Soudce, který pomohl odsoudit Bolsonara, čelí skandálu, jenž může posílit jeho syna a oslabit Lulu.
Když senátor Flávio Bolsonaro 7. září, v den brazilské nezávislosti, vystoupil před tisíci příznivců krajní pravice v São Paulu, zaměřil svou kritiku méně na hlavního soupeře v prezidentských volbách, levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu, a více na člověka, který se voleb vůbec neúčastní.
„Kdo volí Lulu, volí Alexandra de Moraese,“ vykřikl Bolsonaro na adresu soudce brazilského Nejvyššího soudu. Moraes, který má vyholenou hlavu, si v minulosti vysloužil od Elona Muska přezdívku „Voldemort“ podle záporné postavy z příběhů o Harrym Potterovi.
Ačkoli Lula Moraese do funkce soudce Nejvyššího soudu nejmenoval, příznivci Bolsonarovy rodiny oba muže dlouhodobě spojují. Jejich vztah začal být výrazným tématem zejména poté, co Moraes vedl soudní řízení, v němž byl senátorův otec, bývalý prezident Jair Bolsonaro, odsouzen k 27 letům vězení za pokus o převrat.
Příznivci Jaira Bolsonara protestovali proti Alexandru de Moraesovi například v São Paulu v září 2024. Tehdy, měsíc předtím, než protesty zachytila média, soudce nařídil pozastavení fungování sociální sítě X v Brazílii.
Nyní, jen několik dní před rozhodujícím druhým kolem prezidentských voleb plánovaným na 25. října, se Moraes znovu ocitl v centru politického skandálu. Ten by podle Luly mohl přispět k tomu, že Flávio Bolsonaro svého soupeře předstihl a stal se favoritem voleb. Soudce, který byl dříve oslavován jako „zachránce“ demokracie za to, že dokázal čelit Jairu Bolsonarovi, tak možná nechtěně pomohl vytvořit podmínky pro návrat jeho rodiny k moci.
Skandál vypukl poté, co policejní vyšetřování odhalilo, že advokátní kancelář manželky soudce Moraese měla smlouvu v hodnotě přibližně 20 milionů liber s Danielem Vorcarem, bankéřem obviněným z organizování největšího bankovního podvodu v Brazílii. Objevily se také textové zprávy, které naznačovaly úzké spojení mezi Moraesem a Vorcarem. Soudce však popírá, že by mu byly určeny.
Další vyšetřování následně odhalilo možné vazby na zdiskreditovaného bankéře u nejméně čtyř dalších soudců. Do skandálu tak byla zatažena polovina z deseti současných členů Nejvyššího soudu. Krize vyvrcholila minulý měsíc ostrou výměnou urážek mezi Moraesem a dalším soudcem během televizního přenosu soudního jednání. Poté následovala série rozhodnutí, při nichž oba soudci a další členové soudu stojící na různých stranách vzájemně rušili svá předchozí usnesení. Spor po několik týdnů dominoval veřejné debatě.
Den po neúspěchu v prvním kole voleb přičítal Lula svůj slabý výsledek mimo jiné tomu, že musel „nést na zádech… nemravnost“ Nejvyššího soudu. Mnozí političtí pozorovatelé jeho slova vnímali jako pokus distancovat se od krize, která instituci zasáhla.
Prezidentův volební manažer Edinho Silva uvedl, že Lula „v očích společnosti… zaplatil cenu za toto poškození institucí“.
Analytici poukazují na několik důvodů, proč se krajní pravici podařilo získat podporu voličů. Patří mezi ně rostoucí zadlužení domácností i osobní sympatie části veřejnosti k Fláviu Bolsonarovi. Mnozí odborníci se však shodují, že významnou roli sehrála právě krize kolem Nejvyššího soudu. Její dopad se mohl projevit především u nerozhodnutých voličů, kteří mohou rozhodnout o výsledku voleb v zemi rozdělené na dva přibližně stejně silné tábory – levicový a pravicový.
„Jsou to lidé, kteří se domnívali, že stejně jako Kongres i nejvyšší soudní instance země propadla korupci. To prohloubilo apatii u některých voličů, kteří by jinak možná hlasovali pro Lulu, a přiživilo protisystémové nálady, z nichž těží krajní pravice,“ uvedla politoložka Camila Rochaová. Zabývá se novou brazilskou pravicí a v posledních měsících vedla rozhovory s nerozhodnutými voliči.
„Když jsme se lidí ptali na krizi kolem soudu, odpovídali: ‚Všechno je to velmi nepřehledné, ale jedno víme jistě – tím hlavním padouchem je Alexandre de Moraes,‘“ řekla Rochaová. „Právě ten soudce, který poslal Jaira Bolsonara do vězení, se nyní v očích těchto lidí jeví jako zkorumpovaná postava a hlavní záporný hrdina.“
Conrado Hübner Mendes, profesor ústavního práva na Univerzitě v São Paulu a přední odborník na problematiku Nejvyššího soudu, uvedl, že Moraes se do této situace dostal tím, že „přijal roli hrdinského protagonisty“.
Během prezidentství Jaira Bolsonara Moraes zablokoval některé kroky jeho vlády, čímž si vysloužil hněv představitelů krajní pravice, včetně Elona Muska a Donalda Trumpa. Spojené státy na soudce dokonce uvalily sankce. Tento krok mnozí vnímali jako pokus zasáhnout do soudního procesu s bývalým brazilským prezidentem.
V pondělí Moraes povolil Fláviu Bolsonarovi znovu navštěvovat svého otce. Zrušil tak devadesátidenní zákaz, který mu uložil v červenci. Opatření následovalo poté, co senátor přečetl dopis od svého otce, což Moraes vyhodnotil jako porušení zákazu používání sociálních sítí, který se vztahoval na Jaira Bolsonara.
Právní experti i část brazilské levice uznávají zásadní úlohu, kterou Moraes sehrál při projednávání případu pokusu o převrat. Zároveň však některá jeho další rozhodnutí kritizují jako autoritářská.
„Převzal na sebe obrovskou odpovědnost a nyní ji tímto údajným korupčním případem zahodil tím nejpřízemnějším možným způsobem,“ uvedl Mendes.
Moraes připustil, že advokátní kancelář vedená jeho manželkou Viviane Barci de Moraesovou uzavřela smlouvu se zdiskreditovaným bankéřem. Hodnota zakázky byla na poměry brazilských advokátních kanceláří mimořádně vysoká. Soudce však jakékoli pochybení odmítá. Tvrdí, že nikdy nerozhodoval v žádném případu týkajícím se Vorcara, a proto podle něj nedošlo ke střetu zájmů.
Vorcaro je ve vazbě od svého zatčení v listopadu. Policie ho zadržela ve chvíli, kdy se chystal nastoupit do soukromého letadla, které mělo odletět ze São Paula na Maltu. Je obviněn z řízení podvodného schématu prostřednictvím své banky Banco Master. Podle vyšetřovatelů banka agresivně získávala kapitál, slibovala nereálné výnosy a falšovala účetní výkazy. Výsledkem měla být finanční ztráta odhadovaná na devět miliard liber, přičemž značnou část tvořily veřejné prostředky a úspory důchodců.
Textové zprávy získané z Vorcarova telefonu naznačují, že se bankéř dva dny před zatčením obrátil na osobu, kterou policie později identifikovala jako Moraese, s otázkou: „Myslíš si… že musím vypadnout [ze země]?“
Moraes popírá, že by byl adresátem zprávy. Zároveň obviňuje svého kolegu Andrého Mendonçu, kterého do funkce jmenoval Jair Bolsonaro, že proti němu z politických důvodů zneužívá policii ve prospěch volební kampaně Flávia Bolsonara.
Mendonça patří mezi čtyři další soudce, u nichž se objevily podezřelé vazby na Vorcara. Institut, který založil, si údajně vzal půjčku ve výši 800 000 liber od jednoho z Vorcarových spolupracovníků. Mendonça však tvrdí, že dluh již splatil.
U dalších soudců vyšetřovatelé odhalili různé typy vazeb, od smlouvy v hodnotě 64 milionů liber až po údajný podíl ve fondu, který od Vorcara obdržel 5,2 milionu liber. Všichni dotčení soudci jakékoli pochybení popírají.
Ještě do pátku neexistovaly žádné zprávy, které by Lulu spojovaly se skandálem. Situace se změnila poté, co časopis Veja informoval, že Vorcaro údajně prohlásil, že poskytl 4,5 milionu liber na financování dokumentárního filmu Olivera Stonea o brazilském prezidentovi z roku 2024. Federální policie a státní zastupitelství však uvedly, že bankéř ve své výpovědi nic takového netvrdil ani nepředložil důkazy, které by tuto informaci potvrzovaly. Lula popřel, že by od Vorcara obdržel peníze.
Také Flávio Bolsonaro čelí vyšetřování v souvislosti s nakládáním s částkou 20 milionů liber. Na nahrávce údajně žádá Vorcara o tyto peníze na natočení životopisného filmu o svém otci. Jedno z podezření se týká toho, zda peníze nepomohly pokrýt životní náklady a cestovní výdaje jeho bratra Eduarda Bolsonara. Ten je bývalým poslancem a během dobrovolného pobytu ve Spojených státech lobboval u Trumpovy administrativy proti Lulovi.
Flávio Bolsonaro uvedl, že veškeré peníze byly určeny na financování filmu. Ten však dosud nemá stanovené datum premiéry.
Vedle volebního úspěchu Flávia Bolsonara přineslo výrazné vítězství krajní pravice také konzervativnější složení brazilského Kongresu pro rok 2027. Zahrnuje i většinu v Senátu potřebnou k zahájení procesu odvolávání soudců Nejvyššího soudu. Právě odvolání soudců požadují příznivci Jaira Bolsonara od doby, kdy byl bývalý prezident odsouzen.
„Tímto skandálem soudci poskytli bolsonarismu něco, co mu dosud chybělo: důvod k odvolání, který by mohl ospravedlnit jejich sesazení,“ uvedl Mendes. „Soud, který ignoruje střety zájmů a zaplétá se do vztahů s politickou a ekonomickou mocí, je soudem, který již podlehl korupci.“
Pokud by Flávio Bolsonaro vyhrál prezidentské volby, mohl by navíc během svého funkčního období jmenovat čtyři nové soudce, protože čtyři současná místa se mají uvolnit v důsledku odchodů do důchodu. Nejméně šest z jedenácti členů soudu by tak bylo jmenováno buď jím, nebo jeho otcem.
„Můžeme očekávat soud zcela podřízený vládě,“ uvedl Mendes. Podle něj by takový vývoj ohrozil dělbu moci a část odpovědnosti za současnou situaci nesou i samotní soudci.
„Soud nakonec sám vykonal práci, kterou autokratický projekt vyžadoval – a přivodil svůj vlastní pád.“