Podle městských doporučení mají majitelé psů ředit moč vodou, aby čpavek nepoškozoval kůru stromů.
Jedna z vídeňských městských částí zavedla nová doporučení pro majitele psů, která zahrnují používání láhve s vodou z kohoutku k oplachování míst, kam psi močí. Cílem opatření je chránit městské stromy před poškozením.
Čtvrť Neubau, hustě osídlená a živá oblast známá množstvím kaváren a uměleckých galerií, tento týden zahájila kampaň nazvanou „Schönes Gassi“, což lze přeložit jako „Příjemná procházka se psem“.
Projekt reaguje na dopady, které má přibližně 600 psů žijících v této čtvrti na místní zeleň. Ta zahrnuje také zhruba 250 stromů vysazených během posledních deseti let, které mají pomáhat zmírňovat následky klimatické krize.
Kampaň využívá heslo „Das Flascherl zum Sackerl“, tedy „Láhev k sáčku na exkrementy“. Upozorňuje na to, že psí moč může poškozovat kůru stromů, oslabovat její ochrannou vrstvu a usnadňovat pronikání škodlivých patogenů a hub do kmene.
„Ačkoli je značkování teritoria pro psy způsobem komunikace, pro městské stromy představuje zátěž,“ uvedla skupina Grätzllabor. Název tohoto komunitního sdružení vychází z vídeňského výrazu označujícího městskou čtvrť nebo sousedství. „Následkem může být hniloba a v nejhorším případě také narušení stability stromu.“
Projekt se zaměřuje na dopady, které mají psi na městskou zeleň, včetně přibližně 250 stromů vysazených v posledním desetiletí s cílem pomoci zmírnit dopady klimatické krize.
Podle skupiny Grätzllabor vznikla kampaň ve spolupráci s aktivními obyvateli rakouské metropole. Její součástí je také výzva majitelům psů, aby po svých mazlíčcích uklízeli exkrementy a používali k tomu plastové sáčky.
Majitelé si mohou zdarma vyzvednout láhev o objemu 270 mililitrů na místní radnici. Naplnit ji mohou vodou z kohoutku a následně s ní opláchnout místa, která jejich psi označkovali. Program je dobrovolný a v budoucnu by se mohl rozšířit také do dalších vídeňských městských částí.
Čerstvá psí moč se ve vodě snadno rozpouští. Její naředění výrazně snižuje koncentraci čpavku a dalších škodlivých látek, které by jinak mohly pronikat do půdy. Zároveň pomáhá omezovat nepříjemný zápach.
Organizace Grätzllabor zdůrazňuje, že možnost oplachovat místa zasažená psí močí by neměla být chápána jako povolení nechat psy značkovat stromy nebo jinou zeleň bez omezení. Smyslem opatření je především umožnit majitelům, aby omezili škody, které jejich zvířata ve veřejném prostoru způsobují.
Cvičitelka psů Conny Sporrerová se domnívá, že kampaň „Schönes Gassi“ by mohla pomoci předejít zavádění přísnějších opatření, která by řešila problémy spojené s psími exkrementy a močí.
„Ve Vídni nepotřebujeme město plné zákazů vstupu se psy, ale ani město, kde mohou psi močit, kamkoli se jim zachce,“ uvedla Sporrerová. Podle ní lze většinu domácích mazlíčků naučit, kde mohou vykonávat potřebu. „Potřebujeme ohleduplnost, osvětu a dostatek vhodných míst pro psy.“
Podobné iniciativy už zavedli také v Japonsku, Itálii, Švýcarsku a Španělsku. Španělsko má v rámci Evropské unie nejvyšší podíl domácností, které vlastní psa – podle uvedených údajů jde o 70 procent. V Rakousku je tento podíl podstatně nižší a psa má přibližně 17 procent domácností.
Problém se snaží řešit také Berlín, kde po nárůstu počtu psů během pandemie žije více než 100 000 těchto zvířat. V některých částech německé metropole se například přestaly vysazovat trnovníky akáty, protože patří mezi dřeviny obzvláště citlivé na psí moč.
Letos na jaře začala západoberlínská městská část Charlottenburg-Wilmersdorf instalovat takzvané „čurací kameny“. Ty mají psům nabídnout alternativní místo ke značkování a odvést jejich pozornost od stromů.