Manželka bývalého britského vicepremiéra Nicka Clegga nabízí před předčasnými volbami liberální alternativu k Lidové straně a socialistům.
Španělská právnička Miriam González Durántezová založila novou liberální středovou stranu Democracia21. Jejím cílem je očistit politickou scénu a nabídnout voličům alternativu k tradičním socialistům a konzervativcům. Španělsko se přitom připravuje na předčasné parlamentní volby, které se mají konat příští měsíc.
González Durántezová, někdejší poradkyně pro záležitosti Evropské unie a manželka bývalého britského vicepremiéra Nicka Clegga, slibuje, že její strana přinese moderní a transparentní způsob vedení politiky. Podle ní by se politická debata neměla opírat o vyvolávání strachu, vzájemné urážky ani idealizování minulosti.
Ve svém programu Democracia21 kritizuje jak vládnoucí Španělskou socialistickou dělnickou stranu (PSOE), tak opoziční pravicovou Lidovou stranu (PP). Oběma vytýká, že během desetiletí, kdy se střídaly u moci, upřednostňovaly krátkodobé politické zájmy před řešením dlouhodobých problémů země.
„Mezitím se bydlení stalo nedostupným, mladí lidé odešli, byrokracie nabobtnala do rozměrů náboženství a vládnutí nahradily malicherné spory,“ uvádí se v programu strany. „Politika staré školy proměnila každý problém v narativ – a každé řešení ve volební hrozbu.“
González Durántezová chce reagovat také na korupční skandály, které v minulosti přispěly k pádu vlády Lidové strany, i na současná obvinění z korupce, která se týkají administrativy socialistického premiéra Pedra Sáncheze a lidí z jeho nejbližšího okolí. Democracia21 proto slibuje důkladnou proměnu politického prostředí a výrazné zpřísnění pravidel transparentnosti politických stran.
González Durántezová oznámila, že její strana bude v předčasných volbách 29. listopadu kandidovat v Madridu a Barceloně. Vedle boje proti korupci se chce zaměřit na dvě otázky, které ve Španělsku vyvolávají mimořádně silnou veřejnou debatu: dostupnost bydlení a přistěhovalectví.
Napětí kolem bytové krize zesílilo poté, co byla minulý měsíc v Madridu vystěhována sedmaosmdesátiletá žena. Případ vyvolal vlnu demonstrací po celé zemi a v centru hlavního města vznikl protestní tábor. Událost zároveň přiměla Sánchezovu menšinovou vládu navrhnout mimořádná opatření, která měla zajistit spravedlivější podmínky na trhu s nájemním bydlením.
Když pravicové a krajně pravicové strany na začátku října tyto návrhy odmítly, premiér oznámil vyhlášení předčasných parlamentních voleb.
González Durántezová při víkendovém zahájení kampaně své strany obvinila socialisty i Lidovou stranu, že dlouhodobě přehlížejí problémy spojené s bydlením a začínají se jimi zabývat teprve ve chvíli, kdy se blíží volby a lidé vycházejí do ulic.
„Jedni jsou u moci osm let a druzí ovládají 80 % španělských regionálních vlád,“ prohlásila. „Jde o to, že na bydlení si vzpomenou, až když se blíží volby a lidé vyjdou do ulic.“
Jedním z jejích návrhů je zrušení daní souvisejících s bydlením pro lidi mladší 35 let. González Durántezová argumentuje tím, že mladí lidé s nízkými příjmy by neměli být nuceni vydávat většinu svých peněz za nájem. Jako příklad uvedla člověka s měsíčním příjmem 1 300 eur, tedy přibližně 1 098 liber, jehož náklady na nájemné by podle ní neměly přesahovat 350 eur měsíčně.
Další důležitou součástí programu je přístup k přistěhovalectví a postavení Španělska v Evropské unii. González Durántezová označila evropskou integraci za otázku zásadního významu pro budoucnost celé země.
Řízenou imigraci považuje za přínos pro španělskou ekonomiku i za jednu z konkurenčních výhod země. Zároveň však zdůrazňuje, že stát musí mít kontrolu nad tím, kdo do země přichází a za jakých podmínek.
„Imigrace je pro Španělsko v současnosti přínosem a klíčovou konkurenční výhodou,“ uvedla. Podle ní je nutné odmítnout xenofobní rétoriku, ale zároveň zajistit účinné řízení migračních toků.
„Musíme se zbavit veškerých xenofobních řečí, ale stát musí mít imigraci pod kontrolou. Musíme rozhodovat o tom, kdo přichází, jak přichází a kdy přichází – a pokud musí odejít, rozhodneme i o tom, kdy odejde. Nic z toho si neodporuje. To vše musíme dělat a zároveň zajistit, aby Evropa nepadla do pasti politických sil, které nepřišly Evropu reformovat, nýbrž ji rozbít,“ prohlásila.
Democracia21 není prvním politickým projektem, který se snaží narušit dlouhodobou dominanci socialistů a konzervativců ve Španělsku. Podobnou ambici měla liberální strana Ciudadanos, založená v roce 2006. V určitém období se jí dokonce podařilo přiblížit k pozici, z níž mohla konkurovat jak PSOE, tak PP.
Její politický vzestup však postupně vystřídal prudký úpadek. Strana se výrazně posunula doprava a v roce 2018 odmítla podpořit návrh na vyslovení nedůvěry, který nakonec připravil konzervativce o vládu. Toto rozhodnutí se ukázalo jako zásadní chyba. Podpora Ciudadanos dále klesala a před parlamentními volbami v červenci 2023 se strana rozhodla vůbec nekandidovat.
Rozhodnutí Pedra Sáncheze vyhlásit předčasné volby představuje další riskantní krok španělského premiéra, který je známý svým pragmatickým, ale zároveň obtížně předvídatelným politickým stylem. Průzkumy naznačují, že Lidová strana by mohla výrazně porazit socialisty a skončit na prvním místě. Pravděpodobně by však nezískala absolutní většinu, takže by při sestavování vlády potřebovala podporu dalších politických subjektů, zejména strany Vox.
Sánchez naopak doufá, že spolupráce Lidové strany s Voxem a pravicovou katalánskou separatistickou stranou Junts při blokování návrhů zákonů o bydlení mobilizuje levicové a umírněné voliče. Jeho strategií je přesvědčit veřejnost, že pravicové strany brání řešení sociálních problémů, které nejvíce dopadají na mladé lidi a domácnosti s nižšími příjmy.
Premiér se však musí vypořádat také s komplikací týkající se Španělů žijících v zahraničí. Španělský nejvyšší soud rozhodl, že zůstane v platnosti pozastavení volebního práva pro desetitisíce voličů žijících mimo zemi, kteří využili zákon přijatý Sánchezovou vládou v roce 2022. Tato legislativa umožnila získat španělské občanství potomkům lidí, kteří byli nuceni odejít do exilu během občanské války a následné frankistické diktatury.
Rozhodnutí soudu vyvolalo pobouření mezi představiteli Lidové strany a strany Vox. Obě uskupení obvinila Sáncheze, že se prostřednictvím rozšíření možnosti získat občanství snažil vytvořit další skupinu voličů nakloněných socialistům.
Ačkoli omezení volebního práva zřejmě zůstane v platnosti i pro nadcházející volby, soud uvedl, že se nebude vztahovat na osoby, které prokážou, že jejich rodiče nebo prarodiče byli nuceni odejít do exilu z politických či ideologických důvodů, případně kvůli svému přesvědčení nebo sexuální orientaci.
Španělská socialistická strana označila politický tlak, který k rozhodnutí vedl, za útok na demokracii.
„Voliči z řad potomků stoupenců frankistického režimu hlasovat budou moci, zatímco potomci exulantů nikoli – přesně tak, jak si to přály strany PP a Vox,“ napsala na sociální síti X organizační tajemnice PSOE Rebeca Torró. „Jejich fašistická agenda zasáhla samotný pilíř demokracie: volební právo. Proti tomuto skandálnímu kroku budeme i nadále protestovat.“