Voják, který v roce 2009 zabil 13 lidí, bude popraven. Trump však ruší přímý přenos jeho smrti.
Donald Trump ustoupil od záměru nechat živě vysílat popravu Nidala Malika Hasana, který v roce 2009 zavraždil 13 lidí na vojenské základně Fort Hood v Texasu. Rozhodnutí přišlo po rozsáhlé kritice ze strany amerických politiků, náboženských představitelů i mezinárodních organizací.
Trump ve čtvrtek na sociálních sítích uvedl, že přímý přenos popravy by mohl mít odstrašující účinek, protože by podle něj celý svět viděl, jak Spojené státy zacházejí s teroristy a pachateli podobných zločinů. Zároveň však připustil, že řada lidí by takovou podívanou sledovat nechtěla.
„Mnoho velmi dobrých a čestných lidí by se na jeho smrt, ať už prostřednictvím živého přenosu, nebo jiného vizuálního média, raději nedívalo,“ napsal prezident. Potvrdil přitom, že Hasan bude popraven podle plánu zastřelením popravčí četou, samotná poprava se však nebude vysílat živě. Nejbližší příbuzní obětí budou mít možnost sledovat popravu osobně, pokud o to projeví zájem.
Hasan při střelbě na základně Fort Hood v roce 2009 zabil 13 lidí a další desítky zranil. Při následném zásahu bezpečnostních složek ochrnul od pasu dolů a v současnosti se pohybuje na invalidním vozíku.
Americký ministr obrany Pete Hegseth minulý týden prohlásil, že poprava bude veřejnou záležitostí. Pokud by k ní došlo, šlo by o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 60 let. Zároveň by se jednalo o první případ v americké historii, kdy by byla poprava veřejně vysílána.
Mluvčí Pentagonu ve čtvrtek deníku The Guardian sdělil, že Trump a Hegseth o rozhodnutí neuskutečnit živý přenos hovořili ještě před zveřejněním prezidentova oznámení. Podle mluvčího ministr obrany prezidentovo rozhodnutí podporuje a oba představitelé mají na tuto otázku shodný názor.
Hegseth přitom ještě minulý čtvrtek v rozhovoru pro stanici Real America’s Voice veřejnou popravu obhajoval. Tvrdil, že lidé musí pochopit, že podobné činy mají závažné následky. Záměr odvysílat popravu však následně vyvolal silnou vlnu kritiky a přirovnání ke způsobům, které jsou spojovány s autoritářskými režimy, například v Íránu nebo Afghánistánu.
Proti plánu se postavila řada amerických zákonodárců napříč politickým spektrem, kteří vyzvali Hegsetha, aby svůj postoj přehodnotil. Yassamin Ansariová, první íránsko-americká demokratka zvolená do Kongresu USA, na sociálních sítích napsala, že veřejné popravy nemají ve Spojených státech místo. Připomněla, že podobné praktiky jsou spojovány s brutálními diktaturami, a varovala před tím, co označila za autoritářské směřování Trumpovy administrativy.
Kriticky se vyjádřila také republikánská senátorka za Aljašku Lisa Murkowská. Podle ní neexistuje důvod, proč by měla být jakákoli poprava, včetně Hasanovy, vysílána živě. Dodala, že takové jednání by člověk očekával spíše od teroristů a diktátorů než od Spojených států.
Republikánský člen Sněmovny reprezentantů za Pensylvánii Rob Bresnahan rovněž odmítl představu, že by se poprava měla proměnit ve veřejnou podívanou. Zdůraznil, že hlavní pozornost by měla být věnována spravedlnosti pro oběti a jejich rodiny, nikoli tomu, aby se z popravy stala forma zábavy. Podle něj si bolest pozůstalých zaslouží respekt, nikoli veřejné představení.
Proti záměru se vyslovily také mezinárodní a náboženské instituce. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva minulý pátek varoval, že odvysílání popravy by znamenalo veřejnou popravu a porušovalo absolutní zákaz mučení.
Plán Pentagonu odsoudil rovněž předseda Konference katolických biskupů USA. Ve svém prohlášení zdůraznil, že Hasanovy činy nelze omlouvat, avšak rozhodnutí proměnit jeho smrt ve veřejnou podívanou považuje za nepřijatelné. Podle něj by takový krok dále narušil morální základy americké společnosti a zatížil svědomí jejích občanů.
Pochybnosti o uskutečnění živého přenosu vyjádřil také americký viceprezident JD Vance. Když se ho novináři minulý pátek na tento plán ptali, odpověděl, že neví, zda k němu skutečně dojde. Zároveň uvedl, že pokud by se poprava vysílala živě, sám by se na ni nedíval.
O víkendu se naopak za původní záměr administrativy postavil Markwayne Mullin, který vede ministerstvo vnitřní bezpečnosti. V rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že nikdo není povinen popravu sledovat. Zároveň vyjádřil podporu Trumpovi a uvedl, že prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil vede zemi rozhodným způsobem a podle jeho názoru obnovuje americké hodnoty.
Sám Trump v posledních dnech opakovaně měnil své veřejné vyjádření ohledně toho, zda bude poprava vysílána. V pátek novinářům řekl, že plán na přímý přenos jednoznačně podporuje. O den později však připustil, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo.
Prezident tehdy vysvětlil, že existují dva protichůdné pohledy: popravu veřejnosti neukazovat, nebo ji naopak odvysílat s odůvodněním, že by takový obraz mohl odradit další lidi od podobných činů. Zdůraznil, že konečné rozhodnutí bude na něm, přestože podle jeho slov armáda měla vlastní představu o tom, jak postupovat.
Trump nakonec od živého vysílání ustoupil, samotná poprava však zůstává v plánu. Spor kolem jejího možného přenosu tak ukázal hluboké rozpory v americké politice i společnosti ohledně toho, jakým způsobem má stát vykonávat trest smrti a zda by popravy měly být přístupné veřejnosti.