Evidence o úmrtích odhalují, že Rusko od zahájení rozsáhlé invaze utrpělo ztráty, jaké nemají v jeho moderních dějinách obdoby.
Podle údajů uniklých ze státního statistického úřadu Rosstat přišlo od zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu před téměř pěti lety o život více než 400 000 Rusů.
Data získala běloruská opoziční hackerská skupina Kyberpartyzáni (Cyber Partisans) společně s ukrajinským hackerským kolektivem Silent Crow. Soubor obsahuje více než 11 milionů úmrtních listů, v nichž jsou uvedeny informace o zemřelých, například jejich věk, bydliště a místo úmrtí.
Hackerské skupiny následně předaly získané informace deníku The Guardian a několika dalším médiím.
Z dostupných údajů vyplývá, že v 412 576 případech je úmrtí přímo spojeno s válkou. Dokládají to buď oficiální kódy označující příčinu smrti, nebo písemné záznamy obsahující zmínky o bojích či vojenských operacích.
Tyto statistiky ukazují rozsah lidských ztrát, které si ruská válka proti Ukrajině vyžádala. Konec konfliktu přitom zůstává v nedohlednu, a to i přes další kolo mírových jednání, které se má tento týden uskutečnit v Abú Dhabí.
Obě hackerské skupiny informovaly o úspěšném průniku do systému 1. listopadu a získaná data zveřejnily během víkendu. Ruský statistický úřad Rosstat potvrdil, že se stal terčem kybernetického útoku, zároveň však odmítl, že by při něm unikly citlivé informace.
Zveřejněný soubor nabízí dosud nevídaně podrobný přehled ruských válečných ztrát, jejichž skutečný rozsah se Moskva dlouhodobě snaží držet v tajnosti. Ruské úřady přestaly zveřejňovat údaje o počtu mrtvých již v prvních měsících invaze. Informace o vojenských ztrátách jsou navíc v Rusku považovány za státní tajemství.
Redakce deníku The Guardian upozornila, že nemohla nezávisle potvrdit pravost celého uniklého souboru. Uvedené počty však přibližně odpovídají dalším dostupným odhadům ruských ztrát. Britské zpravodajské služby například v září uvedly, že od začátku invaze zahynulo přibližně 500 000 ruských vojáků.
Nezávislé ruské médium Mediazona mezitím na základě oficiálních dokumentů, nekrologů zveřejněných na sociálních sítích a fotografií náhrobků dokázalo jmenovitě identifikovat téměř 286 000 ruských vojáků, kteří padli během bojů na Ukrajině. Podle odhadů tohoto serveru se však skutečný počet mrtvých blíží půl milionu.
„Data působí autenticky a jsou mimořádně rozsáhlá,“ uvedl Janis Kluge, vedoucí oddělení pro Rusko a Eurasii v Německém institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (SWP).
Podle Klugeho, který se dlouhodobě věnuje analýze ruských válečných statistik, jde o dosud nejrozsáhlejší únik informací o ruských ztrátách na životech.
Skutečný počet mrtvých vojáků bude pravděpodobně ještě vyšší, protože některé osoby jsou stále vedeny jako nezvěstné a jiné se nikdy nepodařilo identifikovat.
Kluge zároveň upozornil na výrazné časové zpoždění mezi úmrtím vojáka a jeho zaznamenáním v oficiálních statistikách. Podle něj trvá tento proces zpravidla přibližně šest měsíců.
„V tuto chvíli se pravděpodobně blížíme spíše k hranici 500 000 padlých ruských vojáků než ke 400 000,“ uvedl.
Zveřejněné statistiky rovněž ukazují, že dopady války nejsou v jednotlivých částech Ruska stejné. Nepoměrně větší ztráty zaznamenávají především chudší a odlehlejší oblasti země.
V Burjatsku, Tuvě a Zabajkalském kraji, tedy ve třech regionech na východě Ruska, představovali muži ve věku 18 až 49 let, kteří zahynuli v souvislosti s válkou, od začátku invaze do poloviny roku 2024 přibližně třetinu všech zemřelých mužů v této věkové kategorii. V Moskvě a Petrohradu byl přitom jejich podíl výrazně nižší a dosahoval zhruba deseti procent.
S pokračující válkou se navíc výrazně zvyšoval počet ruských vojáků, kteří umírali přímo na bojišti. K nejtragičtějším obdobím patřil závěr roku 2024 a následně celý rok 2025.
Kluge, který uniklá data podrobně analyzoval, uvedl, že v několika měsících tohoto období přesáhl počet padlých vojáků hranici 15 000. To odpovídá přibližně 500 mrtvým denně.
„Na konci roku 2024 a během roku 2025 vidíme, že v řadě měsíců počet obětí překračoval 15 000, což je více, než předpokládala většina dosavadních odhadů,“ vysvětlil Kluge. „Znamená to přibližně 500 mrtvých denně, někdy dokonce ještě více. Je to skutečně šokující.“
Rozsah ruských ztrát je podle jakéhokoli srovnání mimořádný a v moderních dějinách země nemá obdoby.
Odhady naznačují, že za necelých pět let války na Ukrajině zemřelo více než osmkrát tolik ruských vojáků, kolik jich dohromady zahynulo ve všech sovětských a ruských konfliktech od konce druhé světové války až do zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Počet mrtvých navíc převyšuje i celkové ztráty amerických ozbrojených sil během druhé světové války.
Podle zdroje obeznámeného s uvažováním ruského prezidenta by však takto vysoké ztráty mohly Vladimira Putina spíše utvrdit v jeho dosavadním postoji, než ho přimět k hledání kompromisu a uzavření mírové dohody.
„Putin si je těchto čísel vědom. Pokud by nyní přijal méně, než požaduje, považoval by to za zradu sebe sama i vlastního lidu,“ uvedl tento zdroj.
V úterý se mají v Abú Dhabí sejít vysoce postavení představitelé Ruska a Ukrajiny. Půjde o první mírová jednání po devíti měsících, která se uskuteční za zprostředkování Spojených států.
Dosavadní diplomatická jednání přinesla jen velmi omezený pokrok směrem k ukončení války. Hlavní překážkou zůstává požadavek Moskvy, aby se Ukrajina stáhla i z těch částí Donbasu, které má stále pod svou kontrolou.
Jednání se nezúčastní ani ruský prezident Vladimir Putin, ani jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Obě země vyšlou delegace složené z vysoce postavených představitelů. Očekává se také přítomnost vyslanců amerického prezidenta Donalda Trumpa, Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Witkoff na sociální síti X oznámil, že hlavními tématy rozhovorů budou „poválečné bezpečnostní uspořádání, deeskalace“ a humanitární otázky.
Evropské vlády mezitím vyjadřují obavy, že by se jednání nemusela omezit pouze na samotnou Ukrajinu, ale mohla by otevřít také širší otázky evropské bezpečnosti. Mezi ně patří i dlouhodobé požadavky Moskvy na omezení vojenské přítomnosti NATO v zemích sousedících s Ruskem.
Francouzský ministr zahraničí uvedl, že Francie se plánovaných rozhovorů zúčastní. Kreml však následně popřel, že by Paříž měla na jednáních své zastoupení.