Rychlé nasazování umělé inteligence přineslo zaměstnancům další práci: musí napravovat množství chyb a nekvalitních výstupů.
Zaměstnavatelé po celém světě se potýkají s důsledky překotného zavádění rychle se vyvíjejících nástrojů umělé inteligence.
Společnost Meta zmírnila plány na propouštění a širší nasazení AI agentů poté, co zjistila, že zaměstnanci tráví stále více času opravováním technických nedostatků a řešením bezpečnostních problémů, uvedla agentura Reuters. V roce 2023 přitom firma v rámci snahy o zvýšení efektivity výrazně snížila počet zaměstnanců, zejména ve středním managementu. Nyní však své manažerské týmy znovu rozšiřuje, jak vyplývá z příspěvků zaměstnanců na profesní síti LinkedIn.
Také ve společnosti Microsoft, která ve velkém zavedla nástroje umělé inteligence pro vlastní potřebu, se objevují pochybnosti o jejich přínosu. Výkonný viceprezident Ryan Roslansky si nedávno veřejně postěžoval na množství nekvalitního obsahu vytvořeného pomocí AI, s nímž se při práci setkává. Když od kolegy dostal dokument, který byl podle něj „zjevně vytvořen umělou inteligencí“, pokusil se jej shrnout pomocí vlastního nástroje AI. Výsledkem však nebyla žádná nová myšlenka ani užitečný podnět k danému tématu. Roslansky varoval před vznikem „začarovaného kruhu“, v němž umělá inteligence pouze čte a píše další texty a výsledkem je „oceán uniformity“.
Problémy hlásí také zaměstnanci prodejen a skladů společnosti Walmart. Podle serveru Business Insider se potýkají s nereálnými očekáváními, chybnými pokyny a falešnými upozorněními, které vytvářejí systémy umělé inteligence určené k přidělování úkolů, sestavování pracovních rozvrhů a sledování výkonu zaměstnanců.
Firmy tak musí řešit rostoucí množství chyb a nekvalitních výstupů, které pracovníkům zabírají čas, zvyšují rizika v oblasti ochrany soukromí a bezpečnosti a zároveň navyšují náklady. Některé společnosti, jež se do zavádění AI pustily příliš rychle, proto nyní zpomalují. Zatímco dříve podporovaly experimentování s novými nástroji, dnes zavádějí přísnější pravidla, znovu posilují týmy o zkušené pracovníky a kladou větší důraz na školení.
Představitelé firem přiznávají, že zavádění umělé inteligence připomíná „řízení nákladního vozu, který současně stavíte za jízdy – a to je problém“, uvedl Johnny C. Taylor Jr., prezident a generální ředitel organizace Society for Human Resource Management (SHRM). „Kdybychom mohli vrátit čas, zaváděli bychom tuto technologii promyšleněji a postupněji,“ dodal.
Přestože společnosti po celém světě v posledních letech investovaly do umělé inteligence miliardy dolarů, očekávané výrazné výsledky se zatím nedostavily. Podle pracovní studie Federální rezervní banky v Atlantě uvádí 90 % vedoucích pracovníků, že zavádění AI v jejich společnostech dosud nepřineslo zvýšení produktivity. Průzkum společnosti Ernst & Young, zveřejněný minulý měsíc, zase ukázal, že 36 % vedoucích pracovníků odpovědných za AI ve firmách s ročními tržbami nejméně jednu miliardu dolarů zaznamenalo incident související s touto technologií. Tyto události vedly například ke ztrátě dat, finančním či reputačním škodám nebo narušení provozu.
Společnosti od Microsoftu po poradenskou firmu McKinsey omezují používání nástrojů AI zaměstnanci, protože rychlý příliv nových aplikací a jejich rozsáhlé využívání začínají zatěžovat hospodářské výsledky. Další firmy, včetně společností Palantir, Booz Allen Hamilton a Nvidia, přistupují k omezením kvůli rostoucím obavám o bezpečnost firemních dat, která zaměstnanci sdílejí s poskytovateli nástrojů umělé inteligence, uvedla agentura Reuters.
Společnosti Microsoft a Walmart se k situaci odmítly vyjádřit. Firmy Meta, Palantir, Nvidia a Booz Allen Hamilton na žádosti o komentář nereagovaly.
„Zpočátku jsme k umělé inteligenci přistupovali podobně jako k zavádění běžných technologií: nasadit nástroje, zajistit školení a podpořit jejich používání,“ uvedla Kathleen Hoganová, ředitelka pro strategii a transformaci společnosti Microsoft, v nedávném blogovém příspěvku věnovaném zkušenostem firmy se zaváděním AI. „Postupně jsme však zjistili, že samotný přístup k nástrojům a jejich používání ještě neznamenají skutečnou transformaci.“
Nedostatek odborných znalostí a chybovost
Pro manažery i řadové zaměstnance zůstává umělá inteligence rozporuplnou záležitostí. Podle průzkumu společnosti Indeed, zveřejněného v červenci, uvedla více než polovina zaměstnanců, že nemá dostatečné školení pro práci s AI. Většina manažerů zároveň přiznala, že v této oblasti za svými podřízenými zaostává. Pouze 45 % vedoucích pracovníků se cítilo být „připraveno efektivně vést zaměstnance, pro něž je umělá inteligence přirozenou součástí práce“, označované jako AI natives.
Mnoho zaměstnanců má podle Zacka Mabela, ředitele výzkumu v Centru pro vzdělávání a pracovní sílu při Georgetownské univerzitě, pocit, „jako by po nich bylo vyžadováno používání těchto nástrojů bez jakéhokoli vedení nebo pokynů, jak je co nejlépe využívat“. Manažeři se přitom snaží současně splnit požadavky na zavádění nových technologií, zvyšování produktivity a zachování kvality práce, dodal Mabel.
Firmy se proto snaží nedostatky ve vzdělávání odstranit. Místo jednorázových webinářů určených velkým skupinám zaměstnanců přecházejí k dlouhodobějšímu školení, které lépe odpovídá konkrétním pracovním pozicím, uvedla Taylorová.
Microsoft ve svých zkušenostech zjistil, že „nasazení inteligentních agentů do nefunkčního procesu znamená, že proces zůstane nefunkční“. Podobně může podle příspěvku Hoganové na firemním blogu pouhé zrychlení jedné části pracovního postupu vést k tomu, že se prodlouží čekání na následující krok.
Společnost zároveň zjistila, že důraz na vzdělávání zaměstnanců může produktivitu skutečně zvýšit. Jako jeden z účinných přístupů se osvědčilo například propojení inženýrů na začátku kariéry se zkušenějšími kolegy, kteří jim pomáhají lépe porozumět pracovním postupům a efektivněji využívat nové nástroje.
Další překážkou výraznějších přínosů umělé inteligence je její sklon vytvářet výstupy, které na první pohled působí přesvědčivě, ale obsahují nedostatky nebo chyby, jež nemusí být okamžitě patrné. Upozornila na to Jessica Reifová, odborná asistentka managementu na Wharton School při Pensylvánské univerzitě.
„Kvůli tomu je pravděpodobnější, že se chyba bude šířit celým pracovním postupem, místo aby byla okamžitě odhalena a opravena,“ vysvětlila Reifová. Následné problémy se tak mohou postupně hromadit a jejich odstranění může vyžadovat další čas a úsilí.
Omezená zůstává také schopnost umělé inteligence spolehlivě hodnotit práci lidských zaměstnanců. Technologie tak může firmám přinášet nejen příležitosti ke zvýšení efektivity, ale také nové komplikace, pokud se její výsledky používají bez dostatečné kontroly.