Podle Cristiny Guardy úřady delegaci neumožnily přístup do cel v pobřežním detenčním zařízení, v němž se šest zadržených pokusilo o sebevraždu.

Italská europoslankyně Cristina Guarda zpochybnila transparentnost vlády premiérky Giorgia Meloni a položila otázku, zda se kabinet nesnaží zatajit skutečné podmínky v detenčním centru pro migranty v Albánii. Reagovala tak na návštěvu delegace Evropského parlamentu, která podle ní nemohla provést plnohodnotnou kontrolu zařízení.
Guarda, členka italské Aliance zelených a levice (AVS), uvedla, že pracovníci italského centra v Gjadëru odmítli poslancům ze skupiny Zelení/EFA poskytnout základní informace, například kolik lidí je v zařízení zadržováno. Delegaci navíc nebyl umožněn vstup do cel.
Podle europoslankyně výpovědi migrantů, se kterými mohli členové delegace hovořit, vykreslují život v zařízení jako každodenní existenci poznamenanou nejistotou, izolací a pocitem bezvýchodnosti.
S odkazem na oficiální evidenci mimořádných událostí uvedla, že od poloviny května se v centru odehrálo šest pokusů o sebevraždu a několik dalších případů sebepoškozování.
„Není jasné, zda se vláda nesnaží skrýt pravdu o podmínkách uvnitř detenčního centra,“ prohlásila Guarda, která zároveň upozornila na extrémní horko panující v areálu.
Římský prefekt odpovědný za italská migrační centra v Albánii ani družstvo Medihospes, které zařízení spravuje, na žádosti o vyjádření bezprostředně nereagovali.
Itálie otevřela centra v Gjadëru a Shëngjinu v roce 2024 na základě dohody s Albánií. Slouží k vyřizování žádostí o azyl mužů zadržených na moři italskými úřady a také k zadržování lidí, jejichž žádosti byly zamítnuty a čekají na deportaci.
Pětiletý projekt, jehož provoz stojí Itálii podle odhadů 130 až 140 milionů eur ročně, čelí opakovaným právním sporům. Italští soudci již několikrát zablokovali převozy migrantů do Albánie s odkazem na evropské právo a pochybnosti o bezpečnosti zemí, kam by mohli být následně vráceni.
Do zařízení podle všeho začali znovu přivážet migranty poté, co Evropský parlament schválil plán umožňující vznik takzvaných návratových center mimo území Evropské unie, kde mohou být lidé bez oprávnění k pobytu drženi do doby návratu do své vlasti.
Oficiální údaje o obsazenosti nejsou zveřejňovány. Odhaduje se však, že v Gjadëru je nyní zadržováno 70 až 80 lidí. Obě albánská zařízení mají kapacitu přibližně tisíc osob, původní dohoda ale počítala až se třemi tisíci migrantů současně.
Guarda rovněž uvedla, že mezi zadrženými je běžné užívání psychotropních léků. Lidé podle ní tráví většinu času spánkem, protože v zařízení prakticky nemají žádné aktivity.
Jeden z migrantů jí podle jejích slov řekl, že každý den prožívá pouze s nadějí na svobodu. Podle europoslankyně takové prostředí zhoršuje psychické potíže zadržených a mělo by být bráno mnohem vážněji.
Systém detenčních center, který podléhá italské jurisdikci, bývá některými politiky představován jako vzor pro další státy Evropské unie při řešení nelegální migrace.
Premiérka Meloni opakovaně zdůraznila, že chce projekt udržet v provozu, přestože se vládě zatím nepodařilo naplnit původní plán převážet do albánských zařízení až 36 tisíc migrantů ročně. Naopak senátoři z její strany Bratři Itálie po dubnové návštěvě Gjadëru označili zařízení za moderní, dobře vybavené a splňující požadované standardy bezpečnosti i péče.



