Pětinásobný olympijský vítěz v judu Teddy Riner uvedl, že se neřadí ani k levici, ani k pravici. Jako prezident by chtěl především sjednocovat společnost.
Francouzská hvězda juda a pětinásobný olympijský vítěz Teddy Riner oznámil, že se chce ucházet o post prezidenta v příštích volbách. Sám sebe označuje za člověka, který nestojí ani na levici, ani na pravici, a jehož hlavním cílem je „spojovat lidi“.
Do prezidentských voleb, které se uskuteční na přelomu dubna a května a v nichž Francouzi rozhodnou o nástupci Emmanuela Macrona, zbývá více než pět měsíců. Politická soutěž se zatím rýsuje jako souboj krajních politických proudů. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že středové politické síly ztrácejí podporu. Mezi hlavními kandidáty by se mohla ocitnout Marine Le Penová, představitelka protiimigračního Národního sdružení, zatímco za ní se podle průzkumů drží vůdce radikální levice Jean-Luc Mélenchon.
Riner se tak připojuje k početné skupině lidí, kteří se chtějí o prezidentský úřad ucházet. Analytici však jeho šance na úspěch považují za velmi malé. Upozorňují především na jeho nedostatek politických zkušeností a skutečnost, že za ním nestojí žádná politická strana.
V pondělí Riner představil svou kandidaturu s tím, že chce francouzskou společnost sjednotit a přinést do země „zdravý rozum, pevné zásady a spravedlnost“.
„Vím, co o mně lidé řeknou: ‚Je blázen. Není součástí establishmentu. Nezná pravidla hry. Nikdy se politikou nezabýval,‘“ uvedl ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích.
Ve svém vystoupení upozornil na řadu problémů, s nimiž se Francie potýká. Zmínil zejména rychle rostoucí státní dluh, zdražování potravin a nejistou budoucnost lidí, kteří nemají potřebné kontakty, významné příjmení ani „správnou“ barvu pleti. „Jestliže je člověk považován za blázna jen proto, že odmítá sklonit hlavu a nechce se smířit s chaosem, pak ano – jsem naprostý blázen,“ prohlásil.
Emmanuel Macron objímá Teddyho Rinera poté, co judista získal zlatou medaili v kategorii nad 100 kilogramů na olympijských hrách v Paříži v roce 2024. Prezident je ve srovnání s výrazně vyšším Rinerem podstatně menší. Fotografie: Tom Jenkins / The Guardian
Oznámení o kandidatuře přišlo přibližně šest týdnů poté, co se Riner, který byl opakovaně zvolen nejoblíbenějším sportovcem Francie, stal terčem rasistických urážek a internetového obtěžování. Útoky následovaly poté, co v jednom televizním sportovním pořadu prohlásil, že v něm rostoucí podpora krajní pravice ve Francii vyvolává „úzkost“.
Jeho vstup do politiky se zároveň odehrává v době, kdy Francii zasahují protesty proti rostoucím životním nákladům. Ty se prolínají s pokračujícími demonstracemi studentů a školáků, kteří upozorňují na špatný stav školních budov, zchátralé učebny a nedostatek prostoru ve třídách.
Sedmatřicetiletý Riner se narodil na francouzském karibském území Guadeloupe a vyrůstal v Paříži. Při obhajobě svého rozhodnutí kandidovat na prezidenta se odvolává na zkušenosti, které získal během dlouholeté judistické kariéry. Ve sportu se naučil soupeře porážet, dostávat je na žíněnku a udržet je v zápasnických držení. Právě bojovnost považuje za jednu ze svých hlavních předností.
„Boj je mou součástí odjakživa. Vím, co znamená bojovat, padnout a pokaždé znovu vstát,“ uvedl. Zároveň dodal, že Francie podle něj nepotřebuje profesionálního politika, který pouze opakuje naučené fráze a tráví celé dny hádkami s ostatními.
V rozhovoru pro deník Le Parisien, který vyšel v pondělí, zdůraznil, že jeho politické postoje nelze zařadit ani k pravici, ani k levici.
Riner, jenž patří k nejznámějším a nejoblíbenějším francouzským sportovcům, se chce podle svých slov zaměřit především na širší problémy země. „Francie je v současnosti hluboce rozdělená, o tom se nemusíme přesvědčovat,“ řekl. „V této situaci nevidím jediného kandidáta, který by dokázal představit věrohodnou a spravedlivou vizi, jež by Francouze spojovala, místo aby je dále rozdělovala. Nikdo dnes nenabízí skutečnou a upřímnou naději. Stále se jen staví jedna strana proti druhé.“
Riner se nyní připravuje na získání 500 podpisů od volených představitelů, které francouzské zákony vyžadují jako jednu z podmínek pro oficiální kandidaturu. Uvedl, že ho k rozhodnutí vstoupit do prezidentského souboje přiměla mimo jiné situace lidí různého věku, kteří si jen obtížně dokážou představit, jaká je čeká budoucnost.
Teddy Riner stojí na judistické žíněnce během olympijských her. Fotografie: Tom Jenkins / The Guardian
„Francie mi umožnila stát se člověkem, kterým jsem dnes,“ prohlásil Riner.
„Cítím hněv, který někteří lidé dávají ve svých vyjádřeních najevo velmi negativním způsobem. Vychází od těch, kteří už nemají žádné ambice ani chuť přemýšlet ve velkém,“ uvedl. Podle něj přitom Francie zůstává skvělou zemí, která mu poskytla příležitost uspět a plnit si i ty největší sny.
„Díky Francii jsem dostal možnost něco dokázat a snít ve velkém. A právě to dnes lidem chybí. Vytrácí se ambice i naděje,“ dodal.
Pokud by se Rinerovi podařilo prezidentské volby vyhrát, chtěl by podle svých slov najít způsob, jak skloubit výkon nejvyšší státní funkce se svou sportovní kariérou. Rád by totiž stále závodil a zúčastnil se olympijských her v Los Angeles v roce 2028.
Riner by nebyl prvním judistou, který se zapojil do francouzské politiky. David Douillet, rovněž bývalý olympijský vítěz v judu, byl v roce 2009, tedy dlouho po ukončení sportovní kariéry, zvolen poslancem francouzského parlamentu. Později zastával také funkci ministra sportu, a to od září 2011 do května 2012.
Dani Podgoretská, analytička společnosti Eurasia Group, se domnívá, že Riner má jen velmi malou šanci stát se skutečně vážným kandidátem.
„Francouzi berou prezidentské volby velmi vážně, protože hlava státu má v zemi mimořádně rozsáhlé pravomoci. Riner nemá žádné zkušenosti s volenou funkcí, nemá za sebou politickou stranu a dosud nepředstavil ani podrobný politický program,“ řekla agentuře AFP.
Zároveň připustila, že se ještě může objevit výrazná osobnost, která by dokázala sjednotit voliče odmítající populismus. Pochybuje však, že by takovou postavou mohl být právě Riner.
Když se ho novináři ptali na jeho priority v oblasti zahraniční politiky, využil příležitosti k žertu o možném setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Mnozí lidé v mém okolí mluví o tom, jak si poprvé potřesu rukou s Donaldem Trumpem,“ poznamenal. Se smíchem pak dodal: „Uvidíme, kdo z nás má silnější stisk.“