Premiér varoval poté, co nečekaně těsný výsledek prvního kola prezidentských voleb znamená, že se 1. června uskuteční druhé kolo.
Polský premiér Donald Tusk varoval, že nadcházející dva týdny budou klíčové pro další směřování země. Jeho prohlášení přichází v době, kdy se Polsko připravuje na druhé kolo prezidentských voleb, naplánované na 1. června, poté co první kolo skončilo překvapivě těsným výsledkem.
Podle oficiálních údajů získal kandidát Občanské koalice a varšavský starosta Rafał Trzaskowski 31,36 % hlasů. Jen o necelá dvě procenta méně obdržel Karol Nawrocki, kandidát podporovaný pravicovou stranou Právo a spravedlnost (PiS), který získal 29,54 %. Trzaskowski byl favoritem, jehož vítězství by mohlo ukončit vleklou patovou situaci mezi centristickým parlamentem a konzervativní prezidentskou kanceláří.
Tuskova vláda, která se ujala moci v roce 2023, slíbila obnovu právního státu a demokratických institucí po osmi letech vlády PiS. V realizaci těchto slibů však narážela na odpor prezidenta Andrzeje Dudy, blízkého spojence PiS a příznivce Donalda Trumpa, který opakovaně vetoval klíčové reformy. Tusk dříve v parlamentu uvedl, že „je těžké vládnout vedle nepřátelského prezidenta s tolika vety“.
Výsledek prvního kola voleb tak proměnil prezidentské volby v referendum o pokračování změn, které centristé nastartovali po loňském volebním vítězství.
Po zveřejnění výsledků se oba kandidáti ihned vrhli zpět do kampaně. Trzaskowski navštívil město Kielce, kde se setkával s voliči a hovořil o soudních reformách a uvolnění přísných potratových zákonů. Nawrocki zamířil do Gdaňsku a lákal voliče na svou protimigrační rétoriku, podporu tradičních hodnot a obdiv k Trumpovi.
„Nadcházející kampaň bude ostrá a silně polarizovaná – střet dvou rozdílných vizí Polska: jedné proevropské a liberální, druhé národně konzervativní a inspirované trumpismem,“ řekl Piotr Buras z Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Oba kandidáti budou muset oslovit voliče ostatních kandidátů. Výsledky prvního kola totiž ukázaly rozdrobenost hlasů: libertarián Sławomir Mentzen získal 14,8 %, Grzegorz Braun z krajní pravice přes 6 %, a kolem 14 % připadlo na středopravicového Szymona Hołowniu, levicovou Magdalenu Biejatovou a radikálně levicového Adriana Zandberga.
Mentzen, který vystupuje proti migrantům i potratům, může se svými příznivci výrazně ovlivnit druhé kolo. Braun, známý svými extremistickými názory, je navíc vyšetřován za incident s hašením chanukových svíček v parlamentu.
Podle politologa Alekse Szczerbiaka z Univerzity v Sussexu je výsledek zcela otevřený. „Kampaň se v podstatě restartovala a vše je znovu ve hře,“ uvedl.