Britská vláda varuje před dopady legislativy namířené proti Číně na podniky.
Podle vládních zdrojů by mohlo dojít k dalšímu odložení plánovaného summitu britské vlády zaměřeného na „restart“ vztahů s Evropskou unií, pokud Brusel nebude ochoten jednat o nové legislativě, která by mohla britským společnostem zkomplikovat nebo zcela znemožnit přístup k některým částem evropského průmyslového trhu.
Navrhováno pod názvem „Made in Europe“, oficiálně však jako zákon o průmyslové akceleraci (Industrial Accelerator Act), má toto opatření podle svých zastánců omezit rostoucí vliv Číny v evropském průmyslu a posílit postavení evropských výrobců. Součástí dohody o obnovení vztahů mezi Británií a EU, na které se v květnu 2025 v Londýně dohodli tehdejší britský premiér Keir Starmer a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, však tato otázka původně nebyla.
Navazující summit se měl původně uskutečnit letos v červenci, po Starmerově odchodu z funkce byl ale zrušen. Nová vláda se nyní snaží najít nový termín a upravit program plánovaných jednání. Jeden z vládních zdrojů uvedl, že „téma ‚Made in Europe‘ by mělo být na programu jednání“.
Hamish Falconer, který je nyní členem vlády odpovědným za agendu restartu vztahů s Evropskou unií, měl podle dostupných informací minulý týden při schůzce s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem zdůraznit, že právě otázka „Made in Europe“ patří mezi nové priority Spojeného království.
Britský ministr obchodu Anas Sarwar na úterním setkání se zástupci britského podnikatelského sektoru uvedl, že je nezbytné upozornit evropské partnery na možná rizika, která nová iniciativa představuje. Pravidla „Made in Europe“ mají totiž zvýhodňovat dodavatele pocházející z členských zemí EU v důležitých průmyslových odvětvích, mezi něž patří například automobilový průmysl nebo obranný sektor.
Někteří britští ministři v soukromých rozhovorech vyjadřují obavy, že proces obnovování vztahů s Evropskou unií v poslední době výrazně ztratil tempo. K tomu podle nich přispívá i skutečnost, že premiérem se stal Andy Burnham, jehož pozornost se soustředí především na domácí politickou agendu. Mezi Londýnem a Bruselem navíc stále přetrvávají neshody v několika významných oblastech. Jednou z nich je například výše školného, které by měli platit studenti z EU přijíždějící do Spojeného království v rámci zvažovaného programu „zkušeností pro mladé“ (youth experience).
Keir Starmer a Ursula von der Leyenová se v květnu 2025 v Londýně usmívali při odchodu z pódia po tiskové konferenci, na níž představili plány na obnovení a prohloubení vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Fotografie: Carl Court / PA.
Britské vládní zdroje uvádějí, že přestože dohoda o obchodu s potravinami a nápoji a také plánovaný program mobility mladých lidí zůstávají součástí probíhajících jednání, Londýn nechce přistoupit na nový termín summitu, dokud se do rozhovorů nezařadí také zásadnější otázky spojené se zákonem o průmyslové akceleraci.
V britské metropoli i v Bruselu se v poslední době diskutovalo o možnosti uspořádat summit 6. listopadu. Podle informací z prostředí jednání však existuje možnost, že schůzka bude přesunuta až na konec listopadu nebo na ještě pozdější termín. Jeden z vládních zdrojů uvedl: „Jsme ochotni jednat o věcech, na kterých jim záleží, ale oni musí být schopni jednat o tom, na čem záleží nám. Iniciativa ‚Made in Europe‘ musí být rozhodně předmětem jednání.“
Spojené království se obává, že pokud budou pravidla „Made in Europe“ nastavena bez zohlednění britských výrobců, mohlo by to ohrozit obchod v hodnotě miliard liber. Pokud by britské výrobky nebyly podle nových pravidel považovány za evropské, mohly by být vyřazeny z některých významných veřejných i soukromých zakázek na evropském kontinentu.
S iniciativou „Made in Europe“ přišla Francie, která chce dosáhnout jejího schválení do konce letošního roku. Tento časový tlak zároveň zvyšuje obavy v britském průmyslu, že pokud nebude pro Spojené království nalezeno řešení, mohou jeho výrobci zůstat oproti evropským konkurentům v nevýhodě.
Předpokládá se, že Francie britským obavám do určité míry rozumí, zároveň však zastává názor, že vzhledem k rostoucímu tlaku čínské konkurence je důležitější přijmout novou legislativu co nejrychleji. Otázku případných výjimek pro země mimo EU by podle tohoto přístupu bylo možné řešit až následně. Takový proces by ovšem podle některých odhadů mohl trvat několik let.
Na fotografiích z evropských měst se v této souvislosti objevují také elektrické autobusy vyrobené v Číně, například v ulicích Kodaně v Dánsku. Fotografie: Francis Joseph Dean/Dean Pictures/Alamy.
Jeden z diplomatů Evropské unie uvedl, že mezi některými klíčovými členskými státy existuje poměrně výrazná podpora myšlence zapojit Spojené království do systému „Made in Europe“. Ne všechny členské země však tento postoj sdílejí. „Problémem je, že přínosy jsou vnímány jako asymetrické,“ řekl diplomat. „Spojené království z toho těží více než EU.“
Podle dostupných informací podporují účast Spojeného království v iniciativě například Nizozemsko, Německo, Polsko a Itálie. Francie však k britskému zapojení zůstává skeptická.
Nový a rozhodnější přístup britské vlády by mohl Londýnu zároveň poskytnout určitou vyjednávací pozici při jednáních o dalších otázkách, zejména o případných ústupcích v oblasti mobility mladých lidí. Právě tato oblast představuje politickou prioritu pro řadu hlavních měst členských zemí Evropské unie.
Jiný britský vládní zdroj uvedl, že dosažení dohody týkající se pravidel „Made in Europe“ by mohlo představovat důležitý signál vzájemné ochoty ke kompromisu. Podle něj by taková dohoda byla „důkazem dobré vůle, že dokážeme najít řešení i v téměř všech ostatních otázkách“.
Mluvčí britské vlády uvedl: „Spojené království je blízkým a důvěryhodným evropským partnerem, který je odhodlán podporovat naši společnou bezpečnost a hospodářskou spolupráci.“
Dodal také: „Budeme s EU nadále jednat o iniciativě ‚Made in Europe‘ a spolupracovat jako partneři se shodnými názory na podpoře růstu a otevírání obchodu.“
Britská snaha dosáhnout dohody o pravidlech týkajících se průmyslové výroby přichází v době, kdy na Evropskou unii stále silněji tlačí průmyslové podniky z různých částí kontinentu. Ty požadují, aby Brusel přijal opatření proti rostoucímu podílu čínských výrobců a komponentů v evropských dodavatelských řetězcích.
Zástupci výrobního sektoru minulý týden varovali, že bez nových opatření by mohlo během letošního roku dojít ke ztrátě až 300 000 pracovních míst. Podle představitelů průmyslu je zapotřebí vytvořit podmínky, které evropským výrobkům umožní lépe konkurovat levnějším komponentům dováženým z Číny.
Obchodní schodek Evropské unie vůči Číně nyní dosahuje přibližně jedné miliardy eur denně. V Bruselu proto sílí obavy, že evropské podniky jsou kvůli levnému dovozu postupně oslabovány zevnitř a že ztrácejí své postavení na vlastním trhu.
Téma rostoucí čínské konkurence se dostalo také do středu debaty o takzvaném novém „čínském šoku“. Evropské firmy podle některých představitelů čelí rostoucí závislosti na dovozu z Číny, což může vytvářet další tlak na evropský průmysl a pracovní místa.
Ve svém středečním projevu o stavu Unie před Evropským parlamentem Ursula von der Leyenová zdůraznila, že Evropská unie musí hledat nové zdroje vzácných zemin a dalších kritických surovin, které jsou nezbytné pro moderní průmyslovou výrobu. Cílem je podle ní snížit závislost evropského hospodářství na dodávkách z Číny.
Pozornost zároveň vzbudila její překvapivá nabídka Kanadě na vytvoření nového typu přidruženého členství v Evropské unii. Tento návrh ukázal, jak daleko je Brusel ochoten zajít při hledání a upevňování vztahů s partnery mimo samotnou EU.
Von der Leyenová za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho uvedla: „Chceme posunout vztahy s Kanadou na nejvyšší možnou úroveň. Musíme naléhavě přehodnotit naše partnerství.“
Evropská unie a Kanada mají na konci října uspořádat summit, na kterém chtějí diskutovat o budoucím směřování vzájemných vztahů. Sedmadvacítka dosud kategorii přidruženého členství formálně nezavedla, přestože s Norskem, Islandem a Švýcarskem udržuje velmi úzké vztahy. Tyto země jsou díky svým dohodám s EU hluboce hospodářsky integrovány do evropského prostoru a v řadě oblastí se řídí pravidly EU, včetně některých principů souvisejících s volným pohybem osob.
Právě volný pohyb je přitom pro Spojené království jednou z oblastí, kterou není ochotno překročit. Britská vláda se proto snaží při obnovování vztahů s EU dosáhnout užší spolupráce, aniž by se vracela k plnému systému pravidel, který platil před brexitem.
Kanadský premiér Mark Carney, který má ve čtvrtek vystoupit v Evropském parlamentu, vyzval k vytvoření „jedinečného spojenectví“ mezi Kanadou a Evropskou unií. Ottawa se zároveň snaží snížit svou výraznou závislost na obchodních vztazích se Spojenými státy.
Mark Carney a Andy Burnham se ve středu večer objevili v Liverpoolu s šálami fotbalového klubu Everton. Oba politici jsou fanoušky tohoto týmu a během své návštěvy společně sledovali jeho utkání v rámci EFL Cupu. Fotografie: John Clifton/Action Images/Reuters.
Burnham se s Carneym setkal právě ve středu večer během fotbalového zápasu v Liverpoolu. Oba příznivci Evertonu sledovali společně svůj tým v pohárovém utkání. Britský premiér se má příští týden během Valného shromáždění OSN v New Yorku poprvé osobně setkat také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Možnost vzniku užšího spojenectví mezi Evropskou unií a Kanadou zároveň vyvolává mezi britskými ministry obavy, že Brusel začíná své priority měnit a věnuje více pozornosti jiným partnerům. Pokud se Burnhamově vládě nepodaří uzavřít dohodu o obchodu s potravinami a nápoji, která už byla součástí původního Starmerova plánu na „restart“ vztahů s EU, mohlo by to mít dopad také na říjnový rozpočet.
Ekonomické přínosy očekávaného zjednodušení obchodních vztahů s Evropskou unií totiž již byly zahrnuty do některých výpočtů hospodářského růstu. Případné zpoždění dohody by proto mohlo mít širší ekonomické důsledky.
Konzervativní strana ve středu kritizovala současné úsilí o obnovení vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Konzervativci uvedli, že pokud se v budoucnu vrátí k vládě, chtějí vytvořit zcela samostatný britský regulační systém, který by nebyl podřízen pravidlům EU.
Místopředseda Konzervativní strany Alex Burghart společně se stínovou ministryní životního prostředí Victorií Atkinsovou varovali, že současné plány labouristické vlády mohou podle jejich názoru poškodit konkurenceschopnost Spojeného království.
Burghart během vystoupení v think-tanku Policy Exchange uvedl: „Přístup labouristů k ‚restartu‘ vztahů s EU představuje to nejhorší z obou světů a připraví Británii o možnost využít budoucího růstového potenciálu naší země.“
Dodal: „Příští konzervativní vláda nebude tímto uspořádáním vázána a již nyní začne pracovat na skutečně nezávislém regulačním systému.“