Aktuální témata:
Politika

Demokraté ovládli Senát, Američané odmítají Trumpovu politiku

03.11.2026


Republikáni utrpěli výraznou porážku, demokraté získali silnější pozici vůči Trumpovi.

Demokraté znovu získali kontrolu nad americkým Senátem a v řadě států po celé zemi dosáhli mimořádných vítězství nad republikány. Díky tomuto úspěchu získají výrazně silnější postavení a nový nástroj, kterým budou moci vyvíjet tlak na prezidenta Donalda Trumpa po zbytek jeho funkčního období.

Společně s očekávaným vítězstvím ve Sněmovně reprezentantů by tak demokraté měli od příštího roku poprvé od roku 2022 ovládat obě komory Kongresu.

„Páni! Páni! Navzdory všem předpokladům se nám demokratům podařilo získat kontrolu nad Senátem,“ prohlásil ve Washingtonu předseda demokratické menšiny Chuck Schumer. „Americkému lidu chceme vzkázat pět slov: pomoc je na cestě.“

Jak informovala agentura Associated Press, demokraté se vracejí k moci díky vítězstvím v několika státech, kde jejich kandidáti dlouhá léta, v některých případech dokonce celá desetiletí, nedokázali uspět. Mezi tyto státy patří Maine, Jižní Karolína, Severní Karolína, Ohio, Texas, Iowa a Kansas.

Demokraté tak brzy získají možnost blokovat nejen Trumpovy legislativní návrhy, ale také jeho kandidáty na členy kabinetu a nominace do federálního soudnictví. Jejich pravomoci se budou vztahovat i na případná jmenování do Nejvyššího soudu, kde v současnosti převažují konzervativní soudci v poměru šesti ku třem.

Dosavadní výsledky přisuzují demokratům 53 senátorských křesel, zatímco republikáni mají 41. Sčítání hlasů však ještě pokračuje v Michiganu, kde demokraté doufají, že uvolněné místo po odcházejícím stranickém kolegovi obsadí jejich kandidát Abdul El-Sayed. Hlasy se stále počítají také na Aljašce, kde se demokraté pokoušejí porazit republikánského senátora Dana Sullivana, který funkci zastává již dvě volební období. Na konečné rozhodnutí v tomto souboji si však voliči možná budou muset několik dní počkat.

Republikánům se zatím nepodařilo porazit žádného z demokratických senátorů, jejichž mandáty byly po volbách v roce 2024 považovány za ohrožené. Neuspěli například v New Hampshiru, Georgii ani Minnesotě. Na druhé straně se jim podařilo obhájit řadu křesel ve státech, kde mají tradičně silnou podporu. Mnohé z těchto republikánských bašt se nacházejí na jihu země nebo na americkém Středozápadě.

Ani tato vítězství však republikánům nepřinesla důvod k oslavám. Výsledky totiž naznačují, že jejich podpora v některých tradičně bezpečných státech slábne. Republikánská senátorka Ashley Moodyová sice na Floridě svůj mandát obhájila, její náskok však činil pouze přibližně tři procentní body. Florida, která v minulosti patřila k nejdůležitějším státům rozhodujícím o výsledku prezidentských voleb, se sice v posledních letech výrazně posunula směrem ke konzervativcům, v předchozích volbách však republikánští kandidáti v tomto státě vítězili s mnohem výraznějším, často dvouciferným rozdílem.

Podobná situace nastala také v Louisianě, kde Julia Letlowová zvítězila v souboji o uvolněné senátorské křeslo. Její demokratický protikandidát však zaostal pouze o dva procentní body. To je výrazně menší rozdíl, než jaký zde republikáni zaznamenali před dvěma lety, kdy Donald Trump v Louisianě zvítězil přibližně o 22 procentních bodů.

Letošní výsledky představují výrazný obrat oproti situaci v roce 2024. Tehdy američtí voliči vrátili Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho republikánským spojencům zajistili v Senátu většinu 53 křesel. Tím zároveň ukončili čtyřleté období, během něhož měli kontrolu nad horní komorou Kongresu demokraté.

Po volbách v roce 2024 se návrat demokratů k moci v blízké budoucnosti jevil jako velmi nepravděpodobný. Většina států, v nichž se měly v roce 2026 konat senátní volby, totiž dlouhodobě představovala pevné volební základny jedné či druhé politické strany. Kromě toho v posledních letech postupně slábla také ochota voličů rozdělovat své hlasy mezi kandidáty různých stran při volbách do Kongresu.

Demokraté si původně vytipovali několik republikánských senátorských křesel, která chtěli získat. Jejich pozornost se soustředila především na Severní Karolínu, Ohio, Aljašku a Maine. Republikáni naopak plánovali zaútočit na mandáty demokratů v Georgii a Michiganu, tedy ve státech, které v prezidentských volbách podpořily Trumpa. Jejich cílem bylo také získat křesla v New Hampshiru a Minnesotě, kde Kamala Harrisová před dvěma lety zvítězila jen s relativně malým náskokem.

Výsledek voleb však výrazně ovlivnila řada nepopulárních rozhodnutí, která Trump během svého působení v Bílém domě učinil. Jeho podpora mezi voliči postupně klesala, především v otázkách ekonomiky a přistěhovalectví. Právě v těchto oblastech přitom Trump v minulosti dosahoval jedněch ze svých nejlepších výsledků a mohl se opírat o značnou důvěru veřejnosti.

Další nespokojenost vyvolalo jeho rozhodnutí zaútočit na Írán a nasadit federální agenty k rozsáhlým raziím zaměřeným na migranty. Tyto zásahy se odehrávaly na veřejnosti a přitahovaly značnou pozornost médií i obyvatel. Během operací v Minneapolisu navíc přišli o život dva američtí občané, což odpor veřejnosti vůči vládní politice ještě prohloubilo.

Situaci republikánům zkomplikoval také růst cen pohonných hmot, který souvisel s konfliktem na Blízkém východě. Demokraté díky tomu začali věřit, že by mohli uspět i ve státech, které byly dlouhodobě považovány za bezpečné republikánské oblasti. Jejich naděje se postupně zaměřily také na Texas, Kansas a Iowu.

„Republikáni se museli rozhodnout, zda budou následovat Trumpa až do propasti, přestože jeho politika ještě více zhoršila situaci amerických rodin,“ uvedl Schumer. „My jsme nikdy neustoupili. Naslouchali jsme americkým občanům a tomu, co skutečně potřebují. Setkávali jsme se s nimi, seděli jsme s nimi v kuchyních i obývacích pokojích a ptali se jich: ‚Co bychom podle vás měli udělat?‘ Lidé nám odpovídali a my jsme jejich názory brali vážně.“

Rozsah demokratických vítězství je mimořádný a v moderních dějinách americké politiky nemá mnoho obdoby. Kansas neměl demokratického senátora od roku 1932 a v Texasu se demokratovi podařilo naposledy zvítězit v senátních volbách v roce 1988. V Jižní Karolíně uplynulo od posledního demokratického vítězství 38 let. V Iowě a Severní Karolíně pak demokraté čekali na úspěch v senátních volbách celých 18 let.

Trumpovi se zřejmě nevyplatily ani jeho zásahy do vnitrostranických soubojů republikánů o kandidaturu. Jedním z příkladů je Severní Karolína, kde opakovaně kritizoval republikánského senátora Thoma Tillise. Ten se totiž stavěl proti některým prezidentovým zásadním návrhům v oblasti domácí politiky. Trumpova kritika přispěla k tomu, že Tillis nakonec oznámil, že se nebude ucházet o další funkční období.

Uvolněné křeslo se následně pokusil získat demokratický kandidát Roy Cooper, bývalý guvernér Severní Karolíny. Ten ve volbách nakonec zvítězil s výrazným náskokem.

Podobně zasáhl Trump také do republikánského souboje v Texasu. Podpořil tamního generálního prokurátora Kena Paxtona, politika, jehož kariéru provázela řada skandálů, a to na úkor dlouholetého senátora Johna Cornyna. Tento krok přispěl k Cornynově porážce ve stranických primárkách. Demokraté tak získali nečekanou příležitost zabojovat o senátorské křeslo v jednom z nejvýznamnějších republikánských států.

Využil ji demokratický kandidát James Talarico, člen texaské státní sněmovny reprezentantů. Ten nakonec získal senátorské křeslo s dvouciferným náskokem, jak uvedla agentura Associated Press.

Další komplikace republikány postihla v Jižní Karolíně. Po náhlém úmrtí dlouholetého republikánského senátora Lindseyho Grahama podpořil Trump do souboje o celé funkční období jeho sestru Darline Grahamovou. Ta přitom dosud nezastávala žádnou volenou veřejnou funkci a o republikánskou nominaci se ucházelo také několik dalších kandidátů.

Grahamová nakonec ve volbách neuspěla a podlehla demokratické kandidátce Annie Andrewsové, která zvítězila přibližně o čtyři procentní body.

Republikánům nyní zbývají necelé dva měsíce, během nichž budou mít stále pod kontrolou všechny složky federální vlády. V politických kruzích se proto začínají objevovat spekulace, že by se mohli pokusit urychlit jmenování dalšího konzervativního soudce Nejvyššího soudu. Takový krok by připadal v úvahu v případě, že by některý ze současných soudců oznámil odchod do důchodu.

Když byl Schumer požádán, aby se k této možnosti vyjádřil, zdůraznil, že republikáni by měli především pochopit poselství, které jim voliči ve volbách vyslali.

„Doufám, že si republikáni konečně vezmou ponaučení, které jim až do dnešního večera unikalo. Měli by naslouchat americkému lidu. Ten chce, abychom se zaměřili na to, co je skutečně důležité – a znovu zdůrazňuji, jde o životní náklady, chaos a korupci,“ uvedl Schumer.

Sdílejte článek: