Obyvatelé Kyjeva dostali také falešné varování před chemickým útokem a pouličními boji, jehož původce zůstává neznámý.
Neznámí hackeři pronikli do ukrajinské celostátní mobilní aplikace určené k varování obyvatel před mimořádnými událostmi a rozeslali lidem v Kyjevě upozornění na údajně bezprostředně hrozící jaderný útok.
V neděli krátce před jedenáctou hodinou večer místního času aplikace začala uživatele upozorňovat na vysoké riziko jaderného ozáření. Kromě toho se v ní objevila také falešná varování před chemickým útokem na ukrajinské hlavní město a před vypuknutím pouličních bojů. Zprávy byly zveřejněny v ukrajinštině a angličtině, přičemž anglické verze obsahovaly pravopisné chyby.
Zatímco řada obyvatel upozornění ignorovala, protože předpokládala, že aplikaci někdo napadl, jiní se skutečně vyděsili. Jedna z obyvatelek Kyjeva jménem Nina popsala, že ji zprávy na okamžik zcela ochromily strachem.
„Na chvíli mě přepadla hrůza. Ležela jsem na posteli a přemýšlela, co přijde,“ uvedla.
Jedno z falešných upozornění, napsané v ruštině, tvrdilo, že na Ukrajinu dopadnou rakety Orešnik schopné nést jaderné hlavice. Ruský Kreml tuto balistickou zbraň již třikrát použil při útocích na Kyjevskou oblast a města Dněpr a Lvov.
Provozovatelé ukrajinské aplikace v neděli prostřednictvím sociálních sítí potvrdili, že do jejího systému pronikly „neoprávněné osoby“. Kvůli bezpečnostnímu incidentu byla služba dočasně pozastavena. Uživatelé zároveň dostali upozornění, aby neotevírali odkazy obsažené v podezřelých zprávách.
Ani v pondělí nebylo jasné, kdo za útokem stojí a jakého cíle chtěl dosáhnout. Ruští představitelé mezitím oznámili, že podobná situace nastala také v Rusku. Hackeři se podle nich dostali do aplikace tamního ministerstva pro mimořádné situace, které sídlí v Moskvě, a prostřednictvím ní rovněž rozesílali falešná varování.
V souvislosti s útokem se objevilo jméno hackerské skupiny Hitcore. Ruský telegramový kanál Mash, který má vazby na bezpečnostní složky, uvedl, že jeho zástupci hovořili s členy této skupiny a ti se k útoku přihlásili. Toto tvrzení se však nepodařilo nezávisle potvrdit.
Falešná upozornění na jaderné nebezpečí se objevila v době, kdy Rusko po skončení příměří obnovilo útoky na jihoukrajinské město Cherson. K obnovení bojů došlo jen několik hodin poté, co skončilo dočasné přerušení palby, během něhož byly ze sousedního města Olešky, které kontrolují ruské jednotky, evakuovány stovky lidí.
Podle chersonské vojenské správy zasáhl v pondělí v 7:40 ráno ruský dron místní nemocnici. Zveřejněné záběry zachycovaly poškozené místnosti s rozbitými okny a dveřmi i trosky rozptýlené v okolí budovy. Podle místních úřadů si útok nevyžádal žádná zranění.
Objevily se také důkazy, že ruská armáda využila šestidenní příměří k posílení svých pozic v Oleškách a vystřídání vojáků. Příměří podle Bílého domu pomohla zprostředkovat první dáma Spojených států Melania Trumpová. Z městské nemocniční márnice byla navíc během této doby odvezena těla zemřelých civilistů.
Záběry, které poskytla televizní stanice Sky News, ukazovaly ruské vojáky při přesunu těžké vojenské techniky a munice. Podle reportáže přiváželi do vypálených domů a dalších budov velké pytle, s nimiž následně mizeli v podzemních prostorách.
V ulicích Olešek byla během příměří spatřena také obrněná vojenská vozidla. Město se nachází na okupovaném území přibližně pět kilometrů od Chersonu, na opačném břehu řeky Dněpr. Ještě před zahájením příměří, které vstoupilo v platnost minulý týden, bylo zásobování ruských jednotek v oblasti komplikované kvůli neustálému nebezpečí útoků ukrajinských sebevražedných dronů.
Dmitrij Puliněc, velitel 34. samostatné brigády ukrajinské námořní pěchoty, uvedl, že před příměřím se ruští vojáci nemohli po městě volně pohybovat. Jejich možnosti byly omezené bez ohledu na denní dobu nebo počasí.
„Nemohli tam jezdit ani ve dne, ani v noci, ani za špatného počasí. Teď už tuto možnost mají a v posledních dnech se tam neustále pohybují,“ řekl stanici Sky News.
Příměří oficiálně skončilo v neděli ve 23:00 místního času. Obě strany označily toto místně omezené přerušení bojů za úspěšné. Jednalo se přitom o nejvýznamnější podobnou dohodu od začátku ruské invaze v roce 2022.
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který osobně navštívil Olešky, aby koordinoval evakuační operaci, uvedl, že podobný postup by bylo možné zopakovat také v dalších okupovaných městech Chersonské oblasti.
Odmítl však sdělit přesný počet obyvatel, kteří se rozhodli odejít na území kontrolované Ukrajinou, a těch, kteří zamířili do Ruska. Odvolal se přitom na dohodu s Moskvou, podle níž musí tyto informace zůstat utajeny.
Ukrajinská média informovala, že většina evakuačních autobusů zamířila přes Krym na území kontrolované Ukrajinou. Odtud byli lidé následně letecky přepraveni do běloruského města Homel. Melania Trumpová ve svém příspěvku uvedla, že se z oblasti podařilo dostat více než 750 lidem.
Lubinec ocenil zapojení americké první dámy a prozradil, že s ní byl v každodenním kontaktu prostřednictvím jejího spolupracovníka Marca Beckmana. Vyjádřil také naději, že se podaří zajistit návrat některých z tisíců pohřešovaných osob, válečných zajatců a ostatků lidí, které byly v předchozím týdnu vyzvednuty z márnice v Oleškách.
Zároveň upozornil, že na územích okupovaných Ruskem nadále žijí miliony ukrajinských občanů, jejichž osud zůstává nejistý.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov však v pondělí uvedl, že Moskva v současnosti neplánuje uzavření dalších příměří v jiných oblastech fronty. Dodal, že přesuny a střídání vojenských jednotek jsou za podobných okolností běžnou součástí vojenských operací.