Rutte vyzývá Británii a Evropu k posílení vojenské síly NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během své dnešní návštěvy Spojeného království uvedl, že Aliance potřebuje od Británie a dalších evropských zemí větší vojenské úsilí, aby dokázala reagovat na současnou bezpečnostní situaci. Podle něj NATO čelí jedné z nejnebezpečnějších a zároveň nejsložitějších bezpečnostních situací, jaké Západ za poslední generaci zažil.
Rutte to prohlásil po setkání s britským premiérem Andym Burnhamem. Ocenil přitom rozhodnutí Spojeného království zvýšit výdaje na obranu v souladu s požadavky Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že současné navyšování vojenských kapacit musí být dlouhodobým závazkem a nesmí zůstat pouze krátkodobým opatřením.
„Je nezbytné, aby vaše ozbrojené síly nadále poskytovaly ‚tvrdou sílu‘, kterou NATO potřebuje,“ řekl Rutte během projevu před odborným publikem v Ditchley Parku v hrabství Oxfordshire. Toto místo má historickou spojitost s Winstonem Churchillem, neboť během druhé světové války sloužilo jako jedno z jeho válečných útočišť.
Rutteho výzva směřovala mimo jiné k tomu, aby Británie pokračovala v navyšování obranných výdajů směrem k cíli, který v rámci NATO prosazuje americký prezident Donald Trump. Ten požaduje, aby členské státy do roku 2035 vynakládaly na obranu 3,5 % svého HDP. V případě Spojeného království by v dnešních cenách šlo přibližně o 30 miliard liber navíc. Takové zvýšení výdajů by však vyžadovalo další příjmy prostřednictvím vyšších daní, většího zadlužení, nebo omezení financování jiných oblastí veřejných služeb.
Britský rozpočet v současnosti počítá s postupným zvýšením obranných výdajů pouze na 2,7 % HDP do konce příštího desetiletí. Současně armáda čelí krátkodobým finančním omezením. Kvůli nim dostala pokyn ukončit do konce letošního roku veškerý výcvik, který není považován za bezprostředně nezbytný.
John Healey v červnu odstoupil z funkce ministra obrany ve vládě Keira Starmera poté, co se tehdejší premiér odmítl zavázat k dosažení hranice 3 % HDP určené pro rok 2030. Starmer tehdy argumentoval, že splnění takového cíle by v následujících deseti letech vyžadovalo příliš rychlé a výrazné zvýšení obranných výdajů.
Když však Burnham o měsíc později jmenoval Healeyho do čela ministerstva financí, nový ministr se odmítl k tomuto průběžnému cíli znovu zavázat. Jeho postoj následně vyvolal otázky, zda současná vláda neplánuje podstatnou část navyšování obranných výdajů odložit až na období po příštích parlamentních volbách.
Mark Rutte uvedl, že o britských „závazcích vůči NATO“ s Burnhamem hovořil již dříve ve středu během jejich prvního osobního setkání. Schůzka se uskutečnila ve vědeckotechnologickém parku v Oxfordu. Rutte však neposkytl žádné konkrétní informace o tom, k jakým závěrům oba politici v této otázce dospěli.
Ještě před schůzkou Burnham připustil, že se v premiérském úřadu stal nástupcem Keira Starmera, zároveň ale zdůraznil, že změna ve vedení vlády nemění britský přístup k Severoatlantické alianci. „Neochvějný závazek Británie vůči NATO a plnění našich povinností v rámci Aliance se nikdy nezměnily,“ uvedl.
Rutte, který je bývalým nizozemským premiérem, zároveň řekl, že mnoho evropských zemí v minulosti vycházelo z příliš zjednodušeného předpokladu, že Spojené státy budou vždy zajišťovat většinu vojenských kapacit NATO a současně ponesou největší část finančních nákladů. Podle něj tento přístup přetrvával až do návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Generální tajemník NATO připomněl, že na summitu Aliance v Haagu v roce 2025 se Spojené království společně s dalšími členskými státy dohodlo na zvýšení vlastních výdajů na obranu tak, aby se postupně přiblížily úrovni Spojených států. K rozhodnutí podle něj přispěl především Trumpův tlak na evropské členy NATO, aby převzali větší odpovědnost za obranu evropského kontinentu.
„V alianci potřebujeme více Británie a více Evropy,“ prohlásil Rutte. Podle něj NATO v současnosti „čelí nejnebezpečnějšímu a nejsložitějšímu bezpečnostnímu prostředí za celou generaci“. Situaci podle něj ovlivňuje návrat rozsáhlých válek v Evropě a na Blízkém východě i celkově rostoucí geopolitická nejistota.
Rutte v této souvislosti poukázal na několik konkrétních bezpečnostních hrozeb. Zmínil Rusko a jeho válku proti Ukrajině, terorismus, Írán i hluboké změny v globální geopolitické soutěži. Podle něj proto musí Británie a další evropské země pokračovat ve zvyšování svých investic do obrany. Pokud tak neučiní, „naše kolektivní obrana nebude důvěryhodná“, varoval.
Spojené království podle Rutteho představuje „klíčovou roli při budování této silnější Evropy v rámci silnějšího NATO“. Zvláštní význam přisoudil také britskému jadernému odstrašení. Připomněl, že Londýn investuje miliardy liber do modernizace systému Trident, který je určen k zajištění jaderného odstrašení Spojeného království a zároveň je vyčleněn pro obranu spojenců v NATO.
Británie zároveň pokračuje v postupné modernizaci svých konvenčních ozbrojených sil. Přestože její celkové obranné výdaje byly dlouhodobě druhé nejvyšší v rámci NATO, nyní už podle dostupných údajů zaostávají za Německem. Očekává se, že německý vojenský rozpočet bude do roku 2029 přibližně dvojnásobný oproti britskému.
Rutte také ocenil roli Spojeného království v reakci na ruské aktivity v Evropě. Podle něj Británie „stojí v čele odporu“ proti ruské kampani provokací a sabotáží, která se odehrává v různých částech Evropy. Zároveň ji označil za „dobrého přítele Ukrajiny“. Spojené království v současnosti poskytuje Ukrajině vojenskou podporu v hodnotě přibližně 3 miliard liber ročně.
Do širšího obrazu změn v evropské bezpečnostní spolupráci zapadá také rozhodnutí Kanady posílit obranné vztahy s evropskými partnery. Kanada, která se snaží diverzifikovat své bezpečnostní vazby a zároveň snížit svou závislost na Spojených státech, ve středu oficiálně požádala o vstup do vojenského uskupení Joint Expeditionary Force, tedy Společných expedičních sil vedených Británií. Oznámila to kancelář kanadského premiéra Marka Carneyho.
JEF je vojenské partnerství zaměřené na rychlou reakci, které sdružuje deset členských zemí NATO ze severního Atlantiku a severní Evropy. Kanada je již členem NATO, nyní však usiluje o další prohloubení své vojenské spolupráce s evropskými státy.
Součástí Joint Expeditionary Force jsou v současnosti Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Spojené království.