Vučić osobně podpořil kontroverzní projekt Trump Tower v Bělehradě za 500 milionů dolarů, který vyvolal protesty i trestní řízení.
Jak odhalilo vyšetřování, srbský prezident Aleksandar Vučić osobně zasáhl do plánu, který měl umožnit výstavbu mrakodrapu nesoucího jméno Trump v Bělehradě. Projekt počítal s využitím chráněného historického areálu a podle vyšetřování měl být prosazen navzdory zákonným překážkám.
Vučić svolal úředníky na schůzku do své prezidentské kanceláře, kde se projednávala budoucnost pozemku určeného pro kontroverzní projekt. Celá záležitost později vyústila v bezprecedentní obvinění několika vysoce postavených představitelů jeho vlády ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Podle dostupných informací jde o první trestní případ, který vzešel z mezinárodních obchodních aktivit rodiny amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kritici tyto aktivity označují za systém založený na principu „něco za něco“, v němž mohou lidé a vlády podporující finanční zájmy prezidentovy rodiny získat různé výhody – od zmírnění sankcí až po přístup k nejmodernějším polovodičovým čipům.
Údajná snaha obejít památkovou ochranu historické budovy v srbské metropoli vrhá stín na volby plánované na 25. října. Vučić, který stál v čele země po dobu 12 let, se v nich uchází o další politický mandát v době, kdy čelí rozsáhlým protestům proti korupci a způsobu, jakým jeho vláda řídí stát.
Vučić v minulosti hostil v Bělehradě Donalda Trumpa mladšího, syna amerického prezidenta, a Jareda Kushnera, manžela Trumpovy dcery Ivanky. Oba podnikatelé připravovali plány na výstavbu hotelu a rezidenčního mrakodrapu v hodnotě 500 milionů dolarů, které měly rozšířit jejich mezinárodní realitní portfolio.
Poté, co bylo v prosinci loňského roku vzneseno obvinění ze zneužití pravomoci, Kushnerova společnost oznámila, že projekt v danou chvíli nebude pokračovat. Vučić na obvinění reagoval ostrými slovy a prokurátory označil za „zkorumpované bandy“, které si podle něj celou kauzu vymyslely.
„Přišli jsme o výjimečnou investici,“ prohlásil srbský prezident. „Osobně dohlédnu na to, aby se každý, kdo se na způsobení této škody podílel, zodpovídal.“
Mezi obviněnými ze zneužití pravomoci je také Vučićův ministr kultury. Vyšetřování deníku The Guardian, založené na rozhovorech a uniklých dokumentech, však naznačuje, že sám prezident vedl první schůzku, na níž se údajný plán projednával. Obžaloba se o tomto klíčovém jednání nezmiňuje, což vyvolává otázky, proč nebylo zahrnuto do jejího popisu událostí a jaké informace mají vyšetřovatelé k dispozici.
Zástupci rodin Trumpových a Kushnerových popřeli, že by se podíleli na snaze odstranit památkovou ochranu budovy. Zároveň označili za nepravdivá tvrzení, že bělehradský projekt byl součástí systému, v němž se obchodní výhody vyměňují za politické služby.
Vučić na žádosti o vyjádření nereagoval. Jeho rozhodnutí vyhlásit předčasné volby znamená, že soudní jednání, při němž by svědci mohli odhalit další podrobnosti o jeho roli v celé záležitosti, se uskuteční až po hlasování.
Bezplatný pronájem na 99 let
Dne 6. února 2024 dorazila srbská odbornice na památkovou péči Dubravka Đukanovićová na schůzku do prezidentského paláce, bývalého královského sídla s charakteristickou kupolí. Předtím tři roky zastávala funkci ředitelky státního ústavu odpovědného za ochranu kulturních památek.
Hlavním tématem jednání byla budova Generálního štábu, někdejší sídlo jugoslávského ministerstva obrany v centru Bělehradu. Tato architektonicky významná stavba je považována za symbol odporu proti nacismu. Její historická a symbolická hodnota ještě vzrostla poté, co ji v roce 1999 zasáhly bomby NATO během bombardování, jehož cílem bylo přimět tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiće ke stažení sil z Kosova.
Sám Vučić přitom ještě v roce 2016 veřejně potvrdil, že budova Generálního štábu požívá zákonné památkové ochrany. Podle dvou lidí obeznámených s průběhem schůzky však prezident v únoru 2024 po Đukanovićové požadoval, aby byla tato ochrana zrušena. O areál se totiž zajímal zahraniční investor, jehož totožnost v té době nebyla blíže upřesněna.
Srbské zákony přitom nedávaly Đukanovićové pravomoc rozhodnout o odejmutí památkové ochrany. Její ústav by nejprve musel vypracovat odborné stanovisko, které by doložilo závažné důvody, proč by budova již neměla být chráněna.
Podle svědků však Vučić trval na tom, aby se tento postup uskutečnil. Prezident, který měří téměř dva metry a je známý svou nesnášenlivostí vůči odporu, měl vůči Đukanovićové i dalšímu přítomnému úředníkovi vystupovat nepříjemně a zastrašujícím způsobem. Označil je za líné a neschopné a dal jim jasně najevo, že mají splnit jeho požadavky, nebo odstoupit z funkcí.
Důvod prezidentova naléhání začal být zřejmější následující měsíc, kdy unikly informace o dohodě mezi srbskou vládou a realitní společností Jareda Kushnera.
Kushner, který je manželem Trumpovy dcery Ivanky, působil během prvního funkčního období svého tchána jako vlivný poradce v Bílém domě. Po vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách v roce 2020 se začal více věnovat svému investičnímu fondu.
Na začátku roku 2024 se Donald Trump blížil k získání republikánské prezidentské nominace a patřil mezi hlavní favority nadcházejících voleb. Jeho návrat do Bílého domu by mohl Kushnerovi znovu otevřít cestu k významnému politickému vlivu.
Z uniklé dohody vyplynulo, že srbské úřady poskytly Kushnerově společnosti areál Generálního štábu na 99 let bez nájemného.
Kushner, jehož mluvčí uvedl, že se o projekt zajímá již od roku 2021, zveřejnil na sociální síti X vizualizaci plánované stavby a vyjádřil nad projektem své nadšení.
Záměr však v Bělehradě nevyvolal pouze pozitivní reakce. Ekologický aktivista Aleksandar Jovanović Ćuta, který na existenci dohody upozornil, jej ostře kritizoval.
„Srbsko není švédský stůl a Vučić není číšník,“ prohlásil. „Není to jeho soukromý majetek.“
Vučićova vláda přesto pokračovala v přípravě smlouvy. Dokument datovaný 13. května 2024, do něhož měl The Guardian možnost nahlédnout, obsahoval závazek odstranit z areálu status kulturní památky. Tento krok měl být proveden „k plné spokojenosti“ Kushnerovy společnosti.
Vyhovět požadavkům, nebo odstoupit
Týden po podpisu smlouvy byla Đukanovićová předvolána na další schůzku. Tentokrát se jí Vučić osobně nezúčastnil. Jednání vedl ministr financí Siniša Mali, jeden z prezidentových nejbližších spolupracovníků.
Podle shrnutí výpovědí, které obě ženy později poskytly prokuratuře a které jsou součástí obžaloby, Mali naléhal na Đukanovićovou a Oliveru Vučkovićovou, vedoucí úřednici odpovědnou za památkovou péči v Bělehradě, aby zajistily odejmutí ochrany areálu Generálního štábu.
Obžaloba předchozí schůzku s prezidentem výslovně nezmiňuje, naznačuje však, že otázka budoucnosti budovy byla otevřena již dříve.
„Mali se jich zeptal, zda o tom přemýšlely a zda zahájí řízení o odejmutí památkové ochrany dané budovy,“ uvádí dokument.
Obě úřednice odmítly s tím, že nebyly splněny zákonné podmínky pro takový krok. Mali jim následně sdělil, že pokud nejsou ochotny požadavku vyhovět, měly by rezignovat. Zopakoval tak ultimátum, které jim podle svědků předložil již Vučić v únoru.
Obě ženy nakonec ze svých funkcí odstoupily.
Ve svém rezignačním dopise, do něhož měl The Guardian možnost nahlédnout, Đukanovićová uvedla, že nemůže souhlasit s „nevhodnými zásahy, které by trvale zničily veškeré hodnoty tohoto komplexu“. Budovu popsala jako svědectví o nejvýznamnějších úspěších moderní srbské architektury a zdůraznila její nevyčíslitelný význam pro zachování kulturního dědictví, vzdělávání budoucích generací a posilování národní identity.
Na dotaz deníku The Guardian Đukanovićová i Vučkovićová potvrdily, že popis událostí odpovídá skutečnosti. Đukanovićová zároveň uvedla, že se vzhledem k probíhajícímu soudnímu řízení nechce k případu podrobněji vyjadřovat.
O projektu přestavby Generálního štábu se poté několik měsíců téměř nemluvilo. V listopadu Donald Trump porazil Kamalu Harrisovou a zajistil si návrat do Bílého domu. O deset dní později srbská vláda oznámila, že areál Generálního štábu přišel o status kulturní památky.
Obchodní zájmy Trumpovy rodiny
Jedním z prvních kroků, které Donald Trump po návratu do prezidentského úřadu učinil, bylo opuštění dřívějšího slibu, že se jeho rodinná firma během jeho působení v Bílém domě zdrží obchodních aktivit v zahraničí.
Kathleen Clarková, právnička specializující se na vládní etiku z Právnické fakulty Washingtonovy univerzity, již tehdy varovala, že rozsah možných střetů zájmů bude výrazně větší než během Trumpova prvního funkčního období. Podle ní prezident svým přístupem značně usnadnil situaci lidem, kteří se snaží získat jeho přízeň.
Rodinný podnik zůstal oficiálně pod kontrolou Trumpových dvou nejstarších synů, Donalda mladšího a Erica. V lednu 2025, pouhé čtyři dny po inauguraci jejich otce, Eric představil několik nových podnikatelských projektů. Rodiny Trumpových a Kushnerových, které spojují nejen obchodní zájmy, ale také příbuzenské vazby, se rozhodly zahájit svůj první společný projekt. Hotel a rezidenční věž v Bělehradě měly nést značku Trump.
„Bude fajn spojit obě rodiny dohromady,“ řekl Eric deníku The New York Times. „Srbsko je jednou z nejrychleji rostoucích zemí v Evropě a je pro nás obrovskou ctí, že tam můžeme působit.“
Kushner, který odcestoval do Bělehradu na setkání s Vučićem, označené srbským prezidentem za inspirativní, uvedl, že průzkum trhu ukázal, že značka Trump by pro plánovaný projekt byla nejvhodnější.
Během Trumpova druhého funkčního období zájem o jeho značku v zahraničí výrazně vzrostl. Současně se objevila podezření, že některé obchodní dohody mohou být spojeny s politickými výhodami pro jejich účastníky.
Ve Vietnamu se Eric Trump zúčastnil slavnostního zahájení výstavby golfového resortu v hodnotě 1,5 miliardy liber, jehož povolovací proces proběhl mimořádně rychle. Trumpova administrativa následně snížila cla na vietnamské zboží na polovinu.
Saúdská Arábie mezitím investovala značné prostředky do Kushnerova fondu a objevily se plány na výstavbu komplexu Trump Plaza v Džiddě. Trump později souhlasil s prodejem nových amerických stíhacích letounů tomuto království.
Další obchod uzavřela společnost spojená s významným podnikatelem v oblasti kryptoměn společně s vysoce postavenými představiteli Spojených arabských emirátů. Dohoda se týkala společnosti World Liberty Financial, projektu v oblasti digitálních měn založeného Donaldem Trumpem mladším a Ericem Trumpem. Trump následně udělil dotyčnému kryptoměnovému podnikateli milost a představitelům SAE zajistil přístup k americkým polovodičovým čipům, jejichž vývoz podléhá omezením.
Kushner, který v současnosti působí jako prezidentský vyslanec pro Rusko, Izrael a další regiony, se loni k otázkám týkajícím se těchto obchodů vyjádřil následovně: „To, co lidé nazývají střetem zájmů, já nazývám zkušenostmi a důvěrnými vztahy, které máme po celém světě.“
Lidé a vlády, které navazují úzké vztahy s Trumpovou rodinou, mohou podle kritiků získávat výhody, i když není možné prokázat přímou výměnu obchodních a politických ústupků. Samotné spojení s prezidentem jim může poskytnout určitou prestiž a přístup k člověku, který disponuje mimořádnou mocí a může ji využít ve prospěch menších států a jejich vůdců, ale také proti nim.
Vučić má s Trumpem několik společných rysů. Oba udržují přátelské vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a kriticky se stavějí k Evropské unii. To je zvlášť pozoruhodné v případě Srbska, které oficiálně usiluje o členství v EU.
Jejich společný odpor vůči NATO může částečně vysvětlovat, proč měl projekt přestavby areálu Generálního štábu zachovat památník připomínající údajnou „agresi“ aliance proti Srbsku.
Vučić by navíc mohl potřebovat podporu Spojených států v otázce Kosova, které Srbsko nadále považuje za součást svého území.
Krátce poté, co se Trump vrátil do Bílého domu, přijel jeho syn Donald mladší do Bělehradu. Vučić po jejich setkání uvedl, že zdůraznil význam hospodářských a politických vztahů mezi Srbskem a Spojenými státy, strategické spolupráce obou zemí a společných projektů v následujících letech.
Když Donald mladší přijel o měsíc později znovu, Vučić ho pohostil pečeným selátkem.
Pro srbského prezidenta přišla podpora ze strany Trumpovy rodiny v politicky citlivé době. Jen několik dní poté, co vláda zbavila areál Generálního štábu památkové ochrany, se na nádraží v Novém Sadu zřítila přístřešková konstrukce a zahynulo 16 lidí.
Tragédie vyvolala rozsáhlé protesty proti korupci a způsobu fungování státních institucí. Studentské organizace, které se staly jednou z hlavních sil protestního hnutí, používaly heslo: „Srbsko, nebo mafie.“
Návštěva Donalda Trumpa mladšího se uskutečnila v předvečer největší demonstrace v srbských dějinách. Trumpův syn pozval Vučiće do svého podcastu Triggered a prohlásil, že odpůrci srbského prezidenta tragédii v Novém Sadu zneužívají jako politickou zbraň. Přirovnal jejich postup k tomu, jak podle něj odpůrci jeho otce využívali nepokoje v Kapitolu po Trumpově volební porážce v roce 2020.
Protestující však ve svých aktivitách pokračovali a začali se zaměřovat také proti plánované výstavbě Trump Tower v Bělehradě.
V květnu 2025 odcestoval Vučić do Spojených států v naději, že se setká s Trumpem v jeho soukromém floridském klubu Mar-a-Lago. Nakonec se setkal pouze s Trumpovým právníkem Rudym Giulianim, který mezitím ztratil část svého dřívějšího politického vlivu. Se samotným prezidentem se Vučić nesetkal. Srbská státní média jako důvod uvedla jeho náhlé zdravotní potíže.
Po návratu do Srbska policie zatkla Gorana Vasiće, který se stal ředitelem památkového ústavu poté, co Đukanovićová rezignovala. Podle prokuratury si Vasić opatřil zfalšovaný odborný posudek, jenž měl umožnit zrušení památkové ochrany areálu Generálního štábu.
Následovala další zatčení. V prosinci 2025 byl Vučićův ministr kultury obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s údajným podílem na případu. O několik dní později Kushnerova společnost oznámila, že od projektu odstupuje.
Pokus o převrat, nebo snaha zahladit stopy?
Vučićova hrozba, že se zasadí o potrestání osob odpovědných za zmaření projektu, nezůstala pouze u slov.
Prezidentovi spojenci začali útočit na Đukanovićovou a obviňovali ji, že se během působení v památkové správě snažila osobně obohatit. Její bývalou zástupkyni mezitím navštívili příslušníci státní bezpečnosti poté, co v televizním vystoupení kritizovala zrušení památkové ochrany Generálního štábu. Nyní čelí obvinění z jiného, nesouvisejícího pochybení.
Srbská profesní organizace restaurátorů uvedla, že cílem tohoto postupu bylo zjevně zdiskreditovat ji. Očekává se, že obě ženy budou v trestním řízení vypovídat.
Pro specializovaný útvar státního zastupitelství pro boj s organizovaným zločinem, který obvinění vznesl, představuje případ významný milník. V Srbsku dosud nebyl obžalován žádný úřadující ministr.
Vučić obviňuje prokurátory, že se pokoušejí připravit státní převrat. Jiní pozorovatelé se naopak obávají, že vyšetřovatelé postupují příliš opatrně a nejsou ochotni důsledně prověřit všechny osoby, které mohly být do případu zapojeny.
Tyto obavy zesílily v dubnu, kdy obžalovaný ministr kultury Nikola Selaković u soudu uvedl, že v době, kdy policie prováděla razii na jeho ministerstvu, seděl ve své kanceláři, popíjel slivovici a kouřil s Mladenem Nenadićem, vedoucím útvaru prokurátorů pro boj s organizovaným zločinem.
Mluvčí tohoto útvaru uvedl, že během setkání nebyla projednávána žádná záležitost týkající se průběhu případu.
Selaković, kterému v případě odsouzení hrozí až tři roky vězení, své jednání hájil tvrzením, že v každé potenciální investici viděl příležitost pro Srbsko a jeho občany.
Vučić sám obviněn nebyl. Stejně tak nebyl obviněn ani jeho blízký spolupracovník Siniša Mali. Oba jakékoli pochybení odmítají.
Obžaloba se odvolává na výpovědi svědků, kteří byli přítomni únorové schůzce v prezidentské kanceláři v roce 2024. Samotné jednání však ve svém popisu událostí výslovně nezmiňuje. To vyvolává otázky, proč byla z obžaloby vynechána událost, která podle vyšetřování mohla být pro celý případ zásadní.
Mluvčí útvaru pro stíhání organizovaného zločinu potvrdil, že státní zastupitelství disponuje důkazy týkajícími se Vučićovy schůzky se zástupci památkových institucí z února 2024. Dodal, že kromě již obžalovaných osob probíhá v této věci také přípravné řízení, jehož cílem je zjistit, zda nenesou trestní odpovědnost i další lidé.
Vučić mezitím opustil prezidentský úřad a nemůže se znovu ucházet o tento mandát. Očekává se však, že si zachová vliv na politické vedení země, pokud bude 25. října zvolen premiérem.
Jedním z jeho posledních kroků v prezidentské funkci bylo udělení 49 milostí. Totožnost některých omilostněných nebyla zveřejněna, a není proto jasné, zda mezi nimi nejsou i lidé obvinění v kauze Generálního štábu.
Trumpova rodina obvinění odmítá
Bílý dům odkázal novináře s dotazy na společnost Trumpovy rodiny. Její zástupce uvedl, že Trump Organization nemá v Bělehradě žádný projekt v plánu, nikdy se neúčastnila jednání o získání pozemků v srbské metropoli a popírá, že by byla do popisovaných událostí jakkoli zapojena nebo o nich věděla.
Mluvčí Jareda Kushnera označil za zcela nepravdivé tvrzení, že se Kushner snažil získat bělehradský projekt v rámci politické dohody nebo systému „peníze za protislužbu“.
Podle něj šlo o příležitost proměnit místo spojené s bolestnou kapitolou srbských dějin v symbol uzdravení a usmíření a současně přivést do Bělehradu významné soukromé investice, pracovní místa a nové ekonomické příležitosti.
Mluvčí rovněž zdůraznil, že Jared Kushner se nijak nepodílel na vnitřních postupech srbské vlády týkajících se památkové ochrany daného areálu.
Přestože Vučić čelí značným politickým problémům, případ plánované Trump Tower zřejmě neodradil další podnikatele od navazování obchodních vztahů s rodinou amerického prezidenta.
Donald Trump si ponechává podíly v desítkách svých společností, přestože jejich každodenní řízení svěřil svým synům. V červenci zveřejnil přehled svých majetkových poměrů za první rok po návratu do Bílého domu. Z dokumentu vyplynulo, že jeho příjmy dosáhly dvou miliard dolarů.