázalo, že vztah mezi Huangem a touto ženou byl ještě bližší, než se původně předpokládalo.
Klíčem k posouzení toho, jaké informace mohla Čína prostřednictvím Alice Huangové získat, je mimořádně úzké propojení mezi generálním ředitelem druhé nejhodnotnější společnosti na světě a prezidentem Spojených států.
Deník The New York Times v pondělí informoval, že společnost Nvidia zřejmě úspěšně vyvíjela nátlak na americké ministerstvo obchodu, aby zastavilo vyšetřování možného pašování čipů prostřednictvím firmy Megaspeed. Podle zprávy k tomu využila osobu dosazenou do funkce Donaldem Trumpem, která společnosti Nvidia umožnila do vyšetřování zasahovat.
V reakci na loňská obvinění, že mohla přesměrovávat dodávky čipů určené pro společnost Nvidia, firma Megaspeed uvedla: „Megaspeed je společnost se sídlem v Singapuru, která dodržuje všechny platné zákony a předpisy, včetně amerických pravidel pro kontrolu vývozu.“
Od začátku svého druhého prezidentského období se Trump s šéfem Nvidie setkal opakovaně, podle dostupných informací nejméně sedmkrát. Huang dokonce cestoval na palubě prezidentského letounu Air Force One a během veřejných akcí přijímal telefonáty přímo od prezidenta.
Čtyři z těchto schůzek se týkaly jedné z nejcitlivějších oblastí americko-čínských vztahů: omezení, která Spojené státy zavedly na vývoz nejmodernějších čipů pro umělou inteligenci. Jde o technologie, jejichž hlavním dodavatelem je právě Nvidia.
Za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena přijaly Spojené státy takzvaný zákon o čipech (Chips Act). Ten zavedl rozsáhlá omezení pro americké technologické společnosti i jejich zahraniční obchodní partnery. Cílem bylo kontrolovat, jaké polovodičové technologie mohou americké firmy prodávat do zahraničí, zejména subjektům, na které by mohl být vyvíjen tlak, aby tyto technologie předávaly Číně.
Součástí opatření byly také přísné licenční požadavky, které stanovovaly, jakým způsobem mohou zahraniční partneři s nakoupenými technologiemi dále nakládat.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang gestikuluje během summitu Invest in Germany v Berlíně 19. října. Foto: Lisi Niesner / Reuters
Pro společnost Nvidia představovala tato opatření citelný zásah do podnikání. Čína totiž patřila mezi její největší trhy s grafickými procesory (GPU). V letech 2020 až 2022 pocházela z této země přibližně čtvrtina příjmů společnosti.
Po zavedení zákona o čipech začala Nvidia do Číny dodávat upravené, méně výkonné verze svých špičkových procesorů, konkrétně modely A800 a H800. Některé z těchto čipů však byly později rovněž zařazeny na seznam zakázaných produktů. Společnost tak musela ještě intenzivněji hledat způsoby, jak se s novými omezeními vypořádat.
S nástupem Trumpovy administrativy se situace změnila. Prezident pozval Huanga do Bílého domu pouhých šest dní po své inauguraci, aby s ním jednal o americké politice v oblasti umělé inteligence a vývozu čipů. Další setkání následovala v červenci a srpnu 2025.
Pro Huanga to znamenalo významný úspěch. Trump totiž společnosti Nvidia povolil vyvážet do Číny některé čipy, které byly předtím na seznamu zakázaných položek. Nvidia se výměnou za toto povolení zavázala odvádět americké vládě 15 procent tržeb z těchto prodejů.
Jeden z odborníků uvedl, že taková dohoda by mohla Pekingu pomoci posílit jeho postavení v oblasti umělé inteligence. Jinými slovy by Čína získala lepší podmínky pro vývoj systémů AI, které by mohly konkurovat technologiím společností, jako jsou Anthropic nebo OpenAI.
O pět měsíců později, jen několik dní po dalším setkání s Trumpem, se technologickému magnátovi podařilo získat další překvapivý ústupek. Prezident souhlasil, že společnosti Nvidia umožní vyvážet do Číny čipy H200, které jsou výrazně výkonnější než jejich předchozí verze. Tentokrát měla firma odvádět americké vládě 25 procent výnosů z těchto prodejů.
„Prezident Si reagoval pozitivně!“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Pro velké technologické společnosti není neobvyklé, že ve Washingtonu lobbují za prosazení svých obchodních zájmů. Stejně tak není výjimečné, že Trump poskytuje přístup k sobě i výhodné dohody lidem, ke kterým má osobně blízko.
Nyní se však ukazuje ještě další okolnost. V období, které bylo pro jeho společnost mimořádně důležité, udržoval Huang úzký vztah s ženou, o níž se tvrdí, že působí jako čínská špionka. Poprvé byli společně vyfotografováni v polovině roku 2024. Pět měsíců po Trumpově návratu do Bílého domu je pak zachytila kamera v jedné z restaurací v tchajpejské metropoli. Stalo se tak v době, kdy Huangovy lobbistické aktivity dosahovaly vrcholu, krátce předtím, než Trump souhlasil s povolením vývozu čipů H200 do Číny.
Co všechno mohla Alice Huangová během vztahu s šéfem Nvidie zjistit a případně předat dál? Podle dostupných okolností mohla získat značné množství citlivých informací. Mohla mít přístup k poznatkům o tom, jak se utváří americká politika, i o Trumpových vlastních, někdy chaotických úvahách týkajících se umělé inteligence. Je také možné, že se dozvěděla řadu dalších informací a podrobností, které sahají daleko za hranice Bílého domu.
Jensen Huang byl pro řadu vlád po celém světě důležitým partnerem při vytváření jejich strategií v oblasti umělé inteligence. Během daného roku jednal se světovými lídry od Jižní Koreje až po Saúdskou Arábii. V Londýně se dokonce objevil na pódiu po boku tehdejšího britského premiéra Keira Starmera.
Huang tak musel mít přehled o nejdůležitějších technologických strategiích mnoha vlád, zejména o jejich plánech a ambicích v oblasti umělé inteligence. Jeho společnost totiž často představovala jediného dodavatele schopného tyto záměry skutečně uskutečnit. To platí obzvláště pro Velkou Británii.
Navzdory mimořádné technologické vyspělosti systémů postavených na čipech Nvidia může být pro americké konkurenty nejcennější právě Huangova lidská inteligence.