Trump varuje Kanadu před „nepřátelským aktem“ kvůli sbližování s EU.
Donald Trump pohrozil Evropské unii zavedením „závažných cel“ a případným omezením obchodních vztahů poté, co EU přišla s návrhem nabídnout Kanadě status svého vůbec prvního přidruženého člena. Americký prezident tento plán označil za „směšný“.
Trump označil záměr Evropské unie za „nepřátelský akt“ a novinářům řekl, že Spojené státy by v reakci mohly přistoupit k zavedení „velmi přísných cel“, případně dokonce omezit či zastavit obchod s Evropou. „Pokud je to myšleno v dobrém, je to v pořádku. Jestliže je za tím špatný úmysl, uvalíme na Evropu velmi vysoká cla,“ uvedl prezident.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu vyzvala Kanadu, aby se stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie. Její návrh přišel den před plánovaným vystoupením kanadského premiéra Marka Carneyho v Evropském parlamentu.
Von der Leyenová během svého projevu nabídla Carneymu užší spolupráci mezi Kanadou a Evropskou unií v několika klíčových oblastech, především v technologiích, obraně a energetice. V Evropském parlamentu zároveň uvedla, že v době, kdy demokracie čelí narušování mezinárodního systému založeného na pravidlech, je nutné, aby se Evropská unie a Kanada ještě více přiblížily.
Kanada a Evropská unie už v současnosti spojuje obchodní dohoda a celá řada bilaterálních smluv. Jejich vzájemné vztahy se však v poslední době dále prohlubují, zejména poté, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a začal zvyšovat cla namířená proti oběma dlouholetým spojencům Spojených států. Trump navíc opakovaně hovořil o možnosti, že by se Kanada mohla stát 51. státem USA, a zároveň dlouhodobě kritizuje Evropskou unii.
Dalším signálem, že se Kanada snaží rozšířit své obranné vazby i mimo Spojené státy, bylo středeční oznámení kanceláře premiéra Marka Carneyho. Kanada podle něj oficiálně požádala o připojení k vojenskému uskupení Joint Expeditionary Force, známému jako Společné expediční síly, které vede Velká Británie.
Joint Expeditionary Force představuje vojenské partnerství zaměřené na schopnost rychle reagovat na bezpečnostní hrozby. Skupina zahrnuje deset členských zemí NATO, mezi nimi například Dánsko, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.
Ve středu se Mark Carney setkal s britským premiérem Andym Burnhamem k bilaterálnímu jednání, které se uskutečnilo v areálu fotbalového klubu Everton. Oba premiéři jsou příznivci tohoto klubu z anglické Premier League a po skončení jednání společně sledovali jeho utkání proti Wolves.
Mark Carney a Andy Burnham pózovali před středečním večerním zápasem Evertonu. Fotografie zachycující oba premiéry před utkáním pořídil Anthony Devlin z agentury EPA.
Během společného jednání se Carney s Burnhamem zabývali možnostmi dalšího prohloubení obranné spolupráce mezi Kanadou a Británií. Diskutovali také o příležitostech a rizicích spojených s rychlým rozvojem umělé inteligence. Úřad britského premiéra v Downing Street následně uvedl, že oba představitelé zdůraznili potřebu posilovat úzké vztahy s evropskými partnery, a to především v oblasti obchodu a bezpečnosti.
Evropská unie, která má 27 členských států, dosud formální kategorii „přidruženého členství“ neměla. Zároveň však udržuje velmi úzké vztahy s některými evropskými zeměmi, které nejsou jejími členy, například s Norskem, Islandem a Švýcarskem. Tyto vztahy umožňují rozsáhlou hospodářskou integraci a příslušné státy v mnoha oblastech přebírají či uplatňují pravidla Evropské unie.
V tuto chvíli ovšem není jasné, jak přesně by případné přidružené členství Kanady v Evropské unii fungovalo. Není například definitivně stanoveno, jaký vztah by takové uspořádání znamenalo pro Kanadu z hlediska přístupu k jednotnému evropskému trhu ani jaké konkrétní povinnosti a výhody by z něj vyplývaly.
Ursula von der Leyenová ve středu uvedla, že podle ní nastal čas, aby se vztahy mezi EU a Kanadou posunuly za rámec tradiční spolupráce založené především na obchodu. Navrhla vytvoření širšího „spojenectví pro budoucnost“ a označila současnou chvíli za příležitost posunout vzájemné vztahy na dosud nejvyšší úroveň.
„Budeme spolupracovat v oblasti inteligentní výroby. Vytvoříme technologické spojenectví. Propojíme naše obranně-průmyslové základny. Učiníme z Arktidy náš stěžejní společný projekt,“ uvedla předsedkyně Evropské komise.
Mezi další oblasti, v nichž chce Evropská unie s Kanadou podle von der Leyenové rozšířit spolupráci, patří energetika, kritické suroviny, výroba baterií, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a hospodářská bezpečnost. Zdůraznila přitom, že užší partnerství mezi EU a Kanadou nemá být namířeno proti žádné konkrétní zemi.
„Nejde o partnerství namířené proti někomu jinému, ale o partnerství pro naši společnou sílu,“ prohlásila von der Leyenová.