Od podpisu dohody o opětovném otevření Hormuzského průlivu mezi oběma stranami zatím neproběhlo žádné osobní setkání.
Írán oznámil, že ve středu v katarském Dauhá budou pokračovat nepřímá jednání s americkými představiteli o uvolnění íránských aktiv v hodnotě nejméně šesti miliard dolarů. Od uzavření dohody o prodloužení příměří a znovuotevření Hormuzského průlivu se však zástupci obou zemí dosud osobně nesešli.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v úterý navštívili Katar, kde jednali s tamními představiteli o regionálních otázkách, mimo jiné o příměří s Íránem a situaci v Libanonu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Majed Al-Ansari však zdůraznil, že nešlo o přímé rozhovory s íránskou stranou, ale o konzultace s katarskými zprostředkovateli.
Washington se podle dostupných informací snaží získat podrobnosti o íránském návrhu na vybírání poplatků za průjezd Hormuzským průlivem a o jeho vztahu k ománskému plánu, který počítá s poplatky za navigační služby. Skutečnost, že mezi USA a Íránem zatím neproběhla přímá jednání o naplňování memoranda podepsaného 17. června, odráží přetrvávající spory. Ty se týkají zejména íránské snahy zachovat si kontrolu nad provozem obchodních ropných tankerů v průlivu a také nesouhlasu Teheránu s návrhem příměří v Libanonu, který minulý týden podpořily Izrael, Spojené státy a libanonská vláda.
Rozhovory o íránském jaderném programu přitom dosud nezačaly, přestože na jejich dokončení byla stanovena šedesátidenní lhůta od 17. června. Ačkoli je možné termín prodloužit, pomalý vývoj jednání začíná podle diplomatických zdrojů vyvolávat obavy.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei mezitím vyzval evropské státy, včetně Francie a Spojeného království, aby se nezapojovaly do řešení situace v Hormuzském průlivu. Podle něj je Írán schopen zajistit bezpečnost této strategické námořní trasy vlastními silami a zahraniční zásahy by situaci pouze zkomplikovaly.
Západní země odmítají íránský plán na zavedení mýtného pro obchodní lodě proplouvající průlivem. Jsou však otevřenější diskusi o návrhu Ománu, který počítá s dobrovolnými příspěvky nebo poplatky za konkrétní navigační služby.
Do jednání se zapojila také Mezinárodní námořní organizace (IMO), která s Teheránem neformálně konzultovala otevření nové námořní trasy v blízkosti ománského pobřeží. Organizace se domnívala, že získala předběžný souhlas íránského ministerstva zahraničí, situaci však změnil následný útok Íránu na dvě lodě. Podle některých zdrojů Teherán reagoval na obavy, že by mohl přijít o část své kontroly nad průlivem.
Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez proto projekt dočasně pozastavil, aby bylo možné pokračovat v jednáních s íránskou stranou.
Podle společnosti Kpler, která sleduje námořní dopravu, proplulo Hormuzským průlivem v pondělí 40 lodí. O den dříve jich bylo 24, zatímco v sobotu 39.
Od vypuknutí konfliktu mezi USA a Íránem 28. února zůstaly v oblasti uvězněny stovky plavidel a až deset tisíc námořníků. Přesný počet nelze určit, protože některé lodě mají vypnuté identifikační systémy. Analytici upozorňují, že Teheránu může současná úroveň provozu vyhovovat, protože omezená doprava udržuje tlak na růst cen ropy.
Írán zároveň deklaruje, že hodlá usilovat o úplné obnovení provozu v Hormuzském průlivu během následujících 30 dnů.
Baghaei navzdory přetrvávajícím sporům zhodnotil vztahy se Spojenými státy poměrně optimisticky. Připomněl, že nikdo neočekával jednoduchý průběh diplomatických jednání, která začala po dvou ozbrojených konfliktech během necelého roku, a dodal, že komplikace při naplňování dosažených dohod byly předvídatelné.