Demonstranti žádají odstoupení Ediho Ramy po třech dnech nepokojů v Tiraně.
Albánský premiér Edi Rama prohlásil, že nehodlá odstoupit navzdory sílícím protivládním protestům, které už třetí den provázejí násilné střety v hlavním městě Tiraně. Demonstrace, které původně vyvolaly plány na výstavbu turistického komplexu podporovaného rodinou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se postupně proměnily v širší hnutí namířené proti vládě.
Rama ve čtvrtek reagoval na požadavky studentů, kteří se tento týden postavili do čela protivládních demonstrací, jež v Tiraně probíhají už od června. Premiér zdůraznil, že změna vlády musí proběhnout prostřednictvím demokratických voleb, nikoli revoluce. „Vlády se mění prostřednictvím demokratických voleb. Volby jsme měli loni, nikoliv revoluci,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Jeho vyjádření zaznělo jen několik hodin před dalšími střety před budovou ministerstva školství. Pořádková policie tam proti mladým demonstrantům, kteří házeli kameny, zasáhla slzným plynem a vodními děly. Rama uvedl, že jeho povinností je naslouchat občanům, zabývat se jejich oprávněnými obavami a zajistit další rozvoj země.
Zároveň varoval, že odstoupení nebo ústup pod tlakem násilí by podle něj znamenaly zradu důvěry, kterou mu Albánci svěřili. Připomněl, že dostal silný mandát k dokončení jednání o vstupu země do Evropské unie. „Nedovolím, aby násilí zmařilo evropskou budoucnost Albánie,“ prohlásil.
Rama, který loni získal historický čtvrtý premiérský mandát, si stanovil za cíl dovést Albánii do Evropské unie do roku 2030. Země, která byla v minulosti jedním z nejizolovanějších komunistických států v Evropě, se tak podle jeho představ má stát součástí sedmadvacetičlenného bloku.
Současné nepokoje představují pro dlouholetého premiéra jednu z nejvážnějších politických zkoušek. Na rozdíl od převážně pokojných demonstrací z předchozích měsíců totiž tentokrát protesty doprovází rozsáhlé násilí a ničení majetku.
Po další noci pouličních střetů mezi demonstranty a pořádkovou policií čekal ve čtvrtek ráno obyvatele Tirany pohled na poničené centrum města. Rozbité výlohy obchodů, poškozená světelná signalizace a vypálené či vyrabované vládní budovy a banky svědčily o rozsahu nepokojů. Zranění utrpělo přibližně 89 lidí, z toho 61 policistů.
Násilnosti zároveň prohloubily nejistotu ohledně dalšího politického vývoje v zemi. Po třinácti letech vlády socialistů se stále častěji objevují otázky, zda veřejnost neztrácí poslední zbytky trpělivosti s vládnoucí stranou. Někteří pozorovatelé se domnívají, že současné protesty mohou znamenat zásadní obrat v domácí politice.
Afrim Krasniqi, ředitel Albánského institutu pro politická studia v Tiraně, uvedl, že mladí lidé jsou stále nespokojenější s korupcí a přístupem vládních představitelů. Podle něj chtějí žít v lepší zemi a část z nich je kvůli tomu ochotna uchýlit se i k násilí. Zároveň upozornil, že další vývoj je obtížné předvídat a nikdo nedokáže s jistotou říci, jak se situace bude vyvíjet.
Rama sám se přitom v minulosti účastnil protestního hnutí. Před třemi desetiletími se dostal do konfliktu s první postkomunistickou vládou v Albánii poté, co otevřeně kritizoval státní násilí. Nyní však vůči demonstrantům zaujímá mnohem tvrdší postoj.
Během čtvrteční návštěvy poškozené budovy College of Europe v Tiraně premiér prohlásil, že studenti představují budoucnost země a chtějí se posouvat kupředu. Zároveň ale odmítl připustit, že by se na ničení majetku podíleli skuteční představitelé studentského hnutí. Podle něj za násilnostmi stojí lidé, kteří se snaží zabránit Albánii v dalším rozvoji.
Premiér uvedl, že je připraven jednat s mladou generací o rostoucích nákladech na vzdělávání, které patří mezi hlavní důvody současných protestů. Ničení budov a další projevy násilí však podle něj nelze tolerovat.
Demonstranti se před úřadem premiéra scházejí téměř každý den už bezmála pět měsíců. Jejich původním cílem bylo zastavit kontroverzní projekt luxusního turistického komplexu, který prosazuje Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plán počítá s výstavbou rozsáhlého letoviska na dosud nedotčeném pobřeží, včetně neobydleného ostrova Sazan, který je součástí chráněné přírodní oblasti s mimořádnou ekologickou hodnotou.
Protestní hnutí získalo přezdívku „plameňáková revoluce“. Název odkazuje na obavy ekologických aktivistů, že plánovaná výstavba ohrozí místní živočichy a citlivé pobřežní ekosystémy. Demonstrace se postupně rozrostly a vedle ochrany přírody se jejich účastníci začali stále hlasitěji dožadovat také Ramova odstoupení.
Albánský premiér navzdory rostoucímu odporu projekt nadále obhajuje. Tvrdí, že investice může výrazně posílit ekonomiku, vytvořit nová pracovní místa a pomoci proměnit Albánii ve významnou turistickou destinaci. Turistický komplex označil za příležitost, která by zemi mohla přinést dlouhodobé hospodářské výhody.
Podle Krasniqiho se však protestní hnutí nyní dostalo do rozhodující fáze. Upozornil, že vláda měla více než čtyři měsíce na to, aby zahájila dialog s lidmi, kteří pravidelně vycházeli do ulic. Místo toho podle něj jejich požadavky zlehčovala a ignorovala. Situace se změnila ve chvíli, kdy se k demonstrantům připojili studenti, jejichž účast dodala protestům novou energii.
Krasniqi rovněž uvedl, že poprvé zaznamenal mezi mladými lidmi ochotu riskovat zranění nebo dokonce vězení, pokud by to mělo přispět k obraně demokracie. Jejich požadavky se podle něj v mnohém liší od původních ekologických protestů. Studenti požadují kvalitnější vzdělávání, lepší vybavení univerzitních budov a společnost, která jim nabídne perspektivu do budoucna. Zároveň odmítají představu, že by se jejich země měla stát předmětem obchodů ve prospěch úzké skupiny mocných a bohatých lidí.
Plánovaný resort podporovaný Kushnerem by měl podle dostupných údajů představovat investici v hodnotě přibližně čtyř miliard eur a stát se největším projektem svého druhu v historii Albánie. Kushner minulý týden v reakci na kritiku připustil, že on a jeho investiční společnost Affinity Partners vstupují do země s projektem, který svým rozsahem nemá v Albánii obdoby.
Zdůraznil však, že jeho společnost věří v budoucnost země a je připravena podstoupit související rizika. Pokud se projekt podaří uskutečnit, mohl by podle něj přinést miliardové investice, vytvořit značné množství pracovních míst, podpořit hospodářskou aktivitu a zvýšit mezinárodní povědomí o Albánii.
Ekologičtí aktivisté, kteří stojí v čele odporu proti výstavbě, však takové argumenty nepovažují za dostatečné. Aleksandër Trajçe, vedoucí významné albánské organizace zaměřené na ochranu přírody, uvedl, že rozhořčení veřejnosti navzdory měsícům protestů neustupuje. Podle něj řada lidí věří, že z projektu budou těžit především politické a ekonomické elity, zatímco místní obyvatelé a příroda ponesou jeho negativní důsledky.
Trajçe zároveň upozornil, že právě dlouhodobé přehlížení obav občanů přispělo k současné eskalaci násilí. Podle něj demonstranti každý den narážejí na neochotu vlády naslouchat jejich požadavkům a hledat kompromis. Hněv vyvolaný plánovaným turistickým komplexem se tak postupně spojil s širší nespokojeností s fungováním státu, korupcí a nedostatkem perspektiv pro mladou generaci.
Současné nepokoje proto již nejsou pouze sporem o výstavbu luxusního letoviska na chráněném pobřeží. Staly se také projevem hlubšího konfliktu mezi vládou a částí albánské společnosti, která požaduje větší transparentnost, kvalitnější veřejné služby a větší zapojení občanů do rozhodování o budoucnosti země. Rama však nadále trvá na tom, že jeho vláda má legitimitu získanou ve volbách, a odmítá odstoupit pod tlakem demonstrací.